Levandule

Levandule
	Porost levandule
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae);
Podčeleď	Nepetoideae;
Rod	levandule (Lavandula); L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Levandule (Lavandula) je rod rostlin patřící do čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Obsahuje okolo 40 druhů (včetně kříženců).^[1] Jsou to obvykle polokeře, někdy jen vytrvalé byliny a kvetou fialovým, bílým nebo růžovým květem. Rod je znám především pro svou nezaměnitelnou vůni. Bývají často pěstovány v kultuře, v českých podmínkách se nejčastěji pěstuje druh levandule úzkolistá, známá též jako levandule lékařská (Lavandula angustifolia).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to nejčastěji polokeře nebo keříky, 20, ale i 60 cm vysoké, někdy též vytrvalé byliny s dřevnatějícími bázemi. Listy jsou zpravidla jednoduché, celokrajné, někdy též zubaté nebo zpeřené, často stříbřitě chlupaté. Květy jsou oboupohlavné, drobné; trubkovitý kalich je pokryt žláznatými chlupy obsahujícími aromatické silice, koruna je silně či jenom nevýrazně dvoupyskatá. Umístěny jsou v lichopřeslenech klasovitě nahloučených na koncích květonosných lodyh. Opylovány jsou hmyzem, plodem je tvrdka.^[2]

Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Zástupci rodu jsou rozšířeni na severní polokouli od Kanárských ostrovů přes Středomoří a severní Afriku včetně saharských států až po Arabský poloostrov a Indický subkontinent. Jejich obvyklým biotopem jsou suché nízké křoviny, zvané garrigue.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod je aktuálně dělen do tří podrodů:^[3]

Levandule korunkatá

Levandule zoubkatá

Lavandula viridis

Podrod Lavandula

Převážně polokeře s celistvými listy, vyskytující se v širším Mediteránu až po Arabský poloostrov.

Lavandula angustifolia (levandule úzkolistá) – Pyrenejský poloostrov, Provence, Itálie
Lavandula lanata – jižní Španělsko
Lavandula latifolia (levandue širolistá) – Pyrenejský poloostrov, Provence, Itálie
Lavandula dentata (levandule zoubkatá) – Španělsko, severní Afrika
Lavandula pedunculata – Maroko, Pyrenejský poloostrov
Lavandula stoechas (levandule korunkatá) – většina Mediteránu
Lavandula viridis – jih Pyrenejského poloostrova, Madeira
Lavandula x intermedia – lavandin; kříženec levandule úzkolisté a širolisté, často pěstována

Lavandula canariensis

Podrod Fabricia

Dřeviny i byliny s listy často dělenými, široká distribuce od ostrovů v Atlantiku až po Indii.

Lavandula canariensis – Kanárské ostrovy
Lavandula multifida (levandule rozeklaná) – západní Středomoří

Lavandula minutolii – Kanárské ostrovy
Lavandula buchii – Kanárské ostrovy (Tenerife)
Lavandula pinnata – Kanárské ostrovy, Madeira
Lavandula rotundifolia – Kapverdy
Lavandula antineae – centrální Sahara
Lavandula aristibracteata – Somálsko
Lavandula citriodora – Arabský poloostrov
Lavandula coronopifolia – široký areál od Kapverd přes severní Afriku a Arábii po Írán
Lavandula dhofarensis – pohoří Dhofar, Omán
Lavandula bipinnata – Indie
Lavandula gibsonii – západní Ghát, Indie
Lavandula macra – jih Arabského poloostrova, Somálsko
Lavandula maroccana – pohoří Atlas v Maroku
Lavandula nimmoi – Sokotra
Lavandula pubescens – Egypt, Blízký východ, Arabský poloostrov, Jemen
Lavandula saharica – jižní Alžírsko
Lavandula samhanensis – pohoří Dhofar, Omán
Lavandula somaliensis – Somálsko
Lavandula sublepidota – Írán
Lavandula subnuda – Omán, Spojené arabské emiráty
Lavandula tenuisecta – pohoří Atlas v Maroku

Podrod Sabaudia

Pouze dva druhy znatelně odlišné od ostatních, někdy vydělovány do samostatného rodu.

Lavandula atriplicifolia – západ Arabského poloostrova, Egypt
Lavandula erythraeae – Eritrea

Použití[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy se používají jako okrasné rostliny, přičemž v prodeji je cela řada kultivarů a kříženců. Uplatní se například při výsadbě ve skupinách,^[4] kdy vytvářejí krásný kvetoucí koberec. Silice, zvaná levandulový olej, obsahuje více než 100 různých chemických komponentů, především terpenů. Užívá se v lékařství, kosmetice a aromaterapii; má protizánětlivé, antiseptické a repelentní účinky. Široké využití má druh v gastronomii jako koření, na výrobu sirupů či jako pot-pourri. Jde také o medonosné rostliny.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Levandule je rostlina, které velmi dobře snáší sucho a nejlépe se jí daří v lehkých hlinitopísčitých, písčitých nebo štěrkovitých, dobře odvodněných půdách. Vyžadují plně osluněné stanoviště s dobrou cirkulací vzduchu. Prospívají i bez přihnojování, při velké vlhkosti či přemokření mohou trpět uhníváním kořenů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lavandula na anglické Wikipedii.

↑ Lavandula L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Tomšovic P. (2000): Lavandula L. – levandule. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 693–694, Academia, Praha.
↑ Upson T, Andrews S. The Genus Lavandula. [s.l.]: Royal Botanic Gardens, Kew 2004, 2004. Dostupné online. ISBN 9780881926422. (anglicky)
↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu levandule na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo levandule ve Wikislovníku
Taxon Lavandula ve Wikidruzích
Pěstování levandule
Levandulové farmy v České republice

[1] Lavandula L. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2021-07-09]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Tomšovic P. (2000): Lavandula L. – levandule. – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 693–694, Academia, Praha.

[upsonandrews-3] Upson T, Andrews S. The Genus Lavandula. [s.l.]: Royal Botanic Gardens, Kew 2004, 2004. Dostupné online. ISBN 9780881926422. (anglicky)

[4] HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363.

[1]

[2]

[3]

[4]