Reflexologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Série článků na téma
Alternativní medicína

Série článků na téma Alternativní medicína
  • Všeobecné informace
  • Alternativní medicína


Příklad reflexologické mapy chodidel s barevně odlišenými zónami, které zastánci terapie považují za propojené s jednotlivými orgány.

Reflexologie, nebo též zónová terapie je varianta akupresury, formy alternativní medicíny. Provádí se pomocí masážních technik palců, prstů a rukou bez použití oleje nebo pleťového mléka, obvykle na chodidlech či na rukách. Je založena na pseudovědeckém[1] systému zón a reflexních oblastí, které údajně odrážejí obraz těla na chodidlech a rukou, s předpokladem, že taková práce na chodidlech a rukou způsobuje fyzickou změnu údajně souvisejících oblastí těla[2]. Podle zastánců této terapie je její přirozenou formou chůze či turistika naboso v přírodním terénu.
Neexistují žádné přesvědčivé vědecké důkazy o tom, že by reflexní terapie byla účinná při jakémkoli zdravotním stavu.[3]

Definice[editovat | editovat zdroj]

V přehledu Cochrane Collaboration je reflexologie definována následovně: „Reflexologie je jemná manipulace nebo tlačení na určité části chodidla s cílem vyvolat účinek na jiném místě těla.“[4]

Ministerstvo zdravotnictví australské vlády definuje reflexologii jako „systém vyvíjení tlaku, obvykle na chodidla, který podle praktikujících stimuluje energii a uvolňuje „blokády“ v určitých oblastech, které způsobují bolest nebo nemoc“.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Praktiky podobné reflexní terapii mohly existovat již v předchozích historických obdobích. Podobné praktiky jsou doloženy v dějinách Číny a Egypta.[6] Reflexní terapii vytvořil v USA v roce 1913 William H. Fitzgerald, M.D. (1872-1942), odborník na ušní, nosní a krční lékařství, a Edwin F. Bowers. Fitzgerald tvrdil, že vyvíjení tlaku má anestetický účinek na jiné oblasti těla.[7][8] Ve 30. a 40. letech 20. století metodu modifikovala Eunice D. Inghamová (1889-1974), zdravotní sestra a fyzioterapeutka.[9][10] Inghamová tvrdila, že chodidla a ruce jsou obzvláště citlivé, a zmapovala celé tělo do „reflexů“ na chodidlech, přičemž „zónovou terapii“ přejmenovala na reflexologii[11]. „Moderní reflexologové používají Inghamové metody nebo podobné techniky, které vyvinula reflexoložka Laura Normanová.“[6]

Údajné principy fungování[editovat | editovat zdroj]

Podle Fitzgeralda se na chodidlo nohy promítají všechny orgány v rozmístění, které v náznaku připomíná homunkula. Některé orgány se projektují také na hřbet nohy a krajinu kotníků. Ze špiček prstů přes plosku nohy potom údajně vybíhají energetické dráhy v počtu deseti, které dosahují až k vrcholu hlavy. Jde tedy o analogii čínských meridiánů, ale existují v jiném počtu, mají jinou polohu a jiný průběh. Choroby mají pak být způsobeny přerušením toku energie čchi v drahách.[7][6] Proudění energie lze údajně obnovit pohyby nohy, kroucením prstů a masáží plosky, kde lze údajně nalézt tvrdší hrudky, které energii blokují. Po rozdrcení masáží se mají hrudky snadno rozpustit a vyloučit z těla potem a močí. Otevřením kanálů lze údajně léčit všemožné choroby, cukrovku, mrtvici, zácpu, astma, zánět kloubů, škytavku, epilepsii a mnoho dalších chorob. Existují i maséři, kteří se reflexologií snaží jen zmírnit bolesti kloubů, páteře a hlavy.[12]
Existují refexologické mapy nohou a rukou. Tyto mapy reflexních zón se u různých zdrojů ale liší.[12] Dle zastánců reflexologie patří nohy k nejcitlivějším částem našeho těla, a proto jsou chodidla nejvhodnějším místem reflexologického zásahu. Na většinu reflexologických bodů se působí špičkami prstů a bříškem palce, a to pevným tlakem. Místo manuální terapie lze použít i vložky do obuvi, které mají působit tlakem na projekční okrsky chodidla. Nabízejí je jak léčitelé, tak i větší obuvnické firmy. Vyrábějí se vložky různého tvaru a typu. Některé jsou posety drobnými, pravidelně rozmístěnými hrbolky, jindy je na nich zakreslena mapa orgánových okrsků, jiné mají výstupky jen v místě určitých orgánů. Do výstupků některých vložek jsou vkládány malé permanentní magnety. Jednodušším způsobem využití reflexologické představy je chůze po oblázcích, která má mít tonizující, aktivační účinek.[12]

Hodnocení a kritika[editovat | editovat zdroj]

