Eichstätt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eichstätt

Eichstättské staré město
Eichstätt – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 371–534 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát Německo Německo
spolková země Bavorsko Bavorsko
Vládní obvod Horní Bavory
Zemský okres Eichstätt
Eichstätt
Red pog.svg
Eichstätt
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 47,84 km²
Počet obyvatel 13 407 (2015)
Hustota zalidnění 280,2 obyv./km²
Správa
Status velké okresní město
Primátor Andreas Steppberger (FW)
Oficiální web www.eichstaett.de
Adresa obecního úřadu Marktplatz 11
85072 Eichstätt
Telefonní předvolba 08421
PSČ 85072, 85067
Označení vozidel EI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eichstätt je německé velké okresní město ve spolkovém státě Bavorsko, v zemském okrese Eichstätt. Toto univerzitní město leží v přírodním parku Altmühltal a je okresním městem. Eichstätt je nejmenším univerzitním městem v Evropě, sídlí zde Die Katolische Universität Eichstätt-Ingolstadt, a své sídlo zde má i biskupství Eichstätt.

Město leží přibližně v geografickém středu Bavorska v půlce cesty mezi velkými bavorskými centry Mnichovem, Norimberkem a Augsburgem a má i dobré dopravní spojení s Řeznem. Eichstätt je považován jako hlavní sídlo jednoho z velkých německých přírodních parků - přírodního parku Altmühltal. Na severu města začíná Franská Alba. Město leží na řece Altmühl.

Nejvyšší bod je Stadtberg s nadmořskou výškou 525 metrů, nejnižší bod 410 m n. m. se nachází v blízkosti nádraží.

Eichstätt patřil původně k území vévodství západogermánského kmene Bajuvarů (původní název pro Bavory). V průběhu staletí pak patřil také pod správu ze Švábska a z Frank.

Díky územní reformě z roku 1972 vznikl nejsevernější zemský okres Horních Bavor Eichstätt z dřívějšího středofranckého okresu Eichstätt spojením s dřívější hornobavorskou severní částí zemského okresu Ingolstadt.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První stopy člověka v Eichstättu jsou datovány do 10. tisíciletí př. n. l. Město později vzniklo zřejmě na troskách římského vojenského tábora.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Poblíž města leží slavné paleontologické naleziště Solnhofen, známé objevy svrchnojurských "praptáků" rodu Archaeopteryx a Wellnhoferia nebo neptačích teropodů rodu Compsognathus a Juravenator. Tyto nálezy mají stáří asi 153-148 milionů let a představují někdejší svrchnojurské souostroví v rámci střední Evropy.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Současná[editovat | editovat zdroj]

Starostou obce je Arnulf Neumeyer z SPD.

Primátoři a starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 1825-1847: Joseph Holl
  • 1847–1849: Carl Nar
  • 1849–1885: George Fehlner
  • 1885–1896: Karl Schneider
  • 1896–1919: Eduard Mager
  • 1919–1934: Otto Betz
  • 1934–1938: Walter Krauss
  • 1938–1941: Edgar Emmert
  • 1941–1945: Hans Rösch
  • 1945–1948: Romuald Blei
  • 1948–1949: Richard Jaeger
  • 1949–1952: Romuald Blei
  • 1952–1976: Hans Hutter
  • 1976–1994: Ludwig Kärtner
  • 1994–2012: Arnulf Neumeyer
  • 2012–dosud: Andreas Steppberger

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]