Olšanské hřbitovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Olšanské hřbitovy
Olšanské hřbitovy
Olšanské hřbitovy v zimě

Olšanské hřbitovy jsou největší pražské pohřebiště s rozlohu 50,17 hektarů. Odhaduje se, že za dobu jejich existence zde bylo pohřbeno přibližně 2 000 000 mrtvých, což z nich činí největší pohřebiště v celé České republice. Nacházejí se na Žižkově a jsou rozděleny ulicí Jana Želivského na dvě části, které jsou tvořeny celkem dvanácti hřbitovy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pojmenovány jsou podle zaniklé vesnice Olšany na území Žižkova. Nejstarší I. hřbitov byl na rozloze 1131 čtverečních sáhů zřízen po morové epidemii v roce 1679, vysvěcen byl 29. ledna 1680 svatomartinským farářem Janem Václavem Olomouckým. Následně zde byl roku 1682 vybudován i kostel svatého Rocha zasvěcený patronům na ochranu proti moru svatému Rochu, svatému Šebestiánu a svaté Rosalii. Tento I. hřbitov byl zrušen roku 1860. Hlavním pohřebištěm pro Staré Město a Nové Město se Olšanské hřbitovy staly v roce 1786 poté, kdy bylo za josefínských reforem zakázáno pohřbívání uprostřed měst. II. hřbitov vysvětil 16. září 1786 společně s I. hřbitovem světící biskup Erasmus Krieger. Byl založen pro Staré a Nové Město Pražské na výměře 3 jitra a 480 sáhů, zrušen roku 1860. III. hřbitov byl založen jižně od II. hřbitova roku 1835 a vysvěcen byl 9. června 1839 světícím biskupem pražským Vilémem Tippmannem. Jeho výměra byla 3 jitra a 135 sáhů. IV. hřbitov byl založen 10. února 1841 na ploše 5 jiter a 323 sáhů. V. hřbitov byl vysvěcen 6. července 1862 kanovníkem dr. Františkem Plouzarem, výměru měl 6 jiter a 699 sáhů. Na jeho odděleních 1 - 4 se přestalo pohřbívat roku 1866. VI. a VII. hřbitov byly vysvěceny 28. února 1886, jejich celková výměra 8 jiter a 817 sáhů. VIII. a IX. hřbitov byly vysvěceny 27. ledna 1889, jejich celková rozloha 6 jiter a 1506 sáhů. I. obecní hřbitov byl založen roku 1896 a měl výměru 7 jiter a 852 sáhů. X. hřbitov byl otevřen roku 1910. II. obecní hřbitov se nacházel na pozemcích Starých Strašnic, pozemky byly zakoupeny roku 1917.[1][2] Na I. obecní hřbitov byly v letech 1900 - 1906 přeneseny ostatky a náhrobky ze zrušeného evangelického hřbitova v Karlíně.

Celkem se na hřbitovech nachází zhruba 25 000 hrobek, 200 kaplových hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, 6 kolumbárních zdí a dvě louky rozptylu. Návrhy řady hrobek a náhrobků pocházejí od významných architektů a sochařů. Nejstarší dochovanou hrobkou je Zelenkova hrobka založená roku 1799 na ploše 87,5 m2. Největším pomníkem je hrobka Hrdličkova s rozlohou 98 m2, která se nachází u hlavního vchodu.

Krematorium[editovat | editovat zdroj]

Od 23. listopadu 1921 do roku 1932 zde bylo v provozu první pražské krematorium. Po jeho zrušení byla budova přestavěna na Novou obřadní síň.

Známí pohřbení[editovat | editovat zdroj]

Je zde také pohřbena řada významných osobností. Je zde pochován např. student Jan Palach, první komunistický prezident ČSR Klement Gottwald, zakladatel Sokola Miroslav Tyrš, významný český básník Karel Jaromír Erben a Viktor Dyk, obrozenci Ján Kollár a Pavol Jozef Šafárik, Karel Sladkovský[3], spisovatelka a pěvkyně Marie Calma, významný český malíř František Ženíšek, novorenesanční architekt Jan Zeyer[4], zakladatel české egyptologie František Lexa, hispanista Rudolf Jan Slabý, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů dr. Vilém Kurz, československý rockový zpěvák Miki Volek, obrozenec Josef Jungmann, Jan WerichJiřím Voskovcem, legendární hokejista a trenér Ivan Hlinka, herec a režisér Ladislav Smoljak nebo Vladimír Menšík.

