Portál:Primáti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
e


e Vítejte na portálu Primáti!

Orangutan-bornean.jpg
Lémur catta.jpg
Primáti (Primates) jsou placentální savci patřící do linie Euarchontoglires. Dělí se na poloopice (Strepsirrhini), úzkonosé opice (Catarrhini), ploskonosé opice (Platyrrhini) a lidoopy (Hominidae) neboli hominidy, kteří se dále rozčleňují na dvě skupiny-nižší lidoopy (Hominoidea) a vyšší lidoopy (Hominidae).

e

Obrázek

Poloopice outloň jávský (Nycticebus javanicus) volně žije v západní a střední části indonéského ostrova Jáva

e

Článek

Čelist gigantopitéka

Gigantopithecus (z řeckého γίγας – gigas a πίθηκος – pithecus – „obří opice“) je rod vyhynulých hominidů, žijících od středního miocénu až do pleistocénu na území dnešní Indie, Číny a Vietnamu. Nejstarší ostatky pocházejí z doby před 6–8 miliony let, zatímco ty nejmladší jsou staré jen 310 tisíc let. Jedná se o jednoho z mála zástupců hominoidů, který přežil až do pleistocénu. Gigantopithecus je vzdáleným příbuzným moderních orangutanů, jak bylo předpokládáno podle fosilizovaných zubů a v r. 2019 potvrzeno genetickou analýzou založenou na molekulárních sekvencích zachovalých proteinů. Více...

e

Článek2

Chiromyiformes představuje jeden ze tří současných infrařádů strepsirhinních primátů, jenž je zastoupen pouze jedním žijícím druhem: ksukol ocasatý (Daubentonia madagascariensis) z čeledi ksukolovití (Daubentoniidae). Ksukol ocasatý je asi 30 až 40 cm dlouhý primát s ocasem o délce 45 až 55 cm. Vyskytuje se v deštných pralesích i opadavých lesích na ostrově Madagaskar. Ksukol ocasatý se vyznačuje sníženým počtem zubů, celkový zubní vzorec činí I 1/1, C 0/0, P 1/0, M 3/3 = 18 zubů. Mimo ksukola ocasatého zahrnuje čeleď ksukolovitých jeden vyhynulý druh Daubentonia robusta. Gunnell & kol. (2018) jakožto blízkého příbuzného rodu Daubentonia zařadili rod domnělého netopýra Propotto a do infrařádu Chiromyiformes taktéž zařadili problematickou čeleď strepsirhinních primátů Plesiopithecidae.

V některých klasifikačních systémech je infrařád Chiromyiformes začleněn v rámci infrařádu Lemuriformes. Ohledně vztahů mezi ostatními dvěma infrařády strepsirhinních primátů (Lemuriformes a Lorisiformes) probíhaly debaty. Pokud by Chiromyiformes představovali bazální linii strepsirhinních primátů, pak se mohli vyvinout již před více než 60 miliony lety. Na základě analýz molekulárních hodin se zdá, že infrařád Chiromyiformes představuje sesterský taxon vůči Lemuriformes a klad Lemuriformes+Chiromyiformes se oddělil od Lorisiformes. Vývojové linie Lemuriformes a Chiromyiformes se oddělily před více než 45 miliony lety; na základě studie z roku 2012 Lemuriformes a Chiromyiformes divergovaly před asi 50 miliony lety. Více...

e

Informace

PŘÍBUZNÉ PORTÁLY

Živočichové; Pes domácí; Kočky; Ptáci; Koně; Entomologie; Dinosauři; Obojživelníci

O PORTÁLU

Zakladatelem portálu je OJJ, který ho i udržuje. V případě potřeby se na něj obraťte.
Portál vznikl 16. 8. 2015

KVALITNÍ ČLÁNKY

e

Zajímavosti

Víte, že…

  • tamarín vousatý je někdy nazýván také „tamarín císařský“ (anglicky „Emperor tamarin“, odborně Saguinus imperator) pro podobnost této opice s německým císařem Vílémem II. Pruským?
  • … za nejstarší známé vyšší primáty je pokládána čeleď Eosimiidae z eocénu východní a jihovýchodní Asie?
  • Taungské dítě, mládě rodu Australopithecus, představující první nález těchto vyhynulých homininů, bylo patrně uloveno a zabito dravým ptákem?“

e

Primáti v ohrožení

Gibon stříbrný

Gibon stříbrný (Hylobates moloch) neboli vaubau je druh primáta, který je endemitem ostrova Jáva. V němčině i angličtině se mu proto také někdy říká gibon jávský (Java-Gibbon, Javan Gibbon).

Váží 6,5 až 8 kg. Živí se listy a zejména zralými plody.

Žije v tropických lesích, které jsou lidskou činností (přeměnou na plantáže) výrazně zmenšovány. Z důvodu omezeného výskytu na ostrově a kácení lesních porostů patří mezi ohrožené druhy. Dříve byl sice dokonce řazen mezi druhy kriticky ohroženého, ale jeho přeřazení souvisí zejména s lepší dostupností informací o tomto druhu. Jeho počty však nadále klesají. V roce 2008 bylo odhadováno, že žije necelých 2500 dospělých jedinců gibonů stříbrných. Dnes žijí již jen na západní polovině ostrova. Více...

e

Předchůdce člověka

Sahelanthropus tchadensis je druh vyhynulých hominidů, žijící ve svrchním miocénu (asi před 6,8–7,2 miliony let) na území dnešního Čadu ve střední Africe. Vývojově stojí velmi blízko poslednímu společnému předku moderních šimpanzů a lidí a možná již patří přímo k lidské vývojové linii (subtribus Hominina). Pokud je tomu tak, jedná se zatím o nejstaršího známého zástupce této větve. Předchází tak mladším rodům homininů, jako jsou Orrorin, Ardipithecus a Australopithecus.

Rod je v současnosti zastoupen jediným druhem, pojmenovaným Sahelanthropus tchadensis (česky Sahelský člověk z Čadu“). Návrh českého odborného názvu zní Sahelantrop čadský. Více…

e

Kategorie

e

  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Primáti}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se primátů, neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Krátké články by měly být označeny {{Pahýl}}.