Zdraví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zdraví může být definováno jako absence nemoci, funkcionálně jako schopnost vyrovnat se s denními aktivitami, nebo pozitivně jako způsobilost a podoba balance (vyrovnanosti). V každém organismu je zdraví forma homeostáze. To je stav balance s příjmem a výdejem energie a látky v rovnováze (s možností růstu). Zdraví též značí dobré vyhlídky na trvající přežití. U vnímajících bytostí jako lidi je zdraví širší koncept.

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či vady"[1]. Přestože toto je užitečná a přesná definice, dá se považovat za idealistickou a nerealistickou.[zdroj?] Podle této definice WHO se dá klasifikovat 70–95 % lidí jako nemocných nebo postižených (vadou, nepohodou).[zdroj?]

V programu WHO Zdraví pro všechny do roku 2000 (Health for All, HFA), který byl přijat v roce 1977, se objevila doplňující charakteristika zdraví jako schopnosti vést sociálně a ekonomicky produktivní život. Tím přestalo být zdraví cílem samo o sobě a stalo se prostředkem k realizaci harmonického vývoje člověka. V novém programu WHO Zdraví pro všechny v 21. století (HFA 21, Zdraví 21), který byl přijat v roce 1999 a přináší definici zdraví, která z praktických důvodů vymezuje zdraví jako „snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a poruch a nárůst pociťované úrovně zdraví“. Dokument též mluví o zdravotním potenciálu jako o nejvyšším stupni zdraví, kterého může jednotlivec dosáhnout. Potenciál zdraví každého člověka je určován možností starat se o sebe a o druhé a jeho schopností samostatně se rozhodovat a uchovat si kontrolu nad svým životem. Společnost má vytvářet podmínky k tomu, aby lidé mohli potenciál zdraví uplatnit.[2]

Klíčové faktory pro zdraví[editovat | editovat zdroj]

Lidské zdraví je nepředstavitelně složitý mechanismus, podmíněný miliony různých struktur a dějů, jejich vzájemných vztahů a vazeb, které mají schopnost se měnit, zanikat a opět se obnovovat. Co všechno naše zdraví ovlivňuje, nikdo ještě nevyčíslil a zřejmě ani tak do budoucna neučiní, ale přesto bylo prokázáno, že naše zdraví ovlivňuje nespočet faktorů, které lze ale seskupit do čtyř hlavních kategorií.[3] Faktory životního a pracovního prostředí (znečištění, klimatické podmínky, výskyt různých materiálů a předmětů, potravinový řetězec ap.) ovlivňují zdraví jednotlivce z cca 15-20%, genetické faktory (vrozené vady, pohlaví, úroveň intelektu ad.) z asi 10-15% , faktory související s životním stylem (sportování, sexuální chování, úroveň vzdělání, spotřební chování, životní úroveň, zvládání stresu, výživa a s ní spojená obezita atd.) jsou zodpovědné za 50% a kvalita a dostupnost zdravotní péče se podílí zhruba 10-15%.[4] Převážná část rizik, která naše zdraví ohrožují, přicházejí ze způsobu života a my sami tato rizika  můžeme ovlivnit, říkáme že to jsou faktory ovlivnitelné. Určitou část rizik tvoří faktory, které ovlivnit nemůžeme jako např. věk ( s přibývajícím věkem riziko stoupá), pohlaví (některé nemoci jsou častější u žen, jiné u mužů) a dědičnost (geneticky podmíněná onemocnění).[5]

Světová nerovnost v oblasti zdraví[editovat | editovat zdroj]

Mezi vyspělými zeměmi a rozvojovými zeměmi panují obrovské rozdíly v oblasti zdraví. To se projevuje ve střední délce života, která je v řadě zemí subsaharské Afriky jen těsně přes čtyřicet let, zatímco ve vyspělých zemích i více než osmdesát let.

