Tento portál patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Portál:Ptáci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Orel bělohlavý



PORTÁL PTÁCI

Páv korunkatý

Ptáci (Aves) jsou dvojnozí teplokrevní obratlovci. Celkem je známo asi 9300 až 9800 druhů ptáků.

Ptáci se podle nejnovějších výzkumů vyvinuli z drobných teropodních dinosaurů v průběhu jury. Dnešní ptáci jsou charakterizováni peřím, zobákem bez zubů, kladením vajec s tvrdou skořápkou, vysokým stupněm metabolismu, srdcem se čtyřmi komorami a lehkou, ale pevnou kostrou. Většina ptáků má přední končetiny přeměněné na křídla umožňující let, přestože běžci a někteří další, zejména endemické ostrovní druhy tuto schopnost k letu ztratily. >>více

Vybraný článek

Rekonstrukce

Kelenken byl obří nelétavý pravěký pták z čeledi Phorusrhacidae. Žil v období středního miocénu (asi před 15 miliony let) na území dnešní Argentiny. Je největším dnes známým zástupcem své čeledi. Jen lebka měřila na délku 71 cm (z toho zobák 46 cm) a je tak největší známou ptačí lebkou vůbec. Kelenken byl vysoký asi 2,3 až 3,0 metru a vážil kolem 250 kg. Kost dolní končetiny – tarsometatarsus – měřila na délku 45 cm. Kelenken je zřejmě největším známým dravým ptákem historie. Svoji kořist (nejspíš středně velcí savci a plazi) zabíjel klovnutím silného zobáku nebo silným kopnutím svalnatých nohou. Ty mu zároveň sloužily i k rychlému běhu. Více...

Vybraný druh

Yellow-faced Honeyeater grevillea.jpg

Medosavka masková (Caligavis chrysops) je středně velký druh kystráčkovitého ptáka obývající východní a jihovýchodní Austrálii. Vyhledává především lesy v okolí vodních toků a podhorské oblasti. Druhové jméno odkazuje na žluto-černou masku na obličeji dospělých jedinců, zatímco rodové jméno odkazuje na stravu těchto ptáků, kteří se živí i květovým nektarem. Krom toho ale žerou také mouchy, pavouky a brouky. Při jejich lovu užívají i paběrkování, kdy pták stojí či skáče a při tom lapá nehybný hmyz usazený na větvích. Zpívat začínají krátce před východem slunce, asi dvacet až třicet minut, a to velmi hlasitě.

Skupiny mohou být jak stálé, tak migrující: ty během března až května migrují do jižního Queenslandu. Během července a srpna se pak přesouvají do Victorie nebo Nového Jižního Walesu. Žijí monogamně a samice do hnízd miskovitého tvaru snášejí dvě až tři vejce.

Medosavky maskové ohrožuje především ztráta přirozeného životního prostředí a nahrazení jejich potravních rostlin plevelem, přesto se stále dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) jedná o málo dotčený druh. V některých oblastech, například sadech, jsou považovány za škůdce, protože se živí na ovoci. Více...

Systematika

Ptáci je jedna z 9 tříd kmenu obratlovců.

V současné době prochází celá taxonomie neustálými změnami. Je to způsobeno hlavně tím, že k určování vzájemné příbuznosti ptačích druhů, čeledí a řádů se začala používat analýza DNA. To pochopitelně odhalilo případy, kdy byla podobnost druhů nebo skupin zapříčiněna konvergencí, ne skutečnou příbuzností. Bohužel, ve fylogenezi ptáků je stále mnoho nejasností, a tak se stále používá klasický vžitý systém. Jednou z mála potvrzených věcí je tak příbuznost vrubozobých a hrabavých a jejich postavení na bázi letců Neognathae. Dnes jen málokdo pochybuje, že ptáci se vyvinuli koncem jurského období z malých masožravých dinosaurů.

>>více

Ptáci v Česku

Sýkora modřinka

Seznam druhů ptáků České republiky je sestavován a udržován Faunistickou komisí České společnosti ornitologické. Pozorování druhu nového pro území České republiky musí být před zařazením do oficiálního seznamu touto komisí posouzeno a schváleno. K 8. březnu 2009 byl ve volné přírodě v Česku potvrzen výskyt 406 druhů ptáků (kategorie A, B, C).

Ptáci jsou podle charakteru výskytu rozděleni na základě dohody Evropské asociace faunistických komisí do 5 kategorií:

  • Kategorie A (druhy pozorované alespoň jednou po roce 1950 včetně)
  • Kategorie B (druhy pozorované pouze před rokem 1950)
  • Kategorie C (nepůvodní druhy, které vytvořily samostatně se rozmnožující populaci, včetně záletů jedinců z takových populací v zahraničí)
  • Kategorie D (druhy u nichž existuje důvodná pochybnost o jejich přirozeném výskytu, ale přirozený výskyt není vyloučen)
  • Kategorie E (druhy prakticky s jistotou pocházející ze zajetí)
>>více

Osobnost

Coenraad Jacob Temminck

Coenraad Jacob Temminck (31. března 1778, Amsterdam - 30. ledna 1858, Lisse) byl holandský aristokrat a zoolog. Temminck působil od roku 1820 až do své smrti v roce 1858 jako první ředitel Národního historického muzea v Leidenu. Jedno z jeho prvních významnějších děl Manuel d'ornithologie, ou Tableau systematique des oiseaux qui se trouvent en Europe (1815) byla standardní práce s tematikou evropského ptactva na mnoho let. Zdědil velkou sbírku ptactva od svého otce, který dlouhá léta působil jako pokladník Holandské východoindické společnosti.

» Archiv «

Obrázek měsíce

Zajímavosti

Víte, že…
«Archiv«

Kategorie

Informace o portálu

e

Nové články

Novinky bez dvou zdrojů označeny (SP), klasický pahýl (P)

e

Wikimedia

e

Příbuzné portály

e

Pomozte


  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Ptáci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se ptáků, zapiště ho prosím mezi nové články.