Apiterapie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Apiterapie je léčba člověka s pomocí včel a jejich produktů. Může být použita jako léčba konkrétních problémů nebo jako prevence. Objevitelem moderní apiterapie je Dr. Philipp Terč. V současnosti neexistuje vědecký důkaz nebo studie potvrzující účinnost této terapeutické metody.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Z historický záznamů je známo, že ve 12. století byla Karlu Velikému léčena dna včelím jedem, v 17. století zase včelími vpichy léčili revmatismus Ivana Hrozného.
Zakladatelem moderní apiterapie byl Dr. Philipp Terč. Narodil se v Prapořišti na domažlicku jako syn německého otce a české matky roku 1844 a ve Vídni vystudoval medicínu. Testoval včelí bodnutí jako terapeutickou metodu - úspěšnost dosáhla 82 % z 660 pacientů. Stěžejní prací je odborné sdělení „Über merkwürdige Beziehung des Bienenstiches zum Rheumatismus“ (O vztahu včelího bodnutí k revmatizmu) v čísle 35 Wiener medizinische Wochenschrift z roku 1888.[3] Následníkem se stal vídeňský lékař MUDr. A. Reiter, autor publikace „Rheumatismus und Bienenstichbehandlung“, který dokázal kriticky zhodnotit přínos apiterapie, a neopomenul varovat před neodborným použitím včelího jedu.[3]
Novější alternativní medicínská praxe je přičítána maďarskému lékaři Bodogovi F. Beckovi, který v roce 1935 vytvořil termín „terapie včelím jedem“[4] a včelaři Charlesi Mrazovi (1905-1999) v druhé polovině dvacátého století[5] V roce 1957 ministerstvo zdravotnictví SSSR schválilo používání včelího jedu k léčbě určitých onemocnění schválením práce Nikolaje Arťomova „Pokyny pro použití včelího jedu v apiterapii“.[6][7] V Bukurešti je od roku 1984 první centrum lékařské apiterapie na světě.[8]

Včelí produkty[editovat | editovat zdroj]

Podle apiterapie je lidskému zdraví prospěšné v podstatě vše, co včely vytvářejí:

  • Med je nejznámějším produktem. Používá se při nachlazení, zánětech, ztrátě energie atd., lze ho používat na masáže a zábaly.
  • Propolis – používají včely jako mj. jako desinfekci, obdobně působí i na člověka. Používá se tam, kde je potřeba zničit bakterie, zabránit jejich šíření.
  • Mateří kašička – včelí larva i matka jsou po ní schopny přibrat za den až dvojnásobek své váhy, je tedy velmi výživná. Používá se v kosmetice, také jako doplněk výživy a rovněž do léků.
  • Pyl – není v pravdě včelí produkt (včely ho přinášejí z květů), ale perga (fermentovaný pyl získávaný z pláství s o 50% větší účinností) by bez působení včel jen těžko vznikal. Kladný účinek má v boji proti alergiím, astmatům a zánětům.
  • Vosk – asi nejméně léčivá látka, aroma svíček má pomáhat dýchacím cestám (mj. i proto, že vosk není zcela čistý a obsahuje i částečky pylu a propolisu, které se při hoření uvolňují)
  • Jed – Údajně působí proti revmatismu, proti tenisovému lokti, dokáže rozpustit některé látky usazené v kloubech apod.

Mezi produkty nepatří, ale na zdraví, především psychické, má kladný vliv i péče o včelstvo.

Metody[editovat | editovat zdroj]

Orální užití[editovat | editovat zdroj]

Např. med do čaje při nachlazení, apod. S jídlem se do těla člověka dostávají jednotlivé léčivé látky nejčastěji (potravina s medem, s mateří kašičkou, s propolisem...)

Zevní užití[editovat | editovat zdroj]

Apiterapistické používání krémů nebo masáží. Nejčastěji se používá medová masáž a regenerační krémy s mateří kašičkou. Přípravky mají regenerovat pokožku, hojit rány, hydratovat.

Aromaterapie[editovat | editovat zdroj]

Jednou z nejjednodušších apiterapeutických metod je inhalace vzduchu ze včelího úlu. Jde o vdechování teplého vzduchu (aerosolu) z úlu přes speciální dýchací masku, obohaceného propolisem, mateří kašičkou, včelím voskem a pylem, který má mít léčivý účinek na řadu níže uvedených problémů. Tato metoda může probíhat od dubna do září.

