Archaeopteryx

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxArchaeopteryx
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 151 až 148 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Archaeopteryx lithographica, starší model
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Řád Archaeopterygiformes
Čeleď Archaeopterygidae
Rod Archaeopteryx
Typový druh
Archaeopteryx lithographica
Meyer, 1861
Druhy
  • A. lithographica
  • A. siemensii
  • A. bavarica
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archaeopteryx („Staré křídlo“) je nejznámější fosilní prapták nebo spíše ptákům podobný neptačí dinosaurus, který žil na konci jurského období před asi 151 až 148 miliony let na území dnešního jihovýchodního Německa (v okolí bavorských měst Eichstätt a Solnhofen, jeho zkameněliny byly odkryty v dnes již slavných solnhofenských litografických vápencích. Živil se zřejmě rybami, kraby, bezobratlými a snad i drobnými savci. Dosahoval délky asi 40[1] až 50 cm, rozpětí křídel 70 cm a hmotnosti kolem 0,5 kilogramu.[2] Jiné odhady udávají hmotnost 0,97 kg u subadultního exempláře.[3] V roce 2018 byl oznámen objev dalšího exempláře s relativně velkými křídly, jde zároveň o geologicky nejmladší exemplář.[4]

Archaeopteryx lithographica měl shodně znaky ptáků i teropodních dinosaurů. Jeho peří bylo velmi podobné peří holubímu a geometrie jeho kostí přední končetiny se podobala situaci u některých současných ptáků, což nás opravňuje předpokládat, že byl schopen klouzavého nebo dokonce aktivního letu.[5] Tento prapták byl popsán již roku 1861 a brzy se stal oporou Darwinova evolučního učení (jako chybějící článek mezi ptáky a plazy).

Druhy a zařazení[editovat | editovat zdroj]

Archaeopteryx dnes tvoří samostatnou čeleď, některými paleontology je však považován za vývojově odvozeného teropodního dinosaura (klad Deinonychosauria), příbuzného některým opeřeným dinosaurům z Liao-ningu. Tuto možnost zprvu podpořil také objev příbuzného rodu Xiaotingia ze stejného místa v roce 2011. Podle nových (2011) studií je však Archaeopteryx blíže vývojové linii ptáků - Avialae (a ve studii z r. 2013 k ní byl přiřazen i rod Xiaotingia), a může být proto právem nazýván primitivním praptákem.[6][7][8]

V současnosti je znám a rozlišovány tři základní druhy, A. lithographica (podle litografických vápenců, ve kterých byla fosílie objevena), poté A. siemensii a A. bavarica. V roce 2001 nicméně polský paleontolog Andrzej Elzanowski stanovil nový rod pro největší exemplář archeopteryxe, Wellnhoferia. S tímto krokem ale ne všichni vědci souhlasí. V roce 2018 byl na základě kosterních fosilií popsán již 12. známý exemplář tohoto jurského teropoda, který navíc patří ke geologicky nejstarším.[9][10]

Potrava a rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Předpokládá se, že s výbavou ostrých zubů a dlouhých nohou s drápy nemohl být býložravcem. Pravděpodobně se živil převážně hmyzem, který srážel velkými křídly. Stejně jako dnešní ptáci kladl vejce. Mohl si stavět hnízdo na stromě nebo na skále, aby svá mláďata lépe uchránil před masožravci. Výzkum pánevních kostí druhohorních ptáků ukazuje, že mohli být příliš těžcí na to, aby mohli sedět na svých vajíčkách a zahřívat je.[11]

"Berlínský exemplář" druhu Archaeopteryx lithographica

Ekologie a objev[editovat | editovat zdroj]

Jeho životním prostředím byly pravěké pralesy a příbřežní porosty, žil nejspíš na stromech. Létal jen málo, možná se pouze snášel klouzavým letem na zem. Jeho první zkamenělina byla objevena v roce 1860 v Bavorsku (otisk pera). Doposud bylo objeveno zhruba 8 zkamenělin tohoto živočicha, které prakticky všechny pocházejí z okolí bavorského Solnhofenu a Eichstättu. Nejznámější, tzv. berlínský exemplář je dnes vystaven v Museum für Naturkunde.