Vojenská pohřebiště[editovat | editovat zdroj]

Pohřebiště vojáků ze zemí Commonwealthu

Součástí hřbitovů jsou i pohřebiště padlých českých legionářů a rudoarmějců z 1. světové války, obětí bitvy u Drážďan z roku 1813, obětí Pražského povstání, vojáků ze zemí Commonwealthu, z Rudé armády či Ruské osvobozenecké armády2. světové války. Na IX. hřbitov byly roku 1905 přeneseny ostatky a náhrobky ze zrušeného vojenského hřbitova v Karlíně.

Justiční „případ Olšanské hřbitovy“ byl údajně jedním z posledních politických procesů v Československu, který proběhl s tzv. záškodníky z Olšanských hřbitovů v létě roku 1988 u Městského soudu v Praze.

Pravoslavná část[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pravoslavný hřbitov (Olšany).

Jedna část Olšanských hřbitovů je vyhrazena pro pravoslavné, jejíž součástí je také nevelký chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, kde se konají pohřební obřady a vzpomínky za zesnulé (panychida), ale i běžné nedělní a ostatní bohoslužby, kterých se účastní převážně rusky hovořící věřící.

Pohřbení

V pravoslavné části Olšanských hřbitovů jsou pochovány některé význačné osobnosti:

Na čestném vojenském pohřebišti je pochováno také množství padlých ruských a sovětských, podobně jako bulharských a dalších pravoslavných vojáků z první i druhé světové války

Židovské hřbitovy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Nový židovský hřbitov na Olšanech.

Součástí komplexu hřbitovů je i Nový židovský hřbitov se synagogou. Je zde pohřbena řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například Franz Kafka, Jiří Orten, podnikatel Rudolf Petschek, kantor Ladislav Blum, spisovatel Ota Pavel a další.

Podobná hesla[editovat | editovat zdroj]

Viz také: Kategorie:Pohřbení na Olšanech

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLÁŘ, Vojtěch. Krása a sláva Olšanských hřbitovů [online]. Praha.eu, 2010-11-26, [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.  
  2. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3498-1, mapový list č. V. Dostupné online.
  3. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha : Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 23. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  4. VLČEK, Pavel; NAŇKOVÁ, Věra; Vítovský, et al Jan Zeyer. In:Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Příprava vydání Pavel Vlček; redakce Jaroslav Havel, Běla Trpišovská. První. vyd. Praha : Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, 2004. 768 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 728-729. (česky)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Kovařík: Klíč k pražským hřbitovům, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001, ISBN 80-7106-486-6, str. 74–108
  • Jaroslav Fritsch: Banka zapomenutých osudů aneb olšanské střípky, Praha : Agentura Pankrác, 2003, ISBN 80-86781-01-1
  • PEŘINA, Antonín. Městem mrtvých : Praktický průvodce hřbitovy olšanskými král. hlavn. města Prahy. Praha : Vilímek, 1883. Dostupné online.  
  • JEŽEK, Jan. Naše hroby : Stručné životopisy spisovatelů a umělců českých, jichž těla na hřbitovech pražských odpočívají.. Praha : Storch, 1881. Dostupné online. - svazek Hřbitov Olšanský.  
  • VLČEK, Pavel; NAŇKOVÁ, Věra; Vítovský, et al Jan Zeyer. In:Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Příprava vydání Pavel Vlček; redakce Jaroslav Havel, Běla Trpišovská. První. vyd. Praha : Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, 2004. 768 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 728-729. (česky)  
  • WIRTH, Zdeněk. Pražské hřbitovy. I, Olšany. Umělecké památky; sv. 16.. Praha : Topič, 1923. 12 s. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50°4′50″ s. š., 14°28′14″ v. d.