Aromaterapie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Série článků na téma
Alternativní medicína

Série článků na téma Alternativní medicína
  • Všeobecné informace
  • Alternativní medicína


Ilustrační obrázek aromatických olejů.

Aromaterapie je druh alternativní medicíny, který užívá rostlinné těkavé látky známé jako éterické oleje a další vonné složky za účelem změny mysli, nálady, procesu poznávání nebo zdraví.

Aromaterapie doslova znamená „léčbu pomocí vůní“. Je složen ze dvou slov: „aroma“ – vůně a „terapie“ – léčba.

V aromaterapii se používají rostlinné oleje (slunečnicový, olivový, sezamový, mandlový aj.), do kterých se přidávají přírodní éterické oleje. Oleje se míchají těsně před masáží a to podle potřeby údajného účinku - buď stimulující (jang), nebo uklidňující (jin). Tato forma ošetřování se řadí pod alternativní medicínu. Mezi nejrozšířenější éterické oleje patří: citrusy (citron, pomeranč, mandarinka, bergamot..), jehličnany (borovice, jedle, cypřiš...) citronová tráva, levandule, cedrové dřevo, zázvor, a pod. Mezi drahé a vzácnější éterické oleje patří např. santalové dřevo, jasmín, růže.[1]

Procedury[editovat | editovat zdroj]

Aromamasáž[editovat | editovat zdroj]

Aromamasáž neboli aromaterapeutická masáž zahrnuje ošetření celého těla od vlasové části hlavy až po prsty u nohou vonnými oleji.

Aromatická inhalace[editovat | editovat zdroj]

Inhalace aromatických olejů údajně může navodit zvýšení či snížení krevního tlaku, pocit chladu, tepla nebo povzbuzení. Má být využívána při léčbě psychických nebo psychosomatických onemocnění.

Aromaterapeutická koupel[editovat | editovat zdroj]

Aromatická koupel se od klasické léčebné koupele liší přidaným éterickým olejem nebo aroma směsí. Koupel je příjemně relaxační a uklidňující[1].

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Lékařské důkazy o tom, že aromaterapie dokáže vyléčit nebo zabránit byť jediné nemoci chybí.
V roce 2015 zveřejnilo australské ministerstvo zdravotnictví přehled „alternativních“ terapií, ve kterém se snažilo zjistit, zda jsou vhodné pro úhradu ze zdravotního pojištění. Aromaterapie byla jednou ze sedmnácti hodnocených terapií, u nichž chyběly jasné důkazy o jejich účinnosti. Mnoho dalších přehledů podobně uvádí absenci důkazů pro aromaterapii jako léčbu. Chybí velké, dobře navržené, vhodně randomizované a kontrolované studie. Navíc existují studie, které ukazují, že některé esenciální oleje mohou být pro člověka toxické[2].
Dle průzkumu, který mezi 101 náhodně vybranými odborníky[3] APA provedl John Nocross, jde o zcela zdiskreditovanou metodu léčby k léčbě duševních poruch a Esenciální oleje jsou vysoce koncentrované a při použití v neředěné formě, často označované jako čistá aplikace, mohou dráždit pokožku[4][5]. Proto se pro lokální aplikaci obvykle ředí s nosným olejem, jako je jojobový, olivový, sladký mandlový nebo kokosový olej. U mnoha olejů z citrusových kůrek lisovaných za studena, jako je citron nebo limetka, se mohou vyskytnout fototoxické reakce[6].
Mnoho esenciálních olejů obsahuje chemické složky, které jsou senzibilizující (po několika použitích způsobují reakce na kůži a ještě více ve zbytku těla). Chemické složení éterických olejů může být ovlivněno herbicidy, pokud jsou rostliny pěstované oproti původním, divoce rostoucím[7][8].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Aromaterapie [online]. E-lazne.eu, 24. 3. 2019. Dostupné online. 
  2. NICKELL, Joe. Aromatherapy: ‘Healing’ by the Scents of Smell. S. 43–44. Skeptical Inquirer [online]. Committee for Skeptical Inquiry, květen 2021. Roč. 45, čís. 3, s. 43–44. Dostupné online. (anglicky) 
  3. NOCROSS, John C.; KOOCHER, Gerald P.; GAROFALO, Ariele. Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice. Říjen 2006, roč. 37, čís. 5, s. 516. Dále jen NOCROSS. Dostupné online. ISSN 0735-7028. DOI 10.1037/0735-7028.37.5.515. 
  4. MANION, Chelsea R.; WIDDER, Rebecca M. Essentials of essential oils. S. e153–e162. American Journal of Health-System Pharmacy [online]. American Society of Health-System Pharmacists, 1. 5. 2017. Roč. 74, čís. 9, s. e153–e162. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CABALLERO, Benjamin; TRUGO, Luiz C.; FINGLAS, Paul M. Encyclopedia of food sciences and nutrition. Amsterdam: Academic Press, 2003. Dostupné online. ISBN 9780122270550, ISBN 012227055X. (anglicky) 
  6. CATHER, Jennifer Clay; MACKNET, Mark R.; MENTER, M. Alan. Hyperpigmented macules and streaks. S. 405–406. Proceedings [online]. Baylor University Medical Center, říjen 2000. Roč. 4, čís. 13, s. 405–406. Dostupné online. DOI 10.1080/08998280.2000.11927714. (anglicky) 
  7. EDWARDS, J.; BIENVENU, F. E. Investigations into the use of flame and the herbicide, paraquat, to control peppermint rust in north-east Victoria, Australia. S. 212–224. Australasian Plant Pathology [online]. Springer Science + Business Media. Roč. 1999, čís. 28, s. 212–224. Dostupné online. DOI :10.1071/AP99036. (anglicky) 
  8. ADAMOVIC, D. S.; MIMICA-DUKIC, N.; GAŠIC, O.; MACKO, V. Veriability of herbicide efficiency and their effect upon yield and quality of peppermint (Mentha x piperita L.). ISHS Acta Horticulturae [online]. ISHS. Čís. 249. Dostupné online. DOI 10.17660/ActaHortic.1989.249.8. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]