Jiří Heřt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc.
profesor Jiří Heřt
profesor Jiří Heřt
Narození 5. dubna 1928
Louny, Československo
Úmrtí 9. srpna 2014
(ve věku 86 let)
Chomutov, Česko
Alma mater Univerzita Karlova
Pracoviště Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni
Obor anatomie
Ocenění Zlatá medaile Univerzity Karlovy
Rytíř českého lékařského stavu

Jiří Heřt (5. dubna 1928 Louny9. srpna 2014 Chomutov) byl český lékař, profesor anatomie a v pořadí druhý předseda českého klubu skeptiků Sisyfos.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Po ukončení gymnasia v Lounech studoval lékařství na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze a asistoval v Anatomickém ústavu u prof. Ladislava Borovanského. Na jeho doporučení nastoupil po promoci do Anatomického ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni k prof. Jaroslavu Kosovi. Zde se jako člen výzkumného týmu zabýval nejprve obecnými otázkami růstu kostí a jejich cévního zásobení, později rovněž adaptací kostí na funkční zátěž. V roce 1960 obhájil kandidátskou práci a o tři roky později habilitační práci na téma "Regulace růstu dlouhých kostí do délky". Výsledky tohoto výzkumu měly přímý dopad na klinickou praxi a staly se součástí Tošovského a Stryhalovy monografie Dětské zlomeniny, vydané roku 1967. Heřt navázal úzkou spolupráci se svými kolegy na plzeňské ortopedické klinice a do konce 60. let publikoval ve svém oboru více než 70 vědeckých článků. Tým profesora Kose na plzeňské lékařské fakultě byl v té době špičkovým vědeckým pracovištěm. Jejich skripta Přehled topografické anatomie (1964) a Topografická anatomie pro stomatology (1971) sloužila generacím mediků na většině lékařských fakult a vyšla znovu ještě v roce 1990.

Jiří Heřt
20. rytíř českého lékařského stavu (2012)

Koncem 60. let pobýval Jiří Heřt pracovně v Alžírsku a po návratu domů se aktivně zapojil do politického dění jako zakládající člen Klubu angažovaných nestraníků. Po okupaci roku 1968 následoval okamžitý zákaz činnosti KANu a Heřt byl z Lékařské fakulty vyhozen. Někteří jeho kolegové zvolili emigraci a celý výzkumný tým zanikl. Od roku 1973 až do roku 1990 pak pracoval jako závodní lékař ve Válcovnách trub a železárnách v Chomutově Pod jeho vedením vznikla rozsáhlá epidemiologická studie Průzkum ischemické choroby srdeční a jejích rizikových faktorů v závodě VTŽ Chomutov (1977 a 1984).

K anatomii se vrátil hned po pádu komunistického režimu v roce 1989 a roku 1990 již přednášel na ortopedickém kongresu v Praze. Odmítl sice nabídku vést plzeňský Anatomický ústav po prof. Kosovi, ale navázal úspěšně na svou vědeckou kariéru a v roce 1993, třicet let po své habilitaci, obhájil doktorskou disertační práci a na podzim téhož roku byl jmenován profesorem. Výsledky svého dlouhodobého osteologického výzkumu, ceněného traumatology a ortopedy, shrnul v publikaci Základy klinické anatomie pohybového aparátu (spoluautor J. Bartoníček, 2004).

Do povědomí širší odborné i laické veřejnosti se Heřt zapsal také svým nekompromisním kritickým vystupováním proti takzvané alternativní medicíně a proti nejrůznějším pavědeckým teoriím a šarlatánským praktikám spojeným s léčitelstvím. Poprvé se setkal s působením léčitelů jako závodní lékař v Chomutově a od roku 1985 se začal problematikou alternativní medicíny zabývat soustavně. Byl jedním ze zakládajících členů Českého klubu skeptiků Sisyfos a jeho v pořadí druhým předsedou. Sestavil dosud jediný český výkladový slovník esoteriky a pavěd. Je editorem sborníků Věda kontra iracionalita I–V, které obsahují texty přednášek klubu Sisyfos uspořádaných v letech 1998–2012 v Akademii věd ČR. Jako zastánce vědeckého přístupu v rámci lege artis také přednáší předmět Rizika a možnosti alternativní medicíny.

V březnu 2013 byla vědecká práce i morální integrita profesora Jiřího Heřta oceněna Českou lékařskou komorou a bylo mu uděleno její nejprestižnější vyznamenání Rytíř českého lékařského stavu.[1]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Bibiliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Heřt, Výkladový slovník esoteriky a pavěd, 2008, 264 s., Nakl. Věry Noskové, Praha, tisk Finidr Č. Těšín, ISBN 978-80-903320-6-5
  • Jiří Heřt, Alternativní medicína a léčitelství, 2011, 240 s., Nakl. Věry Noskové, Praha, tisk TP, Č. Těšín, ISBN 978-80-87373-15-6
  • Základy klinické anatomie pohybového aparátu, 2004, Bartoníček J, Heřt J, 256 s., Nakl. Maxdorf, Praha, ISBN 80-7345-017-8
  • Akupunktura, mýty a realita, Heřt J a kol., 2002, 191 s., Nakl. Galén, ISBN

807262167X

  • Jiří Heřt, Homeopatie, clusterová medicína, anthroposofická medicína, 1997, 392 s., Nakl.Lidové noviny, Praha, ISBN 80-7106-230-8,
  • Alternativní medicína - možnosti a rizika, Heřt J a kol., 1995, Grada, Avicenum, Praha
  • Funkční adaptace kosti, Heřt J, 1993, SN, Chomutov, Plzeň
  • Přehled topografické anatomie, Kos J, Heřt J, Hladíková J, 1981, SPN, Praha
  • Topografická anatomie pro stomatology, Heřt J, 1971, UK, LF v Plzni, SPN
  • Regulace růstu dlouhých kostí do délky: Experimentální studie o významu mechanických faktorů, Heřt J, 1964, 213 s., SPN / Plzeňský lék. sborník, Supplementum 13, Praha

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Česká lékařská komora. Prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc. - Rytíř českého lékařského stavu [online]. 2013-03-21, [cit. 2013-04-09]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]