Miki Volek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miki Volek

Hrob Mikiho Volka na Olšanských hřbitovech v Praze
Základní informace
Rodné jméno Michal Vítězslav Volek[1]
Jinak zvaný Mickey Volek[2]
Narození 21. května 1943[3]
Uherské Hradiště[4]
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí začátek srpna 1996?, ve věku 53 let
Praha 7[5]
Česká republikaČeská republika Česká republika
Žánry rock and roll
Povolání hudebník
Nástroje zpěv, kytara
Příbuzná témata Olympic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miki Volek, vlastním jménem Michael Volek (podepisoval se Mickey) (21. května 1943 Uherské Hradiště14. srpna 1996 Praha 7) byl rock and rollový zpěvák, kytarista, pianista, skladatel a showman, přezdívaný král českého rokenrolu.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Uherském Hradišti roku 1943 do rodiny armádního důstojníka Václava Volka a jeho ženy Ludmily.[1] Když bylo Michalovi pět let, přestěhovala se rodina do Prahy, kde jeho otec zastával funkci velitele hradní stráže, zemřel zde ovšem předčasně jako chodec při dopravní nehodě[5]. V důsledku toho žil Michal dlouhou dobu pouze se svou matkou, ke které si vytvořil velmi blízký vztah, a která v něm také probudila zájem o hudbu.[2] V dětství se učil hrát na kytaru a klavír.[3]

Jeho zájem o rokenrol vzbudil roku 1956 článek o Elvisu Presleym v časopise Dikobraz, ve kterém se psalo o „novém úpadkovém hudebním stylu, vzniklém v prohnilém imperialismu“.[6] Původně se domníval, že rokenrol vznikl v Západním Německu, neboť mu jeho první rokenrolové desky věnovala teta z Lince. Na jeho omyl jej upozornil o nějaký čas později Pavel Sedláček[3]

Hudební kariéra[editovat | editovat zdroj]

První kapela[editovat | editovat zdroj]

V roce 1960 začal Miki Volek vystupovat s kapelou Crazy Boys, ve které hrál na sólovou kytaru a zpíval pomocné vokály. Dalšími členy kapely byli i pozdější klávesista Olympicu Mirek Berka a hudebník Ladislav Štaidl.[7] Na vystoupení Crazy Boys na reprezentativním koncertu divadla Semafor přišly do paláce Lucerna tři tisíce diváků. Po skončení jejich produkce nechtěli diváci Mikiho pustit z pódia.[2] Roku 1963 odešel Miki Volek (tehdy už jako hlavní zpěvák kapely) dobrovolně do psychiatrické léčebny, aby nemusel nastoupit na vojnu a Crazy Boys se rozpadli.[6]

Zlatá éra[editovat | editovat zdroj]

Dívejte se na Mikiho Volka: kroutí se u mikrofonu, trhá rukama, hlavou, celým tělem, vyráží nejpodivnější zvuky, trošičku hraje divadlo, hodně odposlouchal - ale nelže. Ani když zpívá anglický text, kterému moc nerozumí.

— Ivan Soeldner, poznámka k pásmu Ondráš podotýká v časopise Československý voják z 11.4.1964[4]

Po propuštění z léčebny ještě téhož roku začal hrát s kapelou Olympic, se kterou nahrál své první gramofonové desky a vystupoval v hudebním pásmu Ondráš podotýká divadla Semafor.[3] Období kolem poloviny šedesátých let byla Mikiho zlatá éra a stal se hvězdou srovnávanou s Waldemarem Matuškou, Evou Pilarovou nebo Karlem Gottem.[4] Ve stejné době se začínají naplno projevovat zpěvákovy sklony k alkoholismu a užívání drog (fenmetrazin a jiné medikamenty) poté, co od samého začátku jeho vystupování se jeho matka snažila pomáhat mu udržovat výkonnost pomocí dopujících léků, nad čímž postupem času ztrácel kontrolu[5]. Od roku 1965 v Olympicu (kvůli rozdílnému názoru Petra Jandy na další vývoj kapely) pouze hostoval.[2] Roku 1966 odešel z kapely natrvalo a začal vystupovat se skupinou Old Stars. Od roku 1968 zpíval v kapele Mickey & The Samuels Petra Kaplana.[7]

Politicko-kriminální intermezzo[editovat | editovat zdroj]

Roku 1969 odjel na turné s Mickey and the Samuels do Západního Berlína. Měli propustky a mohli volně přecházet mezi východní a západní částí města. V Západním Berlíně si zakoupili zábavné publikace a plakáty, ale i tiskoviny o Pražském jaru 1968, což bylo při hraniční kontrole klasifikované jako protirežimní. Na základě tohoto nálezu byl spolu se svým přítelem fotografem Aloisem Valentou zatčen, půl roku byli drženi a vyslýcháni ve vazbě v Berlíně a následně odsouzeni k jeden a půlročnímu trestu odnětí svobody ve věznici v Drážďanech za protistátní štvaní. Po třinácti měsících byli Volek a Valenta za doprovodu Stasi přepraveni zpět do Československa. Po té byl dotlačen k podpisu spolupráce s StB jako informant. Své zprávy o prominentních osobnostech české kultury ovšem podával takovým způsobem, že byl z této služby po roce pro "nepoužitelnost" propuštěn.[4][8][5]

