Náchod (Tábor)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Náchod

Náchod (v pozadí), vpředu část náchodského sídliště Tábor, vpravo nádrž Jordán
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 293 (2011)
Domů 113
Lokalita
PSČ 390 03
Součást obce Tábor
Okres Tábor
Katastrální území Náchod u Tábora (3,51 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°26′6″ s. š., 14°39′30″ v. d.
Náchod
Náchod
Další údaje
Kód části obce 101257
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náchod (u Tábora) (německy Nachod)[1] je místní část města Tábora, původně byl samostatnou obcí příslušící k hradu Příběnice. V roce 2011 zde trvale žilo 293 obyvatel.[2]

Nachází se na severním okraji Tábora, za mimoúrovňovou křižovatkou[3] silnic č. 19 a č. 603 (zástavba je zejména podél silnice 603 – bývalé E55 – v délce cca 1 km). V blízkosti je vodní nádrž Malý Jordán se známým rekreačním zařízením.[4] Do obce vede linka městské hromadné dopravy. Na severním okraji je velká[5] benzinová stanice. V Náchodě je také Sbor dobrovolných hasičů s dlouholetou tradicí, který byl založen roku 1902.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[6] V roce 1437 odstupuje Oldřich z Rožmberka ves městu Táboru. V roce 1514 postavilo město v obci mlýn a prodalo jej jakémusi mlynáři Mikešovi. Po bitvě na Bílé Hoře je v roce 1621 obec městu Táboru zkonfiskována, ale již v roce 1629 opět vrácena nazpět.

Z rodin ve vsi nejdéle usedlých se připomíná Dvořákova (1553), Nouskova (1719), Jouzova (1732) a Pecháčkova (1744). Od 17. století vlastní původní Mikešům mlýn rodina Šeborova, o které je zde v obci první zmínka již od roku 1632. Potomci tohoto rodu žijí v místě dodnes. Mlýn zanikl na konci 18. století.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Když se v roce 1860 provdala Rozálie Prokopová, zvaná „Holá“ (prapotomek husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného „Holý“), ze Stoklasné Lhoty za náchodského sedláka Pecháčka, začal se někdy v ranních mlhách na polích mezi Náchodem a Hejlovem zjevovat Jan Žižka na koni, vzhůru nohama. Tam, kde se to stalo, prý pole přineslo „obrovskou hojnost žita a ovsa“.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference a poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218.  
  3. Dne 14. září 1999 byla do plného provozu uvedena slavnostním přestřižením pásky poslední část obchvatu města – na severním okraji (Klokoty-Náchod).
  4. Dne 3. března 1979 se zde na Malém Jordánu konalo Mistrovství ČSSR na ledové ploché dráze.
  5. Dne 1. května 1980 byla otevřena benzinová čerpací stanice se samoobslužným provozem, tehdy jedna z pěti nejmodernějších v republice.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Berwid-Buquoy, Jan: „Neznámá země Československo - Jižní Čechy“ (přednáškový cyklus), FU Berlín, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.
  • Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.
  • Tříska, Karel: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. - Jižní Čechy, Praha 1986.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]