Měkké tkáně[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 byla publikována studie, podle které přinejmenším jeden exemplář archeopteryxe vykazuje známky původních chemických látek ve fosilizovaném peří. Ty odhalila spektrální analýza.[12] Jiná studie ze stejného roku zase naznačuje, že archeopteryx a čínský teropod kaudipteryx měli pera tenká a nedostatečně vyvinutá pro aktivní let a nebyli tedy dobrými letci.[13]. Podle vědecké studie z roku 2013 měl archeopteryx světle zbarvená křídla s tmavými okraji (špičkami obrysových per).[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 130 (anglicky)
  3. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  4. http://www.donaukurier.de/nachrichten/bayern/Moernsheim-DKmobil-Neuer-Archaeopteryx-bei-Moernsheim-entdeckt;art155371,3744806
  5. Dennis F. A. E. Voeten, Jorge Cubo, Emmanuel de Margerie, Martin Röper, Vincent Beyrand, Stanislav Bureš, Paul Tafforeau & Sophie Sanchez (2018). Wing bone geometry reveals active flight in Archaeopteryx. Nature Communications 9, Article number: 923. doi:10.1038/s41467-018-03296-8
  6. LEE, Michael S. Y.; WORTHY, Trevor H. Likelihood reinstates Archaeopteryx as a primitive bird. Biology Letters [online]. 26. říjen 2011. Online před tiskem. Dostupné online. PDF [1]. ISSN 1744-957X. DOI:10.1098/rsbl.2011.0884. (anglicky) 
  7. GODEFROIT, Pascal; CAU, Andrea, ESCUILLIÉ, François; WU Wenhao; DYKE, Gareth. A Jurassic avialan dinosaur from China resolves the early phylogenetic history of birds. Nature [online]. 29. květen 2013. Online před tiskem. Dostupné online. ISSN 1476-4687. DOI:10.1038/nature12168. (anglicky) 
  8. YONG, Ed. The Changing Science of Just-About-Birds and Not-Quite-Birds. (Popularizační článek k předchozí referenci.) Dostupné online. NationalGeographic.com, Phenomena: Not exactly rocket science. 29. květen 2013 (anglicky)
  9. Oliver W.M. Rauhut, Christian Foth & Helmut Tischlinger (2018). The oldest Archaeopteryx (Theropoda: Avialiae): a new specimen from the Kimmeridgian/Tithonian boundary of Schamhaupten, Bavaria. PeerJ 6:e4191. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.4191
  10. https://paleonerdish.wordpress.com/2018/01/26/the-oldest-archaeopteryx/
  11. http://www.caitlinsyme.com/news-and-updates/archaeopteryx-may-have-been-too-fat-to-nest
  12. http://www.newscientist.com/article/dn18882-soft-tissue-remnants-discovered-in-archaeopteryx-fossil.html
  13. http://palaeoblog.blogspot.com/2010/05/archaeopteryx-couldnt-fly.html
  14. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2013/06/15/zname-barvu-archeopteryxe/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Informace na webu Dinosauria (anglicky)
  • Huxley T.H. (1868). On the animals which are most nearly intermediate between birds and reptiles. Geol. Mag. 5, 357–65; Annals & Magazine of Nat Hist 2, 66–75; Scientific Memoirs 3, 3–13.
  • Huxley T. H. (1868). Remarks upon Archaeopteryx lithographica. Proc Roy Soc 16, 243–48; Sci Memoirs 3, 340-45.
  • Huxley T.H. (1870) Further evidence of the affinity between the dinosaurian reptiles and birds. Quart J Geol Soc 26, 32–50; Sci Mem 3, 487–509.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]