Rock'n'roll nikdo nepřežije[editovat | editovat zdroj]

Přelom sedmdesátých a osmdesátých let znamenal pro Mikiho Volka konec hudební kariéry. V letech 1976–1979 sice poměrně úspěšně vystupoval s kapelou Transit, celkově však na něj doléhaly následky užívání drog a alkoholu.[9] Počátkem osmdesátých let se oženil a začal dálkově studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Manželství se však kvůli Volkovým drogovým a alkoholovým příhodám brzy rozpadlo a studií na vysoké škole rovněž zanechal.[2] V roce 1984 natočil své první a jediné sólové album nazvané Miky Volek. Miky Volek? Miky Volek!.[9]

rock'n'roll z nás nikdo nepřežije
tak aspoň chci
jeho rytmus mít

Michal Bukovič, text Volkovy písně A mně se líbí

Závislost na omamných látkách se postupně začala projevovat na zpěvákově zdravotním stavu. Počátkem devadesátých let kvůli nedostatku peněz prodal svůj klavír, obrazy, psací stroj a kytaru.[2] Nakonec přišel i o byt, ve kterém bydlel.[8] Jeho politickým idolem se stal Miroslav Sládek.[2]

Na sklonku života se začal stýkat se skupinkou mladých lidí. Mezi těmito jeho přáteli byl i tehdy ještě student FAMU Filip Menzel, který s ním natočil amatérský dokumentární film. Tento snímek se stal později základem dokumentu Igora Chauna Nesmrtelný život a smrt Mikiho Volka, rokenrolového krále.[2]

Miki Volek zemřel začátkem srpna 1996 ve svém bytě v Praze 7 ve Veletržní ulici. Pravděpodobnou příčinou smrti bylo krvácení do jícnu jako následek dlouhodobého nadměrného požívání alkoholu. Jeho mrtvé tělo bylo nalezeno až 14. srpna.[5] Jeho ostatky jsou uloženy v hrobě na Olšanském hřbitově.[10]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Existují dohady, že biologickým otcem Volka by mohl být spisovatel František Kožík, se kterým měla jeho matka v době okolo Michalova narození velmi úzký přátelský vztah. Ten na přímý dotaz tuhle tezi sice odmítl potvrdit, svoji odpověď ale formuloval tak, že to z ní vyplývá jako dobře možné.[5]

Skupiny, se kterými vystupoval[editovat | editovat zdroj]

  • Crazy Boys (1960–1963) – sólová kytara, zpěv
  • Olympic (1962–1966) – zpěv
  • Old Stars (1966–1968)
  • hostování u Country beat Jiřího Brabce
  • Mickey & Rock'n'roll All Stars
  • Rogers Band
  • Mickey & The Samuels (1968–?) – zpěv, klávesy
  • Transit (1976–1979)
  • B Komplex ( 1979 - 1980/81)

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Převzato z profilu na Discogs.com[11]

  • gramofonová SP deska Smutný holič z LiverpooluSupraphon, 1966
  • LP deska Miki Volek. Miki Volek? Miki Volek!Panton, 1984, reedice na CD 1993
  • Miki Volek & Transit – The Complete Rock and Roll Collection – CD, Prag-Data, 1998
  • Rock and roll ze Sonetu – CD, kolekce archivních nahrávek Mikiho Volka s Crazy boys, B Komplex a dalších interpretů – Prag-Data, 1999
  • Miki Volek – Supraphon, 2008, edice Pop galerie
  • Mickey Volek - Stará škola rock´n´rollu – Happy Music Production, 1997

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KAPINUS, Oleg. Miki Volek jako syn slavného spisovatele Kožíka? Možné to prý je. Deník [online]. 2013-04-20 [cit. 2015-10-04]. Dostupné online.  (česky) 
  2. a b c d e f g h i SUCHÝ, Ondřej. Život v rytmu Rock´n´Rollu [online]. Český a slovenský svět, [cit. 2015-10-04]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d KOVÁČ, František. Smrt si říká Rock´n´Roll [online]. iReport, 2013-08-16, [cit. 2015-10-04]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d OPEKAR, Aleš. Rock'n'roll z nás nikdo nepřežije [online]. Pop Museum, 1996-10, [cit. 2015-10-04]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b c d e f Filip Menzel: Miki Volek. Miki Volek? Miki Volek! [online]. magazin-legalizace.cz, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Miki Volek, zpěvák, kytarista a skladatel [online]. Česká televize, [cit. 2015-10-04]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b Miky Volek *21. mája 1943 [online]. SuperMusic.sk, 2008-05-21, [cit. 2015-10-05]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. a b MUDr. Riff, díl 170: Miki Volek [audio nahrávka]. rádio Čas Rock, [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (česky) 
  9. a b BÁLIK, Peter. Volek Miki [online]. SME, 2003-05-21, [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. DOLEŽAL, Jiří X.. JXD: Miki Volek už má na hrob! [online]. Reflex, 2014-05-29, [cit. 2015-10-06]. Dostupné online. (česky) 
  11. Miki Volek [online]. Discogs.com, [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]