Inhalace by měla pomáhat lidem s následujícími problémy: bronchitida, astma, alergie, chronická onemocnění plic, náchylnost k infekcím, oslabený imunitní systém, infekce dýchacích cest, chronické bolesti hlavy, migrény, stres, deprese

Použití včelího jedu (apitoxinu)[editovat | editovat zdroj]

Řízené bodnutí včelou

Aplikace jedu včelím žihadlem – řízené bodnutí včelou. Použití této metody je problematické, neboť včely vytváří pokaždé jiný jed podle toho, odkud berou svoji potravu. I dávka může být různě silná. Tato metoda zlepšuje prokrvení, má okamžité prozánětlivé a sekundárně protizánětlivé účinky, bolest tišící efekt, ovlivňuje hypofýzokortikální systém, zpomaluje růst nádorových buněk a ovlivňuje imunitní systém. Jedu se využívá jak pro prevenci, tak pro terapii.[9] Metoda má ulevovat pacientům trpícím osteoartrózou krčních obratlů nebo chronickými bolestivými syndromy, zejména bolestmi kostrče,[10] i roztroušenou sklerózou.[8]

Apipunktura[editovat | editovat zdroj]

Metoda spočívající v přikládání včel do akupunkturních bodů: včela bodne a jed se dostává do krve. Využívá se k léčbě artritidy a astmatu, k zmírnění revmatických obtíží či premenstruačního syndromu.[10]

Mikroapipunktura[editovat | editovat zdroj]

Moderní verze apipunktury, kdy je žihadlo je odebíráno živé včele a použito k mikrovpichům do kůže klienta. Mikroapipunktura je oproti apipunktuře méně bolestivá a více efektivní (jedno žihadlo se využije pro více vpichů). Používá se např. pro kosmetické použití, stimulaci meridiánů, ošetření jizev, různé bolestivé a zánětlivé stavy, ošetření zánětu dásní aj.[9]

Injekční aplikace[editovat | editovat zdroj]

V současnosti existuje i metoda injekčkní, nejšetrnější jak ke včelám, tak k pacientům, kdy se apitoxin získává jemným způsobem, aniž by bylo nutno včelu usmrtit.[8]

Rizika[editovat | editovat zdroj]

Nežádoucí účinky na léčbu apitoxinem jsou časté [11] a mohou zhoršit průběh roztroušené sklerózy.[12] Časté vystavení apitoxinu také může vést k artropatii.[13] U některých osob mohou sloučeniny v jedu působit jako alergeny, což způsobuje spektrum alergických reakcí, které se mohou pohybovat od mírného lokálního otoku až po těžké systémové reakce, anafylaktický šok nebo dokonce smrt.[14]

Roku 2015 zemřela v Jižní Koreji žena v důsledku aplikace apitoxinu nelicencovaným terapeutem.[15]
Na počátku roku 2018 zemřela ve Španělsku žena po třech týdnech komatu způsobeným anafilaktickým šokem po podstoupení apipunktury. Tuto léčbu předtím bez problémů podstupovala každé čtyři týdny po dobu dvou let.[15][14][16]

