Ájurvéda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dhanvantari s pohárem nektaru života

Ájurvéda (v dévanágarí आयुर्वेद), je sanskrtské slovo a znamená vědění o životě.[1] Je to systém tradičního indického lékařství praktikovaný i v jiných zemích, včetně České republiky, jako systém alternativní a komplementární medicíny.[2] Nejstarší literatura o ájurvédě pochází již z védského období v Indii.[2] Nejvlivnější díla jsou Sušruta samhitá a Čaraka samhitá, která ovlivňují tradiční lékařství i v tomto období.[2] Ájurvédští praktičtí lékaři používají ájurvédské bylinné preparáty a ájurvédské léčebné metody při lehkých onemocněních a chorobách.[3] V západním světě se ájurvéda stala alternativním léčebným způsobem v zemích, kde její léčebné metody byly patentovány a duševní vlastnická práva legalizována jak západními, tak i indickými institucemi.[4] Také ve Spojených státech je ájurvéda považována za komplementární a alternativní lékařství, přičemž některé její způsoby, jako bylinkářství, masírování a jóga platí za samostatná odvětví.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ájurvéda odvozuje své počátky z véd, obzvláště z Atharvavédy, která souvisí z náboženstvím a mytologií. V souladu s Atharvavédou obdržel ájurvédu Dhanvantari od Brahma asi ve 2. tisíciletí a byl pak zbožňován jako bůh mediciny.[6]

  • V 1. tisíciletí př. n. l. vznikla Sušruta samhitá,[3] která je považována za nejautentičtější sbírku ájurvédského učení. Skládá se ze 184 kapitol, ve kterých Sušruta popisuje 1120 chorob, 700 léčivých bylin, 64 preparátů z minerálních látek a 57 preparátů ze živočišných látek. Mimoto se věnuje i chirurgii.
  • Další známé dílo o ájurvédě je Čaraka samhitá sútra, která pojednává o interní medicíně. Všeobecně je uznávána jako nejstarší pojednání o ájurvédě.[7]
  • Třetí nejznámější pojednání o ájurvédě je od Vágbhaty, syna dvorního lékaře Simhagupty, který popisuje ve stejnojmenném spisu tradiční ájurvédskou medicínu.[6]
  • Známý je také spis mudrce Háríty, který popisuje především léčivé vlastnosti potravin.
  • Také Agnivéša tantra, napsaná legendárním mudrcem Agnivéšem, žákem védského mudrce Bharadvádži, ovlivnila různé pozdější ájurvédské spisy.[8]

Základní princip[editovat | editovat zdroj]

Ájurvéda je považována za nejstarší a nejholističtější systém péče o zdraví. Podle ájurvédy je stabilní rovnováha tří základních energetických charakteristik - dóš - základem zdraví. Podle klasické ájurvédy má každý člověk již od narození zcela specifický a vyvážený poměr tří dóš (tridóša) a jejich nerovnováha způsobuje pocity nevole, bolesti, onemocnění a choroby.

Vlastnosti a působnost[editovat | editovat zdroj]

Je dvacet pět vlastností, které se k dóšám vztahují:[9]

  1. VÁTA - suchost, pohyblivost, chladnost, lehkost, proměnlivost, jemnost, hrubost, rychlost,
  2. PITTA - horkost, ostrost, světlo, vlhkost, mastnost, tekutost, kyselost,
  3. KAPHA - těžkost, zdrženlivost, olejnatost, sladkost, stabilnost, pomalost, měkkost, lepkavost, těžkopádnost a chladnokrevnost.

Orgány a poruchy, které nejvíce souvisí s působností jednotlivých dóš jsou:[10]

  1. VÁTA - hrtan, krevní oběh, nervový systém
  2. PITTA - žluč, žaludek, střeva, játra, slezina, srdce, oči a kůže
  3. KAPHA - hlen, dutiny, kostra, zuby, nehty

Ve vztahu k přírodě a k přírodním silám jsou dóši prostředníky mezi duchem a okolním světem:[9]

  1. VÁTA - směs éteru a vzduchu
  2. PITTA - směs ohně a vody
  3. KAPHA - směs země a vody

K přesnějšímu určení původu nerovnováhy a poruch rozeznává ájurvéda patnáct subdóš:[9]

  1. VÁTA - prána, udána, samána, apána, vjána
  2. PITTA - pačhaka, randžaka, sadhaka, aločhaka, bhradžaka
  3. KAPHA - kledaka, avalambaka, bhodaka, tarpaka, šléšaka

Doporučení a terapie[editovat | editovat zdroj]

Ájurvéda se zaměřuje na dynamické vyvažování životních energií - prán - v těle a považuje většinu poruch za psychosomatické. Všechna doporučení jsou zaměřena na podporu rovnováhy dóš. Zahrnuje doporučení pro vyvážené stravování a životosprávu, různé terapie (paňčakarma) a procedury (aroma, hudba, čistění, masáže), pulsovou diagnostiku, tělesná (Hatha jóga) a dechová (pránajáma) cvičení a techniky rozvoje vědomí (meditace). Ájurvédské rostlinné a minerální doplňky stravy přispívají k harmonické vyváženosti mysli a těla oživením vnitřních životních energií.[1]

