Včelařství je jeden z nejstarších oborů lidské činnosti. Předmětem je chov včely medonosné. Výstupními produkty jsou med, vosk, propolis, perga, rouskový pyl, mateří kašička a včelí jed. Významným výstupem včelařské činnosti je též opylení rostlin. Včelaření se v Česku věnují z velké části malovčelaři ze záliby. Včelařství je však také profesionálním oborem realizovaným na včelích farmách.
Rouskový pyl (také známý jako včelí květový pyl), je pyl, který včely sbírají z květů a přinášejí ho na svých zadních nožičkách do úlu. Rousky pylu následně ukládají do buněk, kde pyl fermentuje a transformuje se na pergu (fermentovaný pyl). Včela přelétává z květu na květ. Na její chlupaté tělo se nachytá pyl. Za letu jej včela nohami otírá a formuje do rousek na zadním páru nohou. Aby vytvořila jeden pár rousků, musí včela obletět přibližně 80 květů. Vždy navštěvuje květy téhož druhu rostlin - díky tomu je opyluje tím správným pylem. Podle barvy rousků lze určit, kterou rostlinu včela navštěvovala.
Perga (známá také jako – včelí chléb, fermentovaný pyl, plástový pyl, plástečkový pyl, ambrosia) je včelí produkt, který vzniká zpracováním rousek květového pylu včelami. Perga je produkt včel složený zejména z cca 25 % medu nebo nektaru, 70 % rouskového pylu a z včelích slin, které mají společně s širokým spektrem přírodních probiotických bakterií a kvasinek, vše potřebné pro nastartování základního procesu fermentace a kultivace. V úlu včely pevně balí rousky pylu do buněk a míchají ho s ostatními složkami, nakonec buňku zalepí voskem a začne proces fermentace. Po několika týdnech pak dochází k transformaci a vzniká perga.
Langstrothův úl je nástavkový typ včelího úlu. Tento typ úlu je celosvětově nejrozšířenější díky svým přednostem a jednoduché stavbě. Vymyslel ho americký včelař Lorenzo Langstroth v polovině 19. století.Úl se skládá ze dna, nástavků a střechy. Nástavků může být několik typů. Vysoké nástavky používají někteří včelaři v plodišti, protože se tím nerozděluje plodové hnízdo. Nízké nástavky se používají zejména v medníku.
Slunečné počasí při teplotě nad 16 °C je pro včelstvo signálem k hromadnému opuštění úlu. Prolet je důležitým faktorem z hlediska hygieny a zdravotního stavu včelstva. Podle něj lze vizuálně kontrolovat sílu a vitalitu včelstva po přezimování.S rozkvětem prvních pylodárných rostlin (jíva, olše, javor) spolu se zvyšující se teplotou začíná plodování včelstva. Podle nakladených vajíček včelař usuzuje na přítomnost matky. Kontroluje stav glycidových zásob a případně doplní rezervními zásobními plásty.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Včelařství}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.