Měšice (Tábor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Měšice
Zámek Měšice
Zámek Měšice
Základní informace
Charakter sídla velká vesnice
Počet obyvatel 1790 (2011)
Domů 626
Lokalita
PSČ 390 02
391 56
Obec Tábor
Okres Tábor
Katastrální území Měšice u Tábora (14,59 km²)
Zeměpisné souřadnice
Měšice
Měšice
Další údaje
Kód části obce 93459
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měšice u Tábora (německy Mieschitz) byla dříve samostatná vesnice 3,5 km východně od Tábora. Dnes tvoří jednu z 15 táborských místních částí. V roce 2011 zde trvale žilo 1790 obyvatel.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1370.[2] Ves byla založena roku 1296 Zdislavem z Měšic.[zdroj?]

Rody a majitelé vsi Měšice[editovat | editovat zdroj]

  • Zdislav z Měšic (1296–1352).
  • Oldřich Sezema z Ústí (1352–1371). Zřejmě postavil v Měšicích středověkou tvrz, která se nedochovala.
  • Jan Sezema z Ústí Starší (1371–1418).
  • Anna z Mochova (1418–1437). Manželka Jana Sezemy z Ústí a milenka Jana Husa.
  • Jan Sezema z Ústí Mladší (1437–1467). Syn Jana Sezemy Staršího z Ústí a Anny z Mochova.
  • Město Tábor (1467–1545).
  • Jiří Prokop z Hejlovce (1545–1561). Údajný prapředek současného majitele. 1545 staví v obci renesanční tvrz, snad na místě zaniklé středověké tvrze Sezemů z Ústí. 1555 nechává údajně zazdít komornou Annu, pro krádež šperků (Legenda o zazděné služce Anně).
  • Anna Hejlovcová z Polkovic (1561–1618). Dcera Prokopa z Hejlovce. Provdala se za Kuneše Dvořeckého z Olbramovic, který postavil v Měšicích druhou tvrz, která byla zničena v třicetileté válce švédským dělostřelectvem.
  • Jan Šťastný z Kvasejovic z rodu Přehořovských (1618–1627).
  • Veronika Častolárová z Dlouhé vsi (1627–1639).
  • Kryštof Karel Přehořovský z Kvasejovic (1639–1678).
  • František Ferdinand hrabě z Khünburka (1678–1680).
  • Kateřina Barbora Vítová ze Rzavého (1680–1699).
  • Jan Josef Carretto hrabě z Millesima (1699–1750). Nechává 1699 přestavět renesanční tvrz na barokní zámek (letohrádek).
  • Jan Antonín Votápek z Ritterwaldu (1750–1792). Prapředek současného majitele. Hledal 1782 kostru zazděné komorné Anny, ale místo ní nalezl poklad – plný hrnec stříbrňáků. V témže roce 1782, nechává postavit na Měšickém vrchu barokní kapličku „svaté Anně“.
  • Jan Hanygar z Eberka (1792–1817).
  • Jan Schmidtgräber z Lusteneggu (1817–1821).
  • Antonie baronka ze Stillfriedu (1821–1834).
  • Wilhelm z Elsenwangeru (1834–1852). Přestavuje letohrádek na celoroční bydlení.
  • Karel Neveklovský z Neveklova (1852–1855).
  • Jiří Filip baron z Wimmrů (1855–1880).
  • Jan Nepomuk baron Nádherný z Borotína (1880–1891).
  • Oscar baron Nádherný z Borutína (1891–1945).
  • ČSR (1945–1997). Československý stát měšický zámek zdevastoval a kapli sv. Anny zničil takřka do základů.
  • Jan Berwid-Buquoy (od 1997) získává zámek a zahajuje rozsáhlé opravy. V roce 2000 zakládá na zámku Český Institut Mezinárodního Setkání (ČIMS), který se zabývá mezinárodní osvětou (evropská a světová integrace). Kaple sv. Anny byla v Měšicích znovuvybudována v roce 2006.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Zámek Měšice (Tábor).
Lípa v Měšicích
  • Před měšickým zámkem stojí památná Lípa v Měšicích.
  • Sýpka
  • Kaple svaté Anny

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218. 
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Christiane Berwidová-Buquoyová: „Tábor-Měšice. Obec, barokní zámek, legenda o zazděné služce Anně a další záhadné příběhy Táborska“, České Budějovice 2005.
  • Roman Cikhart: „Táborsko“, Tábor 1920.
  • Renata Pourová: „Hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000“, Jihočeský kraj, České Budějovice 2006.
  • August Sedláček: „ Hrady, zámky a tvrze království českého“, IV. díl, Táborsko, Praha 1933.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]