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

O účinnosti apitoxinu proti nějaké nemoci neexistuje žádný vědecký důkaz.[17] Podle National Multiple Sclerosis Society, organizace pomáhající pacientům s roztroušenou sklerózou, 24 týdnů trvající studie neprokázala žádný ústup nemoci, paralýzy nebo únavy pacientů a žádné zlepšení jejich stavu.[17] Přesto je možné, i když nepravděpodobné, že apiterapie je při léčbě roztroušené sklerózy účinná. Apitoxin obsahuje mnoho biologicky aktivních látek. Jedna nebo více z nich může mít protizánětlivé nebo imunitu ovlivňující účinky.[12]
American Cancer Society varuje, že neexistuje žádná klinická studie, která by ukazovala na účinnost včelího jedu či jiných včelích produktů v léčbě nebo prevenci rakoviny. Věřit tomuto jedinému druhu léčby a vyhýbat se konvenční léčbě nebo ji oddalovat může mít pro zdraví velmi vážné důsledky.[17]
Některé studie poukazují na možné využití apitoxinu, resp. některých jeho složek pro tlumení bolesti.[18]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADES, Terri B.; RUSSEL, Jill. American Cancer Society Complete Guide to Complementary and Alternative Cancer Therapies. [s.l.]: American Cancer Society, 2009. ISBN 978-0-944235-71-3. Kapitola 9. Pharmacologic and Biologic Therapies, s. 704-708. (anglicky) 
  2. CASSILETH, Barry R. The Complete Guide to Complementary Therapies in Cancer Care: Essential Information for Patients, Survivors and Health Professionals. [s.l.]: World Scientific, 2011. ISBN 978-981-4335-66-9. Kapitola 36. Apitherapy, s. 221-224. (anglicky) 
  3. a b NOVÁK, J. Doplňme si významné lékaře z pošumaví. Facultas Nostra [online]. Lékařská fakulta University Karlovy v Plzni, 1.9.2008. Roč. 2008, čís. 68-69, s. 18. Dostupné online. 
  4. GRASSBERGER, Martin; SHERMAN, Ronald A.; GILEVA, Olga S.; KIM, Christopher; MUMCUOGLU, Kosta. Biotherapy - History, Principles and Practice: A Practical Guide to the Diagnosis and Treatment of Disease using Living Organisms. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2013. 309 s. ISBN 978-94-007-6585-6. Kapitola Bee Venom Therapy, s. 77-78. (anglicky) 
  5. History of Apitherapy [online]. MedicineWorld.Org. Dostupné online. (anglicky) 
  6. BERENBAUM, May R. Bugs In The System: Insects And Their Impact On Human Affairs. [s.l.]: Basic Books, 1994. 400 s. ISBN 978-0-201-62499-1. Kapitola Social lives, s. 175. (anglicky) 
  7. PALMER, D. J. Collecting bee venom for research. New Scientist. 27.2.1964, roč. 21, čís. 380, s. 546-547. Dostupné online. ISSN 0262-4079. (anglicky) 
  8. a b c Včely pomáhají v Rumunsku při léčbě nemocných. E15.cz [online]. CN Invest a.s., 3.5.2014. Dostupné online. ISSN 1213-8991. 
  9. a b GOTTVALD, Jan. Apisinterapie „z Portugalska“ [online]. Čapis, 24.2.2017. Dostupné online. 
  10. a b ZÁVESKÁ, Dominika. Jed jako lék. Instinkt [online]. Empresa Media, 18.9.2008. Roč. 2008, čís. 38. Dostupné online. ISSN 13–774X 12 13–774X. 
  11. PARK, Jeong Hwan; YIM, Bo Kyung; LEE, Jun-Hwan; LEE, Sanghun; KIM, Tae-Hun. Risk Associated with Bee Venom Therapy: A Systematic Review and Meta-Analysis [online]. 21.5.2015. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b NOVELLA, Steven. Bee Venom Therapy – Grassroots Medicine. Science-Based Medicine [online]. 26.11.2008. Dostupné online. (anglicky) 
  13. MORRONDO, Carolina Diez; ZARZA, Lucía Pantoja; BRAÑANOVA LÓPEZ, Pelayo; ARIAS, Miriam García. Beekeeper's Arthropathy. The Journal of Rheumatology [online]. Journal of Rheumatology Publishing Company, 9.5.2018. Roč. 26, čís. 12, s. 2684–2690. Dostupné online. ISSN 1499-2752. DOI:10.1016/j.reuma.2018.02.012. (anglicky) 
  14. a b MADRIGAL-BURGALETA, R.; VAZQUEZ-REVUELTA, P. Death due to Live Bee Acupuncture Apitherapy. Journal of Investigational Allergology and Clinical Immunology [online]. Spanish Society of Allergology and Clinical Immunology, 2018. Roč. 28, čís. 1, s. 45-46. Dostupné online. ISSN 1018-9068. (anglicky) 
  15. a b ROBERTSON, Michelle. Woman dies after undergoing 'bee acupuncture' treatment famously touted by Gwyneth Paltrow. SFGate.com [online]. San Francisco Chronicle, 20.3.2018. Dostupné online. ISSN 1932-8672. (anglicky) 
  16. MCAAFEE, David G. Woman Dies Due to Gwyneth Paltrow-Endorsed Bee Sting Acupuncture Treatment Read more at http://www.patheos.com/blogs/friendlyatheist/2018/03/21/woman-dies-due-to-gwyneth-paltrow-endorsed-bee-sting-acupuncture-treatment/#kKjvrR68rE1XMjWr.99. Friendly Atheist [online]. Patheos, 21.3.2018. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b c ČTK. Bolest na přání. Včelí žihadla pro šokovou terapii. Týden.cz [online]. Empresa Media, 25.8.2013. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 
  18. Bee Venom Therapy Update. Science-Based Medicine [online]. 20.6.2012. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]