Portál:Ptáci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Orel bělohlavý



PORTÁL PTÁCI

Páv korunkatý

Ptáci (Aves) jsou dvojnozí teplokrevní obratlovci. Celkem je známo asi 9300 až 9800 druhů ptáků.

Ptáci se podle nejnovějších výzkumů vyvinuli z drobných teropodních dinosaurů v průběhu jury. Dnešní ptáci jsou charakterizováni peřím, zobákem bez zubů, kladením vajec s tvrdou skořápkou, vysokým stupněm metabolismu, srdcem se čtyřmi komorami a lehkou, ale pevnou kostrou. Většina ptáků má přední končetiny přeměněné na křídla umožňující let, přestože běžci a někteří další, zejména endemické ostrovní druhy tuto schopnost k letu ztratily. >>více

Vybraný článek

Orel bělohlavý, zástupce čeledi

Jestřábovití (Accipitridae) je největší čeleď řádu dravci (Accipitriformes). Tato skupina zahrnuje mnoho známých ptáků jako jestřábi, orli, luňáci, káňata, motáci a supi. Pro tuto čeleď je typická normálně vyvinutá horní čelist (bez subterminálního zubu) a s málo opeřenou ocasní žlázou. Patří sem více než 200 dravců. Mají hákovitý zobák (supi v bazální části rovný) a ostré drápy. Jsou to výborní letci. Hnízda staví na stromech nebo skalách. Mnoho druhů je stěhovavých. Orlovec říční je nyní obvykle řazen do samostatné čeledi nebo řádu. Více...

Vybraný druh

Phylidonyris pyrrhopterus male.jpg

Medosavka zlatokřídlá (Phylidonyris pyrrhopterus) je druh kystráčkovitého ptáka z rodu Phylidonyris, který obývá jihovýchodní Austrálii. Všechny druhy z rodu Phylidonyris jsou nejblíže příbuzné medosavce žlutokřídlé a medosavce bělolící. Druh medosavka zlatokřídlá má dva poddruhy, subspecie P. p. halmaturinus se ale vyskytuje pouze na Klokaním ostrově a Mount Lofty Ranges.

Tento pták je poměrně nevýrazný, zbarvený převážně šedě nebo černě. Výrazné jsou pouze kontrastní žluté skvrny s černým půlměsícem na hrudi, což je možné vidět u obou pohlaví. Rozdílnost pohlaví je jen málo výrazná: samice bývají zbarveny spíše do hněda nebo jsou jen světle šedé. Mladí ptáci jsou podobní samičkám.

Samečci zpívají po celý rok, ale pouze, pokud nejsou zrovna v pohybu. Jen v době hnízdění zpívají i za letu. Medosavky zlatokřídlé vyhledávají hustou vegetaci, včetně alpských typů vegetací. Živí se nektarem a bezobratlými živočichy. Co se hnízdění týče, pak bylo odhaleno, že ve většině případů hnízdí každý rok na stejném místě. Samičky staví hnízda samy a do něj následně snesou dvě až tři vejce. Mláďata se osamostatní do čtyřiceti dnů od snesení vajec.

Medosavky zlatokřídlé nemají příliš mnoho přirozených predátorů, avšak ptáčata jsou ohrožena kočkami, hady, ledňáky a flétňáky. Populace těchto ptáků jsou ale stálé a i proto přísluší tomuto druhu status málo dotčený (LC). Více...

Systematika

Ptáci je jedna z 9 tříd kmenu obratlovců.

V současné době prochází celá taxonomie neustálými změnami. Je to způsobeno hlavně tím, že k určování vzájemné příbuznosti ptačích druhů, čeledí a řádů se začala používat analýza DNA. To pochopitelně odhalilo případy, kdy byla podobnost druhů nebo skupin zapříčiněna konvergencí, ne skutečnou příbuzností. Bohužel, ve fylogenezi ptáků je stále mnoho nejasností, a tak se stále používá klasický vžitý systém. Jednou z mála potvrzených věcí je tak příbuznost vrubozobých a hrabavých a jejich postavení na bázi letců Neognathae. Dnes jen málokdo pochybuje, že ptáci se vyvinuli koncem jurského období z malých masožravých dinosaurů.

>>více

Ptáci v Česku

Sýkora modřinka

Seznam druhů ptáků České republiky je sestavován a udržován Faunistickou komisí České společnosti ornitologické. Pozorování druhu nového pro území České republiky musí být před zařazením do oficiálního seznamu touto komisí posouzeno a schváleno. K 8. březnu 2009 byl ve volné přírodě v Česku potvrzen výskyt 406 druhů ptáků (kategorie A, B, C).

Ptáci jsou podle charakteru výskytu rozděleni na základě dohody Evropské asociace faunistických komisí do 5 kategorií:

  • Kategorie A (druhy pozorované alespoň jednou po roce 1950 včetně)
  • Kategorie B (druhy pozorované pouze před rokem 1950)
  • Kategorie C (nepůvodní druhy, které vytvořily samostatně se rozmnožující populaci, včetně záletů jedinců z takových populací v zahraničí)
  • Kategorie D (druhy u nichž existuje důvodná pochybnost o jejich přirozeném výskytu, ale přirozený výskyt není vyloučen)
  • Kategorie E (druhy prakticky s jistotou pocházející ze zajetí)
>>více

Osobnost

Jiří Janda (1865-1938).jpg

Jiří Janda (24. dubna 1865, Praha-Malá Strana25. srpna 1938 tamtéž) byl středoškolský profesor, ornitolog, zakladatel Zoologické zahrady v Praze a první předseda Československé společnosti ornithologické. Jeho otcem byl spisovatel Bohumil Janda Cidlinský (18311875). V mládí se zajímal o zvířata a zejména o ptáky a tento jeho zájem se ještě více prohloubil, když během nemoci svého otce pobýval v Poděbradech u svého dědečka na statku. Po otcově smrti se vrátil do Prahy, začal zde navštěvovat novoměstské gymnázium, kde v roce 1894 složil maturitu. Pak studoval přírodní vědy na a na Filosofické fakultě UK (tehdy ještě přírodovědecká fakulta neexistovala). Navštěvoval přednášky zoologie u významného přírodovědce Antonína Friče. Během studia, které dokončil v roce 1889, absolvoval i roční studijní pobyt (18871888) na univerzitě ve Štýrském Hradci. Více...

» Archiv «

Obrázek měsíce

Parotia sefilata by Bowdler Sharpe.jpg
Kresba páru rajek šestiperých

Zajímavosti

Víte, že…
«Archiv«

Kategorie

Informace o portálu

e

Nové články

Novinky bez dvou zdrojů označeny (SP), klasický pahýl (P)

e

Wikimedia

e

Příbuzné portály

e

Pomozte


  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Ptáci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se ptáků, zapiště ho prosím mezi nové články.