Olšanské hřbitovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Olšanské hřbitovy
Olšanské hřbitovy
Olšanské hřbitovy v zimě

Olšanské hřbitovy jsou největší pražské pohřebiště s rozlohu 50,17 hektarů. Odhaduje se, že za dobu jejich existence zde bylo pohřbeno přibližně 2 000 000 mrtvých, což z nich činí největší pohřebiště v celé České republice. Nacházejí se na Žižkově a jsou rozděleny ulicí Jana Želivského na dvě části, které jsou tvořeny celkem dvanácti hřbitovy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pojmenovány jsou podle zaniklé vesnice Olšany na území dnešního Žižkova. Nejstarší, dnes již zrušená část hřbitovů, byla zřízena po morové epidemii v roce 1679. Následně zde byl vybudován i kostela svatého Rocha. Hlavním pohřebištěm pro Staré Město a Nové Město se Olšanské hřbitovy staly v roce 1786.[1]

Celkem se na hřbitovech nachází zhruba 25 000 hrobek, 200 kaplových hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, 6 kolumbárních zdí a dvě louky rozptylu. Návrhy řady hrobek a náhrobků pocházejí od významných architektů a sochařů, je zde také pohřbena řada významných osobností.

Známí pohřbení[editovat | editovat zdroj]

Je zde pochován např. student Jan Palach, první komunistický prezident ČSR Klement Gottwald, zakladatel Sokola Miroslav Tyrš, významný český básník Karel Jaromír Erben a Viktor Dyk, obrozenci Ján Kollár a Pavel Jozef Šafárik, Karel Sladkovský[2], spisovatelka a pěvkyně Marie Calma, významný český malíř František Ženíšek, novorenesanční architekt Jan Zeyer[3], zakladatel české egyptologie František Lexa, hispanista Rudolf Jan Slabý, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů dr. Vilém Kurz, československý rockový zpěvák Miki Volek, obrozenec Josef Jungmann, Jan WerichJiřím Voskovcem, legendární hokejista a trenér Ivan Hlinka, herec a režisér Ladislav Smoljak nebo Vladimír Menšík.

Vojenská pohřebiště[editovat | editovat zdroj]

Pohřebiště vojáků ze zemí Commonwealthu

Součástí hřbitovů jsou i pohřebiště padlých českých legionářů a rudoarmějců z 1. světové války, obětí bitvy u Drážďan z roku 1813, obětí Pražského povstání, vojáků ze zemí Commonwealthu, z Rudé armády či Ruské osvobozenecké armády2. světové války.

Justiční aféra "případ Olšanské hřbitovy"

byla jedním z posledních zpolitizovaných monstrprocesů s tzv. záškodníky z Olšanských hřbitovů, který proběhl v létě roku 1988 u Městského soudu v Praze. Předsedou trestního senátu byl JUDr. Robert Fremr.

Pravoslavná část[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pravoslavný hřbitov (Olšany).

Jedna část Olšanských hřbitovů je vyhrazena pro pravoslavné, jejíž součástí je také nevelký chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, kde se konají pohřební obřady a vzpomínky za zesnulé (panychida), ale i běžné nedělní a ostatní bohoslužby, kterých se účastní převážně rusky hovořící věřící.

Pohřbení

V pravoslavné části Olšanských hřbitovů jsou pochovány některé význačné osobnosti:

Na čestném vojenském pohřebišti je pochováno také množství padlých ruských a sovětských, podobně jako bulharských a dalších pravoslavných vojáků z první i druhé světové války

Židovské hřbitovy[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Nový židovský hřbitov na Olšanech.

Součástí komplexu hřbitovů je i Nový židovský hřbitov se synagogou. Je zde pohřbena řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například Franz Kafka, Jiří Orten, podnikatel Rudolf Petschek, kantor Ladislav Blum, spisovatel Ota Pavel a další.

Podobná hesla[editovat | editovat zdroj]

Viz také: Kategorie:Pohřbení na Olšanech

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLÁŘ, Vojtěch. Krása a sláva Olšanských hřbitovů [online]. Praha.eu, 2010-11-26, [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.  
  2. WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha : Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 23. (česky) Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  3. VLČEK, Pavel; NAŇKOVÁ, Věra; Vítovský, et al Jan Zeyer. In:Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Příprava vydání Pavel Vlček; redakce Jaroslav Havel, Běla Trpišovská. První. vyd. Praha : Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, 2004. 768 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 728-729. (česky)  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Kovařík: Klíč k pražským hřbitovům, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001, ISBN 80-7106-486-6, str. 74–108
  • Jaroslav Fritsch: Banka zapomenutých osudů aneb olšanské střípky, Praha : Agentura Pankrác, 2003, ISBN 80-86781-01-1
  • PEŘINA, Antonín. Městem mrtvých : Praktický průvodce hřbitovy olšanskými král. hlavn. města Prahy. Praha : Vilímek, 1883. Dostupné online.  
  • JEŽEK, Jan. Naše hroby : Stručné životopisy spisovatelů a umělců českých, jichž těla na hřbitovech pražských odpočívají.. Praha : Storch, 1881. Dostupné online. - svazek Hřbitov Olšanský.  
  • VLČEK, Pavel; NAŇKOVÁ, Věra; Vítovský, et al Jan Zeyer. In:Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Příprava vydání Pavel Vlček; redakce Jaroslav Havel, Běla Trpišovská. První. vyd. Praha : Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, 2004. 768 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 728-729. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 50°4′50″ s. š., 14°28′14″ v. d.