Aplikovaná kineziologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Aplikovaná kineziologie je pseudovědecká[1] metoda, která se zabývá diagnostikou a léčením fyzických i duševních poruch a odstraňováním problémů při výuce dětí. Se skutečnou, vědeckou kineziologií a tedy se studiem pohybu nemá nic společného.[2]

Základy této metody vypracoval v 60. letech 20. století chiropraktik George J. Goodheart v USA, který vycházel z předpokladu, že tak, jak mozek vysílá signály do svalů, jsou i svaly schopny ovlivňovat funkce mozku. To se má dít jemným pohybem svalů, jehož se docílí masáží akupresurních bodů či tlakem na ně.[3]

Domnělé principy[editovat | editovat zdroj]

Jiří Heřt ve své knize Alternativní medicína a léčitelství uvádí,[2] že základním principem aplikované kineziologie je představa, že všechny tělesné i duševní problémy jsou způsobeny poruchou proudění energie mezi orgány včetně mozku a svalstvem a že se blokáda projeví oslabením příslušného svalu. Příčinu choroby lze pak snadno objevit tzv. „svalovým testem“. Ve své teorii zastánci aplikované kineziologové uvádějí, že test lze provést ve stoji, v poloze vsedě i vleže na nejrůznějších svalech, ale v praxi se jich používá jen asi pět, z nichž nejběžnější je tzv. „delta“ test, který posuzuje sílu ramenního, deltového svalu. Léčitel, „facilitátor“, přitlačuje upaženou paži pacienta dolů. Pokud paže pod mírným tlakem poklesne, znamená to poruchu. Orgánové choroby se diagnostikují tak, že si pacient položí volnou ruku na místo předpokládaného nemocného orgánu a provede se test. Léčitelé se ale varují vyslovit konkrétní diagnózu. Mluví o funkční poruše orgánu, psychosomatické poruše, poruše napětí svalů, blokádách energie, o stresorech. Svalovým testem lze také zjistit nesnášenlivost některých potravin, alergii, chybění vitamínů nebo minerálů, ale také vyhledat vhodný medikament pro léčbu poruchy. V tom případě klient drží potravu, alergen v ampulce nebo medikament v ruce nebo si ho vloží pod jazyk. Postupně se vyzkoušejí různé látky a ta správná se určí tím, že paže poklesne. Jiní facilitátoři kladou pacientům otázky a ptají se cíleně, jaký je stav jejich orgánů, jaké mají pocity a jakými problémy trpí. Tělo samo poklesem paže odpovídá „ano“ nebo „ne“.

Kineziologie podle svých zastánců pomáhá při řešení jakéhokoliv fyzického či psychického problému, který vznikl v důsledku silného negativního emocionálního zážitku (traumatu, stresu, pocitů křivdy, zneužití, opuštěnosti, opovržení, nedocenění). Terapeutka Věra Sirotková konkrétně publikovala[kde?] z praxe nejčastější a nejpravděpodobnější výsledky léčení aplikovanou kineziologií. Je to především schopnost rychleji se učit, dále zlepšení koncentrace, zejména při soustředění se na jednu věc po delší dobu, za další vnímání svého okolí, tedy větší pozornost tomu co říkají ostatní lidé kolem vás a nakonec sebejistota, zvětšení sebedůvěry v sebe sama. Největší úspěchy hlásí u dětí až do předškolního věku, poté u žen a nakonec u mužů, kteří jsou k těmto alternativním metodám nejméně důvěřiví.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Podle australské vládní agentury pro zdraví nebyly předloženy žádné důkazy o funkčnosti aplikované kineziologie[4]. Obdobně pak podle Americké společnosti pro rakoviny neexistují žádné důkazy o tom, že je aplikovaná kineziologie při léčení rakoviny či jakýchkoliv jiných chorob[5]. Metanalýza vědeckých studií ukázala, že neexistují žádné důkazy, které by podporovaly hypotézu o funkčnosti svalového testu v případě diagnostiky organických nemocí a mírných předklinických příznaků[6], stejně tak v případě diagnostiky alergií[7] či stravovacích návyků, kde nebyl svalový test rozeznatelný od nahodilého hádání[8]. Příčinou jeho nefunkčnosti je zřejmě fakt, že svalová slabost může být multifaktorová, a nelze tak na jejím základě usuzovat na jedinou příčinu[9].

Řada studií též ukázala, že svalový test má test-retest reliabilitu (shodu diagnostického závěru při opakovaném testování), shodu posuzovatelů a validitu neodlišitelnou od náhodných závěrů.[5][10][11] Někteří skeptikové také uvádějí, že neexistuje žádné vědecké vysvětlení toho, jak by měl fungovat svalový test či popisované viscerosomatické vztahy, vedoucí k údajné efektivitě terapie[5][12].

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Applied kinesiology na anglické Wikipedii.

  1. Atwood KC. Naturopathy, pseudoscience, and medicine: myths and fallacies vs truth. MedGenMed. 2004, roč. 6, čís. 1, s. 33. Dostupné online. PMID 15208545. (anglicky) 
  2. a b HEŘT, Jiří. Alternativní medicína a léčitelství. Kritický pohled [online]. Chomutov: Sisyfos - český klub skeptiků, 2010, [cit. 2011-08-08]. S. 162-163. Dostupné online.  
  3. DVOŘÁKOVÁ, Martina. Zázrak zvaný kineziologie. DINGIR [online]. 31.5.1999, roč. 2., čís. 2., s. 4 - 5. Dostupné online. ISSN 1212-1371
  4. Baggoley C. Review of the Australian Government Rebate on Natural Therapies for Private Health Insurance [PDF]. Australian Government – Department of Health, 2015. [1]. (anglicky) 
  5. a b c Applied Kinesiology [online]. American Cancer Society, November 2008, [cit. 2013-08-01]. [2]. (anglicky) 
  6. Haas, Mitchell (August 2007).  "Disentangling manual muscle testing and Applied Kinesiology: critique and reinterpretation of a literature review". Chiropractic & Osteopathy 15 (1). doi:10.1186/1746-1340-15-11. PMID 17716373. PMC:2000870. 
  7. Wurlich, B. (2005).  "Unproven techniques in allergy diagnosis". Journal of investigational allergology and clinical immunology 15 (2): 86–90. PMID 16047707. 
  8. Kenney JJ, Clemens R, Forsythe KD (June 1988).  "Applied kinesiology unreliable for assessing nutrient status". J Am Diet Assoc 88 (6): 698–704. PMID 3372923. 
  9. Cuthbert, S C, Goodheart, G J (March 2007).  "On the reliability and validity of manual muscle testing: a literature review". Chiropractic & Osteopathy 2007 15 (1). doi:10.1186/1746-1340-15-4. PMID 17341308. 
  10. Lüdtke R, Kunz B, Seeber N, Ring J (September 2001).  "Test-retest-reliability and validity of the Kinesiology muscle test". Complement Ther Med 9 (3): 141–5. doi:10.1054/ctim.2001.0455. PMID 11926427. 
  11. Hyman, Ray (1999).  "Psychology and 'Alternative Medicine': the mischief-making of ideomotor action". Scientific Review of Alternative Medicine 3 (2). 
  12. Applied Kinesiology [online]. InteliHealth, [cit. 2008-02-13]. [3]. (anglicky)