Josef Mikuláš Boleslavský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Mikuláš Boleslavský

Josef Mikuláš Boleslavský
Narození 2. února 1829
Stará Boleslav
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 21. července 1892 (ve věku 63 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Mikuláš Boleslavský (2. února 1829 Stará Boleslav[1]21. července 1892 Praha), vl. jm. Josef Mikuláš, byl český tiskař, knihkupec, nakladatel, dramatik, překladatel a organizátor spolků. Pracoval nejprve jako sazeč, později jako faktor (ředitel) knihtiskárny Kateřiny Jeřábkové a Ignáce Leopolda Kobra. V roce 1866 založil s karlínským knihkupcem Knappem vlastní tiskárnu. Roku 1880 se osamostatnil, ale již o tři roky později jeho firma s celým majetkem propadla věřitelům. Poté pracoval znovu jako faktor tiskáren v Praze, Jindřichově Hradci a Moravské Ostravě. Přispíval do řady časopisů. Podporoval divadlo, spoluzakládal Typografickou besedu, byl funkcionářem včelařského sdružení. Psal a upravoval divadelní hry, přeložil Andersenovy pohádky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Zaměstnání a podnikání[editovat | editovat zdroj]

Byl přijat na gymnázium v Praze, ale studia musel předčasně ukončit z finančních[2] nebo zdravotních[3] důvodů. Roku 1843 nastoupil jako učeň do tiskárny J. Pospíšila. V roce 1848 pracoval jako sazeč pro Havlíčkovy Národní noviny; po porážce revoluce byl uvězněn, ale brzy propuštěn.[3] Později získal místo jako faktor (ředitel)[4] v tiskárně Kateřiny Jeřábkové.[3] Roku 1862 nastoupil na stejnou pozici v nakladatelství I. L. Kobra, kde se podílel na vydání Riegrova Slovníku naučného a dalších publikací.[3] Když roku 1866 majitel podniku zemřel, založil Mikuláš s karlínským knihkupcem Knappem vlastní tiskárnu. Společně podnikali do roku 1880, poté se Mikuláš osamostatnil.[2] Celým majetkem se zaručil za závazky Nového českého divadla[3] (dočasná letní scéna, provozovaná roku 1883 po uzavření Prozatímního a před otevřením Národního divadla)[5] a v důsledku toho jeho podnik (Jos. Mikuláš a spol.) vstoupil v květnu 1883 do likvidace.[6] Mikuláš přišel o všechno, včetně domu, a po vypořádání věřitelů mu zbylo jen 40 krejcarů.[3]

Nezbylo mu než začít opět od začátku. V červnu nastoupil jako faktor do tiskárny Františka Šimáčka, odkud přešel do závodu Beaufortova.[2] V roce 1885 se přestěhoval do Jindřichova Hradce, kde se stal redaktorem časopisu Ohlas od Nežárky.[7] Po šesti letech pak převzal Kittlovu tiskárnu v Moravské Ostravě. Vydával tam také časopis Práce.[2]

Veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Aktivně podporoval ochotnické divadlo. Hrál v Kajetánském domě na Malé Straně i na venkově. V letech 1861-63 sestavil dvoudílný sborník Divadelní ochotník s řadou her a pod stejným názvem později vydával divadelní almanach ve vlastním nakladatelství.[2] Deset let byl ředitelem Besedního divadla v Karlíně a na jeho výzvu se asi osm set amatérských herců zúčastnilo položení základního kamene Národního divadla.[3]

Roku 1863 redigoval časopis Veleslavín, věnovaný otázkám knihtisku.[8] V listopadu 1865 spoluzakládal Typografickou besedu, svépomocný spolek typografů a písmolijců[9] a stal se jejím prvním předsedou.[10]

Byl také nadšeným včelařem. Roku 1867 založil odborný časopis České včelařství a 17 let byl jeho redaktorem. Jeho spolupracovníci pak založili Zemský ústřední spolek včelařský pro Království české a Mikuláše zvolili jednatelem tohoto sdružení. Roku 1879 zorganizoval sjezd rakouských včelařů v Praze s mezinárodní výstavou. Veškeré aktivity v této oblasti ukončil po finančním krachu v roce 1883.[11]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V mládí psal články do časopisů - Tylových Květů a Pražského posla, Mikovcova Lumíru a dalších.[8] Později vydával časopisy Veleslavín, Divadelní ochotník, České včelařství a Ohlas od Nežárky (viz výše).

Do Divadelního ochotníka přispěl několika původními hrami:[8]

Vydal také sbírku pohádek od Hanse Christiana Andersena[8] a několik dalších beletrických i odborných prací.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Stará Boleslav
  2. a b c d e Josef Mikuláš Boleslavský. Světozor. 1892-07-29, roč. 26, čís. 37, s. 443. Dostupné online [cit. 2010-11-27].  
  3. a b c d e f g Josef Mikuláš Boleslavský. Humoristické listy. 1890-03-07, roč. 32, čís. 10, s. 1. Dostupné online [cit. 2010-11-27].  
  4. SKŘIVAN, Antonín. Faktor. In RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1863. Dostupné online. S. 14.
  5. Theatralia. Národní listy. 1883-04-16, roč. 23, čís. 90, s. 3. Dostupné online [cit. 2010-11-27].  
  6. Změny při firmách. Národní listy. 1883-05-15, roč. 23, čís. 115, s. 3. Dostupné online [cit. 2010-11-27].  
  7. Zpráva časopisecká. Národní listy. 1885-09-29, roč. 25, čís. 267, s. 2. Dostupné online [cit. 2010-11-27].  
  8. a b c d Josef Mikuláš Boleslavský †. Národní listy. 1892-07-22, roč. 32, čís. 201, s. 4. Dostupné online [cit. 2010-11-27].  
  9. Typografická beseda.... Národní listy. 1865-11-22, roč. 5, čís. 261, s. 2. Dostupné online [cit. 2010-11-27].  
  10. „Typografická beseda“. Národní listy. 1865-11-29, roč. 5, čís. 268, s. 3. Dostupné online [cit. 2010-11-27].  
  11. Zesnulý Josef Mikuláš Boleslavský.... Národní listy. 1892-07-28, roč. 32, čís. 207, s. 2. Dostupné online [cit. 2010-11-27].  
  12. Viz katalog Národní knihovny.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]