„Teorie“ reflexologie je jen modifikací akupunktury a představa o projekci orgánů na chodidlo je rovněž jen analogií teorie o mikrosystémech, které se mají projikovat na nejrůznější místa povrchu těla člověka. Dle Jiřího Heřta je to představa neudržitelná. Nepřímým důkazem o neplatnosti názoru o projekčních okrscích na chodidle je i to, že obrázky autorů, kteří takové mapy zobrazují, se od sebe výrazně liší, právě tak jako se liší uspořádání hrbolků na vložkách různých výrobců. Manuální reflexologická léčba je jistě bezpečná, třeba i příjemná, a proto oblíbená a úspěšně nabízená mnohými maséry. Reflexním působením lze dočasně zlepšit krevní oběh, zmírnit otok i odstranit únavu i bolest nohou, a nespecificky lze reflexně ovlivnit oblast páteře a pánve, ale ovlivňovat jednotlivé orgány a léčit výše uvedené choroby je nemožné. Nošení vložek je rizikové u pacientů s infekcemi nohou, porušeným krevním oběhem nebo u cukrovky, kde vložky mohou způsobit gangrénu s ohrožením života.[12] Neexistuje vědecká studie, která by prokázala jednoznačné účinky, avšak je využívá po celém světě maséry, terapeuty i lékaři a mnoho lidí ji sami praktikují, právě pro její terapeutické účinky.

Reflexologie ve světě[editovat | editovat zdroj]

Ve Spojeném království reflexní terapii dobrovolně koordinuje Complementary and Natural Healthcare Council (CNHC). Registrovaní musí splňovat standardy odborné způsobilosti stanovené odbornými radami[13], ale vzhledem k tomu, že CNHC je dobrovolná, může se za reflexologa označit každý, kdo ji praktikuje. Když CNHC začala přijímat reflexology, skeptik Simon Perry nalezl 14 z tehdy registrovaných, kteří tvrdili, že refexologie účinně léčí nemoci. Jakmile na to CNHC upozornil, společnost nechala tato tvrzení stáhnout, protože byla v rozporu s kodexem britského Úřadu pro reklamní standardy (Advertising Standards Authority code).[14]
Reflexní terapie je jednou z nejpoužívanějších alternativních terapií v Dánsku. Celostátní průzkum z roku 2005 ukázal, že 21,4 % dánské populace někdy v životě využilo reflexní terapii a 6,1 % využilo reflexní terapii během posledního roku.[15]
Studie z Norska ukázala, že 5,6 % norské populace v roce 2007 využilo reflexní terapii během posledních 12 měsíců.[16]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARRETT, Stephen. Reflexology: A Close Look [online]. Center for Inquiry [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. KUNZ, Kevin; KUNZ, Barbara. The complete guide to foot reflexology (revised) [online]. Albuquerque, New Mexico, USA: Reflexology Research Project, 1993. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ERNST, Edzard. Is reflexology an effective intervention? A systematic review of randomised controlled trials. S. 263–266. Medical Journal of Australia [online]. Wiley, 2009-09. Roč. 191, čís. 5, s. 263–266. DOI 10.5694/j.1326-5377.2009.tb02780.x. PMID 19740047. 
  4. Massage, reflexology and other manual methods for managing pain in labour [online]. The Cochrane Collaboration, 28. 3. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Review of the Australian Government Rebate on Natural Therapies for Private Health Insurance [online]. Australian Government Department of Health, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-76007-171-4. (anglicky) 
  6. a b c Reflexology [online]. Aetna Inc., 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b NORMAN, Laura. The reflexology handbook: a complete guide. London: Piatkus, 2006. 336 s. Dostupné online. ISBN 0-86188-912-6.. S. 22–23. (anglicky) 
  8. JARVIS, William T. Reflexology [online]. Center for Inquiry, 29. 12. 2000. Dostupné online. (anglicky) 
  9. BENJAMIN, Patricia. Eunice D. Ingham and the development of foot reflexology in the U.S. American Massage Therapy Journal. 1999. (anglicky) 
  10. HOYME, Ryan Jay. History of Massage, Therapies & Rules. S. 60. web.archive.org [online]. MassageNerd, črven 2001. S. 60. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Reflexology [online]. American Cancer Society, 1. 11. 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c d HEŘT, Jiří. Stručný výkladový slovník českých skeptiků [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, 2007-09-06 [cit. 2012-08-27]. Heslo Reflexologie. Dostupné online. 
  13. Policies [online]. CNHC, 1. 9. 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  14. PERRY, Simon. The CNHC wishes to place on formal record their thanks to Simon Perry [online]. Adventures in nonsense, 27. 11. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Reflexology [online]. Knowledge and Research Center for Alternative Medicine, 4. 8. 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  16. NIFAB-undersøkelsen [online]. NIFAB, 8. 6.2011. Dostupné online. (norsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]