Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Portál:Ptáci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Orel bělohlavý



PORTÁL PTÁCI

Páv korunkatý

Ptáci (Aves) jsou dvojnozí teplokrevní obratlovci. Celkem je známo asi 9300 až 9800 druhů ptáků.

Ptáci se podle nejnovějších výzkumů vyvinuli z drobných teropodních dinosaurů v průběhu jury. Dnešní ptáci jsou charakterizováni peřím, zobákem bez zubů, kladením vajec s tvrdou skořápkou, vysokým stupněm metabolismu, srdcem se čtyřmi komorami a lehkou, ale pevnou kostrou. Většina ptáků má přední končetiny přeměněné na křídla umožňující let, přestože běžci a někteří další, zejména endemické ostrovní druhy tuto schopnost k letu ztratily. >>více

Vybraný článek

Leskovec neotropický (Galbula ruficauda)

Leskovci (někdy také leskovci a lenivky) je skupina malých až středně velkých ptáků označovaná jako samostatný řád Galbuliformes, někdy jako podřád Galbuli náležící ke šplhavcům (Piciformes). Lze je najít ve Střední a Jižní Americe. Žijí v lesích (s výjimkou leskovce neotropického). Loví hmyz, leskovci se specializují na motýly, lenivky na velké brouky. Většinou loví tak, že sedí na stromě na kraji lesa a číhají na kořist, když kolem nich prolétne, vzlétnou za ní, uloví ji a vrátí se na místo (obdobně loví i lejsci, tzv. „lejskování“). Podobně jako vlhovití kořist zabíjejí úderem o větev. Jsou teritoriální, je možné je potkat každý den číhat na potravu na těch stejných místech. Odlišná je v tomto lenivka vlaštovčí, která podobně jako vlaštovka vytrvale létá v korunách stromů a loví hmyz za letu. Leskovec velký loví také drobné plazy. Leskovci vyvrhují vývržky.

Vybraný druh

Detail hlavy

Kasuár přílbový či kasuár jižní (Casuarius casuarius) je velký pták a typický představitel rodu Casuarius, který obývá tropické deštné lesy v severovýchodní Austrálii, východní Indonésii na Nové Guinee a na ostrovech Aru a Seram. Patří také k mnoha ptákům, které popsal v 18. století zoolog Carl Linné ve své práci Systema Naturae.

Kasuár je svým vzhledem zřejmě nejpodobnější svým předkům z celého řádu běžců. Je to nelétavý pták s tvrdým a tuhým peřím, které ho chrání v hustém porostu v pralesech. Nejnápadnějším znakem je však jeho většinou hnědá „přilbice“, podle které získal i český název a kterou používá k rozrážení hustých porostů pralesů, ale také s její pomocí vydolávají potravu. Nápadná je i jeho modrá tvář a krk, červený zátylek a dlouhé kožovité přívěsky, které jsou zbarveny červeně. Křídla jsou redukovaná do podoby ostrých ostruh, zakrněla během vývoje. Zato má krátké a dost silné nohy s ostrými drápy, které fungují doslova jako dýky. Pokud je kasuár zahnán do úzkých či se cítí ohrožen, vyskočí a drápy může způsobit vážná zranění i lidem, smrtelná jsou však tato zranění jen ojediněle. Peří se u samic i samců liší, ale samice je mohutnější a má větší a delší helmici. Nedospělý pták má prosté hnědé peří.

Kasuár přilbový je největší zástupce čeledi kasuárovitých a druhý nejtěžší pták na světě, jehož hmotnost se nejčastěji pohybuje pro samice okolo 58 kg pro samce okolo 30kg. Délka těla může dosáhnout až 1,5 m. Více...

Systematika

Ptáci je jedna z 9 tříd kmenu obratlovců.

V současné době prochází celá taxonomie neustálými změnami. Je to způsobeno hlavně tím, že k určování vzájemné příbuznosti ptačích druhů, čeledí a řádů se začala používat analýza DNA. To pochopitelně odhalilo případy, kdy byla podobnost druhů nebo skupin zapříčiněna konvergencí, ne skutečnou příbuzností. Bohužel, ve fylogenezi ptáků je stále mnoho nejasností, a tak se stále používá klasický vžitý systém. Jednou z mála potvrzených věcí je tak příbuznost vrubozobých a hrabavých a jejich postavení na bázi letců Neognathae. Dnes jen málokdo pochybuje, že ptáci se vyvinuli koncem jurského období z malých masožravých dinosaurů.

>>více

Ptáci v Česku

Sýkora modřinka

Seznam druhů ptáků České republiky je sestavován a udržován Faunistickou komisí České společnosti ornitologické. Pozorování druhu nového pro území České republiky musí být před zařazením do oficiálního seznamu touto komisí posouzeno a schváleno. K 8. březnu 2009 byl ve volné přírodě v Česku potvrzen výskyt 406 druhů ptáků (kategorie A, B, C).

Ptáci jsou podle charakteru výskytu rozděleni na základě dohody Evropské asociace faunistických komisí do 5 kategorií:

  • Kategorie A (druhy pozorované alespoň jednou po roce 1950 včetně)
  • Kategorie B (druhy pozorované pouze před rokem 1950)
  • Kategorie C (nepůvodní druhy, které vytvořily samostatně se rozmnožující populaci, včetně záletů jedinců z takových populací v zahraničí)
  • Kategorie D (druhy u nichž existuje důvodná pochybnost o jejich přirozeném výskytu, ale přirozený výskyt není vyloučen)
  • Kategorie E (druhy prakticky s jistotou pocházející ze zajetí)
>>více

Osobnost

Carl Jakob Sundevall 1801-1875.jpg

Carl Jakob Sundevall (22. říjen 1801, Högestad2. únor 1875, Stockholm) byl švédský zoolog a ornitolog. Zoologii vystudoval na univerzitě v Lundu, roku 1823 zde získal doktorát. Poté cestoval po východní Asii a následně se vrátil ke studiu, tentokrát medicíny, absolvoval roku 1830. Od roku 1833 pracoval ve Švédském přírodopisném muzeu. Zde byl jmenován profesorem (1839). V letech 1856–1887 vytvořil rozsáhlé dílo Svenska Foglarna, ve kterém popsal 238 druhů ptáků žijících ve Švédsku. Klasifikoval též řadu ptáků, jež z africké výpravy přivezl Johan August Wahlberg. Roku 1835 vytvořil fylogenetický strom ptáků založený zejména na studiu tvarů kyčle a nohou. Věnoval též vědeckou pozornost uspořádání šlach v nohách ptáků. Vedle svého hlavního ornitologického zájmu se věnoval i entomologii, zvláště pavoukům. Z jiných oblastí ho lákala lingvistika, zejména problém univerzální fonetické abecedy, jemuž věnoval práci Om phonetiska bokstäver. Více...

» Archiv «

Obrázek měsíce

Zajímavosti

Víte, že…
«Archiv«

Kategorie

Informace o portálu

e

Nové články

Novinky bez dvou zdrojů označeny (SP), klasický pahýl (P)

e

Wikimedia

e

Příbuzné portály

e

Pomozte


  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Ptáci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se ptáků, zapiště ho prosím mezi nové články.