Chřástal wakeský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxChřástal wakeský
alternativní popis obrázku chybí
Chřástal wakeský
Stupeň ohrožení podle IUCN
vyhynulý
vyhynulý[1]
(jako Hypotaenidia wakensis)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Řád krátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleď chřástalovití (Rallidae)
Rod chřástal (Hypotaenidia)
Binomické jméno
Hypotaenidia wakensis
Rothschild, 1903
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chřástal wakeský (Hypotaenidia wakensis, zastarale Gallirallus wakensis) je vyhynulý druh chřástalovitého ptáka z rodu Hypotaenidia. Jednalo se o monotypický taxon. Žil na atolu Wake.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Chřástal wakeský dosahoval velikosti mezi 22 až 25 centimetry, jednalo se o malý druh. Křídla, přičemž jedno dosahovalo velikosti 8,5 až 10, cm, atrofovala. Tělo tohoto ptáka bylo zabarveno olivově hnědě, hlava potom dosahovala tmavšího odstínu. Duhovka měla červenou barvu. Spodní strana těla měla zbarvení hnědé nebo šedé, s bílým zbarvením na hrdle, a táhly se přes ní pruhy, jež dosahovaly také bílého zbarvení. Zobák byl zbarvený hnědě, stejného odstínu potom dosahovaly končetiny. Mladí jedinci byli černohnědí. Tomuto druhu se podobal jiný chřástal − chřástal páskovaný (Gallirallus philippensis).

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Chřástal wakeský žil na atolu Wake, jednalo se o tamní endemit. Obýval tu křovinaté oblasti. Usadil se v oblastech tvořených pandány (Pandanus), které pokrývají velkou část ostrova, a také rostlinami náležících do rodu Sensorium. Žil zde všežravě: ze živočišné potravy se živil například ještěrkami či bezobratlými (například hmyz, měkkýši), rostlinnou složku potom tvořila kupříkladu semena. Ptáci potravu získávali jejím vyhrabáváním z měkké půdy. Jeden americký voják popsal, jak tento druh ulovil korýše: rychle se k němu připlížil a bleskově mu uštědřil několik ran zobákem. Chřástalové se ozývali pomocí třech volání: jedno bylo hlasité, druhé nízké a třetí tiché. O sociálním chování nebylo zjištěno mnoho informací. Jednalo se o zvědavá zvířata, která se nebála lidí.

Rozmnožování připadalo na období mezi červencem (námluvy a samotný akt páření) a srpnem; jestliže však byly podmínky příznivé, pářit se mohli i dvakrát. Vyvinul se u nich společný systém chovu, kdy například skupiny ptáků bránily mláďata proti predátorům (nepřáteli vajec a mláďat byli krabi náležící do rodu Coenobita či potkani). Jedna generace trvala 3,4 roku.

Vyhynutí[editovat | editovat zdroj]

Během prvních desetiletí dvacátého století vnikly na ostrov americké vojenské jednotky, to však pro ptáky nepředstavovalo problém. Pravděpodobně jim nevadila ani introdukce krys: druh totiž koexistoval s krysou ostrovní (Rattus exulans). Ještě před druhou světovou válkou se jednalo o hojného ptáka. Během druhé světové války byl však ostrov Wake násilně obsazen japonským vojskem. Během následujících roků 1942 až 1945 sloužili tito ptáci japonským vojákům jako potrava, chřástalové navíc nepovažovali lidi za nebezpečné, nehledě k tomu, že pokud se k jejich lovu připojilo vojáků více, chřástal neměl ani šanci utéct. Populace potom byly ničeny při bouřkách. Během války nakonec došlo k bombardování ostrova, a na jejím konci, roku 1945, už z atolu chřástalové vymizeli. Mezinárodní svaz ochrany přírody prohlásil druh chřástal wakeský za vyhynulý. Exempláře vlastní muzea v Tringu, Washingtonu a New Yorku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  • FULLER, Errol. Lost Animals: Extinction and the Photographic Record. Londýn: Bloomsbury Publishing Plc, 2013. ISBN 978-1-4081-7215-5. Kapitola Wake Island Rail. 
  • HUME, J. P.; WALTERS, M. Extinct Birds. [s.l.]: A. C. Black, 2012. 544 s. ISBN 1408158612, ISBN 9781408158616. S. 89−90. (anglicky) 
  • TAYLOR, Barry. Rails: A Guide to Rails, Crakes, Gallinules and Coots of the World. [s.l.]: A. C. Black, 2010. 600 s. ISBN 140813537X, ISBN 9781408135372. S. 260−261. (anglicky) 
  • Hypotaenidia wakensis [online]. IUCN Red List of Threatened Species, rev. leden 2017 [cit. 2017-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  • OLSON, Storrs L.; RAUZON, Mark J. The Extinct Wake Island Rail Gallirallus wakensis: A Comprehensive Species Account Based on Museum Specimens and Archival Records. The Wilson Journal of Ornithology. 2011-12-01, roč. 123, čís. 4, s. 663–689. Dostupné online [cit. 2017-07-20]. ISSN 1559-4491. DOI:10.1676/11-029.1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]