Metody[editovat | editovat zdroj]

Vývoj ájurvédy nejvíce podpořil buddhismus, obzvláště jeho intenzivní zájem o udržování rovnováhy, který je znám v buddhismu jako mádhjamika.[11] Ájurvéda zdůrazňuje umírněnost v jídle, spánku, pohlavním styku, užívání léků, apod.[11] a zahrnuje kompletní systém životosprávy a stravování.[1] Charaka Samhita doporučuje desateronásobné vyšetření pacienta na úrovni všech pěti smyslů [1] a posuzuje: 1. konstituci, 2. abnormality, 3. zdroj, 4. stabilitu, 5. rozměry těla, 6. vhodnost stravy, 7. duševní sílu, 8. zažívání, 9. tělesnou zdatnost a 10. věk.[1] Také hygiena je podle indických náboženských zvyků jednou z hlavních součástí ájurvédské životosprávy a zahrnuje pravidelné koupele, čistění zubů, jazyku, očí, uší apod. a příležitostné mazání těla sezamovým a jinými oleji.[6] Oleje se užívají různě, včetně pravidelné konzumace (přepuštěné máslo) jako součást stravy, nebo i masáže hlavy teplým sezamovým olejem, jako součást paňčakarmy (pětinásobného sezónního čistění).[11] Sušruta ztotožňuje ucpání kanálů (šroty), které v těle dopravují tekutiny z jednoho místa na druhé s blokacemi, které způsobují revmatismus, epilepsii, ochrnutí a křeče tím, že se tekutiny dostanou na nesprávné místo v těle.[11] Pocení doporučuje ájurvéda jako nejvhodnější způsob jak ucpané kanály otevřít a oslabit vliv dóši, která tyto blokace způsobuje.[11]

Vědecké studie[editovat | editovat zdroj]

V Indii se výzkumu ájurvédských metod a preparátů ujala přímo indická vláda v národní síti výzkumných institutů.[12] V Americe byl založen Dr. Scottem Gersonen, M.D., Ph.D. (ájurvéda) v roce 1982 "The National Institute of Ayurvedic Medicine (NIAM)", který poskytuje informace o ájurvédě a klinických zkušenostech posledních dvaceti let.[13]

Přínos ájurvédské medicíny[editovat | editovat zdroj]

V prestižním lékařském časopise The Journal of the American Medical Association byla v květnu roku 2008 publikována recenze knihy o Ájurvédě - tradiční indické medicíně, ve které autor zdůrazňuje "biopsychoduchovní" (biopsychospiritual) aspekty a srovnává ájurvédu s moderní psychiatrií.[14]

Dawne Burrowes, ředitel "Ayurvedic Rejuvenation and Wellnes Center" [15] tvrdí, že nakupují všechny součásti od producentů, kteří obchodují s těmito produkty více jak 12 let.[16] Chopra Center nakupuje některé součásti i od importéra bylinných ájurvédských produktů v Berkeley, Kalifornie; Některé z těchto preparátů byly dle analýzy Dr. Sapera kontaminované olovem, rtutí nebo arsenem.[17] Dr. David Simon, ředitel Chopra Center for Well-Being [18] říká, že je správné provést analýzu všech rostlinných preparátů nezávislou laboratoří, a že všechny doporučené byliny jsou bez jakýchkoliv toxických látek.[16]

Rizika ájurvédské medicíny[editovat | editovat zdroj]

Prestižní lékařský časopis The Journal of the American Medical Association publikoval v srpnu roku 2008 výsledky analýzy rostlinných preparátů pro árjuvédu prodávaných v USA prostřednictvím internetu. Více než pětina takových preparátů byla kontaminována olovem, rtutí nebo arsenem.[17]

V americkém časopise New York Times byl v reakci na výše zmíněnou analýzu[17] v září 2008 publikován článek Starobylá, ale jak bezpečná? (Ancient, but how safe?), ve kterém jsou rozebírána některá rizika používání ájurvédských preparátů.[16]

J.Šrámek v kritickém textu na webu Českého klubu skeptiků Sisyfos rozebírá v lékařském časopise publikovaný případ akutní otravy olovem způsobené ájurvédským preparátem. Upozorňuje na to, že se nejedná o náhodnou nebo neúmyslnou kontaminaci, použití těžkých kovů je jako Rasa Shastra významou součástí ájurvédské medikace.[19]

Kritika ájurvédské medicíny[editovat | editovat zdroj]