Hlavní faktory negativně ovlivňující zdraví lidí v rozvojových zemích jsou:

  • infekční onemocnění jsou příčinou 40 % úmrtí v rozvojových zemích[6]. Nejzávažnějšími z nich jsou:
    • HIV/AIDS - na světě žije více než 40 milionů lidí nakažených virem HIV nebo již s nemocí AIDS[7]. Denně na AIDS umře 8000 lidí. V některých zemích subsaharské a jižní Afriky je nakažena více než čtvrtina populace[8].
    • malárie - odhaduje se, že akutních případů malárie je na světě zhruba 500 milionů. Více než milion lidí ročně jí podlehne.[9].
    • tuberkulóza - se často vyskytuje společně s HIV/AIDS. Ročně na ni zemře 1,8 milionu lidí[9].
  • podvýživa - způsobuje téměř polovinu všech dětských úmrtí v rozvojových zemích.[6]. Kromě dětí ohrožuje také matky, ale celkově způsobuje nižší odolnost vůči nemocem.
  • nedostatek pitné vody a špatné hygienické podmínky - více než miliarda lidí nemá přísup k pitné vodě. Počet úmrtí v důsledku špatné vody a hygieny experti odhadují na dva miliony ročně[10]..
  • nedostupné léky a nedostatek lékařů - v řadě rozvojových zemí nedokážě systém zdravotnictví obsloužit všechny potřebné.
    • Léky jsou často pro nemocné příliš drahé (například antiretrovirotika pro léčbu HIV/AIDS). A to i přesto, že Nejméně rozvinuté státy smějí produkovat generika - levnější odvozeniny patentovaných léků.
    • Nedostatek lékařů je velkým problémem zejména v Africe - tam je čtvrtina všech registrovaných onemocnění na světě, ale pouze tři procenta světových lékařů[11]. Situace se navíc na mnoha místech zhoršuje, protože místní lékaři odcházejí za lepšími podmínkami do vyspělých zemí.
    • špatná zdravotnická infrastruktura - tj. vzdálenost nemocnic, poliklinik a nedostatek lékařů je jednou z hlavních příčin vysoké mateřské úmrtnosti v rozvojových zemích.

Odstranit některé z nerovností v oblasti zdraví do roku 2015 si klade za cíl program OSN Rozvojové cíle tisíciletí. Podle všeho se však nepodaří tyto cíle naplnit[12]. Pokud mají být tyto problémy řešeny, je třeba zvýšit úsilí (a vynaložené prostředky) na poli rozvojové spolupráce, a to nejen v oblasti zdravotnictví - v oblasti prevence je totiž důležité například zvyšování gramotnosti, boj proti hladu a chudobě, zajištění dostupné pitné vody a další kroky vedoucí k hospodářskému, společenskému i politickému rozvoji..

Evropská unie dlouhodobě vnímá otázku nerovností ve zdraví jako svou prioritu. Státní zdravotní ústav se účastnil několika projektů v této oblasti a projekt DETERMINE koordinoval. Státní zdravotní ústav navazuje na tyto mezinárodní projekty a implementuje teoretické poznatky do praxe. V období 2015-2016 probíhají projekty PPZ financované MZ ČR - Snižování zdravotních nerovností – podpora zdraví ve vyloučených lokalitách a Podpora zdraví pro osoby s poruchou sluchu.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Frequently asked questions. World Health Organization [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Kapitola 1.1 - Definice. www.khshk.cz [online]. [cit. 2018-02-26]. Dostupné online. 
  3. Faktory ovlivňující zdraví: Nemocnice Jihlava. www.nemji.cz [online]. [cit. 2018-02-26]. Dostupné online. (česky) 
  4. Kurs 6 - Podpora zdraví. www.khshk.cz [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné online. 
  5. Faktory ovlivňující zdraví: Nemocnice Jihlava. www.nemji.cz [online]. [cit. 2018-02-26]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Kol.aut.: Globální problémy a rozvojová spolupráce. Praha (Člověk v tísni) 2005. Kapitola 1.5 Zdraví . Online: http://www.rozvojovka.cz/index.php?id=252
  7. Brožura Rozvojové cíle tisíciletí kampaně Česko proti chudobě, str. 17 - Online: http://www.ceskoprotichudobe.cz/soubor.php?s=brozura_cpch_2007.pdf
  8. http://www.virusfreegeneration.eu/cz/page.php?id=32
  9. a b Brožura Rozvojové cíle tisíciletí kampaně Česko proti chudobě, str. 19 - Online: http://www.ceskoprotichudobe.cz/soubor.php?s=brozura_cpch_2007.pdf
  10. http://www.rozvojovka.cz/zakladni-lidske-pravo-je-odepreno-milionum_221_576.htm
  11. http://www.rozvojovka.cz/kontinent-bez-lekaru_221_477.htm
  12. http://www.ceskoprotichudobe.cz/clanky/index.php?id=clanky&idc=268
  13. HTTP://WWW.QCM.CZ, QCM, web@qcm.cz,. Nerovnosti ve zdraví, SZÚ. www.szu.cz [online]. [cit. 2018-02-26]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]