Čchi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Termín čchi (čínsky pchin-jinem , znaky zjednodušené , tradiční ) pochází ze staré Číny. Jedná se o primární substanci vesmíru, bytí jako takové, ve všech svých podobách. V běžném užití je chápána pouze jako výseč původního abstraktního záběru, jako biologická vitální síla. Ve skutečnosti je pouze jedním z možných projevů primární substance.[1] Čchi tvoří podstatu tradiční čínské medicíny, akupunktury, cvičení čchi-kung i tchaj-ťi čchüan.

Čchi má své ekvivalenty i v jiných myšlenkových systémech, například v japonské ki známé z umění aikido, indické práně a tibetské tummo, na západě v starořecké pneumě, v mesmerismu [2] či v bergsonovském élan vital.

Čchi má dvě složky, jin a jang, jejichž vzájemnými proměnami se zabývá kniha I-ťing.

V čínské kosmogonii vzniká svět z ničeho, Wu-ťi (nevyděleného), z něhož spontánně, bez vnějšího popudu počíná Tchaj-ťi (Velký předěl), jež plodí jednolitou, prvotní čchi, v níž jsou jinová a jangová složka promíšené, homogenní. [3]

Jak uvádí Tao te ťing, základní kniha taoismu:

"Tao plodí jedno,
jedno plodí dvě,
dvě plodí tři,
tři plodí všechny věci" [4]

Výkladů mnohoznačného staročínského textu je mnoho, často se ale shodují v tom, že „dvě” zde znamená jin a jang, a tři znamená trojici „nebe”, „země”, „člověk”.

Čchi v lidském těle[editovat | editovat zdroj]

Čchi v lidském těle pochází ze dvou zdrojů - část je vrozená a její základ z esence ťing při početí a je uložena v ledvinách, druhá je získaná a získáváme ji z potravy a vzduchu, který dýcháme.[5]

Podle čchi-kungu se energie čchi, která cirkuluje v lidském těle, rozděluje na čchi řídící (jing-čchi), která vyživuje tělesné orgány, a čchi ochrannou (wej-čchi), která chrání povrch těla. Ve zdravém těle je oběh čchi nenarušený a poměr jin a jang je harmonický. Pokud dojde ke stagnaci čchi, je oběh narušen a může dojít až k nemoci. Narušené proudění čchi přímo v jednotlivých drahách (meridiánech) se snaží napravit akupunktura nebo akupresura. Někteří autoři staví čchi do paralely k západnímu pojmu bioelektřina případně bioelektromagnetismus. [5] Je třeba zdůraznit, že převažující pohled je ten, že čchi je čistě hypotetický koncept.[6]

O čchi v lidském těle podrobněji[editovat | editovat zdroj]

Tvorba čchi[editovat | editovat zdroj]

V pre-kosmickém stadiu, tj. prvopočátečním sien-tchien stadiu tvoření vesmíru, je nejdříve energie a pak hmota, esence ťing, neboť z jangu se rodilo jin. V post-kosmickém chou-tchien světě je posloupnost obrácená - čchi se transformuje z esence ťing, neboť z jinu se rodí jang.

Esence ťing je v člověku dvojího původu - sien-tchien a chou-tchien, neboli prenatální a postnatální. Spojením dvou prenatálních esencí (sien-tchien č' ťing) muže a ženy se rodí zárodek. Ten dále přijímá prenatální esenciální čchi i z těla matky z její čchi-süe. Z tohoto hmotného základu poté transformuje svoji vlastní čchi.

Po narození si musí nový jedinec začít sám vytvářet svou postnatální esenci (chou-tchien č'ťing) pomocí trávení a rozkladu potravy a mícháním s vdechovaným vzduchem. Nová substance poskytuje jedinci výživu, tedy jin, i energii čchi čili jang.[7]

Druhy čchi[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ANDO, Vladimír. Klasická čínská medicína, základy teorie II. 4. vyd. Hradec Králové : Svítání, 1996. 5 svazků (279 s.) ISBN 978-80-86601-11-3. S. 42. (český)  
  2. HINE, John. Yang Tai Chi Chuan. London : A & C Black, 1992. ISBN 0-7136-3576-2. S. 13.  
  3. ANDO, Vladimír. Klasická čínská medicína. [s.l.] : Svítání, 2005. ISBN 80-86198-33-2. S. 70.  
  4. Lao-c'. Tao te ťing. Překlad Berta Krebsová. 3.. vyd. Praha : DharmaGaia, 2003. ISBN 80-86685-12-8. Kapitola 42., s. 126.  
  5. a b Yang Jwing-Ming. Základy tai-chi chi-kung. Bratislava : CAD Press, 1995. ISBN 80-85349-48-5. S. 35.  
  6.  "Effects of Reiki in clinical practice: a systematic review of randomized clinical trials"(2008). International Journal of Clinical Practice 62 (6): 947–54. doi:10.1111/j.1742-1241.2008.01729.x. PMID 18410352. 
  7. AndoII, S. 11-14.
  8. AndoII, S. 21-36.