Vědec Richard Dawkins zcela otevřeně ájurvédskou medicínu kritizuje a říká: Myšlenka, že starověkost je to samé jako nahromaděné vědomosti v průběhu let, je zcela mylná ...oživení ájurvédy v této době je to samé jako pokoušet se zastavit krvácení pijavicemi.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e CHOPRA, A. S. Ayurveda: Medicine Across Cultures. USA: Kluwer Academic Publishers, 2003. ISBN 1-4020-1166-0. (anglicky) 
  2. ↑ a b c Yoga, naturopathy and homoeopathy [online]. Ministry of Health and Family Welfare, Government of India: Department of Ayurveda [cit. 2009-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b DWIVEDI, Girish & Dwivedi. History of Medicine: Sushruta the Clinician Teacher par Excellence. Government of India: National Informatics Centre, 2007. (anglicky) 
  4. ↑ KURUP, P. N. V. Scientific Basis for Ayurvedic Therapies. USA: CRC Press, 2003. ISBN 084931366X. (anglicky) 
  5. ↑ The National Center for Complementary and Alternative Medicine [online]. Bethesda, Maryland, USA: A Closer Look at Ayurvedic Medicine [cit. 2009-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c UNDERWOOD, E. Ashworth & Rhodes. History of Medicine [online]. Chicago, USA: Encyclopedia Britannica, 2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ VALIATHAN, M. S. The Legacy of Caraka. India: Orient Longman, 2003. ISBN 81-250-2505-7. (anglicky) 
  8. ↑ Gujarat Ayurved University [online]. Gujarat, India: International Center for Ayurvedic Studies [cit. 2009-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c CHOPRA, Deepak. Perfect Health: The Complete Mind/Body Guide. New York: Harmony books, 1990. ISBN 0-517-57195-1. (anglicky) 
  10. ↑ MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. India: Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9. (anglicky) 
  11. ↑ a b c d e WUJASTYK, D. The Roots of Ayurveda. USA: Penguin Classics, 2003. ISBN 0140448241. (anglicky) 
  12. ↑ Central Council for Research in Ayurveda and Siddha [online]. Government of India: [cit. 2009-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ The National Institute of Ayurvedic Medicine [online]. USA: 1982, rev. 2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ NINIVAGGI, Frank John. Ayurveda: A Comprehensive Guide to Traditional Indian Medicine for the West. The Journal of the American Medical Association. 20. May 2008, roč. 299, čís. 20, s. 2450-2451. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ BURROWES, Dawne. Body Essentials Ayurvedic Rejuvenation Spa [online]. The Berkley Center, New York: 18-9-2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b c ELLIN, Abby. Skin Deep: Ancient, but how safe?. New York Times. 17.9.2008 Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b c SAPER, RB; PHILLIPS, RS; SEHGAL, A, et al. Lead, mercury, and arsenic in US- and Indian-manufactured Ayurvedic medicines sold via the Internet.. The Journal of the American Medical Association. 27. Aug 2008, roč. 300, čís. 8, s. 915-23. Dostupné online. ISSN 0098-7484. (anglicky) 
  18. ↑ CHOPRA, M.D., Deepak; SIMON, M.D., David. Chopra Center [online]. The Chopra Center for Wellbeing, Carlsbad, California: 1996, rev. 2008 [cit. 2009-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Šrámek J.: Olovo v preparátech ájurvédské medicíny. Český klub skeptiků Sisyfos, 23.1.2015
  20. ↑ VAN BOCKSTAELE, Bart B; DAWKINS, Richard. Richard Dawkins and the enemies of reason. Digital Journal. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NINIVAGGI, Frank John. Ayurveda: A Comprehensive Guide to Traditional Indian Medicine for the West. Westport, CT: Praeger Publishers, 2007. ISBN 978-0-3133-4837-2. (anglicky) 
  • CHOPRA, Deepak. Perfect Health: The Complete Mind/Body Guide. New York: Harmony books, 1990. ISBN 0-517-57195-1. (anglicky) 
  • CHOPRA, A. S. Ayurveda: Medicine Across Cultures. USA: Kluwer Academic Publishers, 2003. ISBN 1-4020-1166-0. (anglicky) 
  • VALIATHAN, M. S. The Legacy of Caraka. India: Orient Longman, 2003. ISBN 81-250-2505-7. (anglicky) 
  • FINGER, Stanley. Origins of Neuroscience: A History of Explorations Into Brain Function. USA: Oxford University Press, 2001. ISBN 0195146948. (anglicky) 
  • KURUP, P. N. V. Scientific Basis for Ayurvedic Therapies. USA: CRC Press, 2003. ISBN 084931366X. (anglicky) 
  • KUTUMBIAN, P. Ancient Indian Medicine. India: Orient Longman, 2005. ISBN 8125015213. (anglicky) 
  • LOCK, Stephen. The Oxford Illustrated Companion to Medicine. USA: Oxford University Press, 2001. ISBN 0192629506. (anglicky) 
  • MITRA, K. S; RANGESH, P.R. Scientific Basis for Ayurvedic Therapies. USA: CRC Press, 2003. ISBN 084931366X. (anglicky) 
  • WUJASTYK, D. The Roots of Ayurveda. USA: Penguin Classics, 2003. ISBN 0140448241. (anglicky) 
  • SHARMA, A.K. Panchkarma Therapy in Ayurvedic Medicine: Scientific Basis for Ayurvedic Therapies. USA: CRC Press, 2003. ISBN 084931366X. (anglicky) 
  • MONIER-WILLIAMS, Monier M. Sir. A Sanskrit-English dictionary. India: Motilal Banarsidass Publishers, 1990. ISBN 81-208-0069-9. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ájurvéda&oldid=15854051“