Rožmberkové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rožmberkové
Rosenberg-Wappen.png
Původní erb pánů z Rožmberka tvoří pětilistá růže, stejně jako u ostatních Vítkovců
země České království
mateřská dynastie Vítkovci
zakladatel Vítek z Prčice
mýtický zakladatel Vítek z Prčice
rok založení 12. století
vymření po meči 1611
poslední vládce Petr Vok z Rožmberka
Vítek z Prčice se svými syny

Rožmberkové, případně páni z Rožmberka, byli starý český šlechtický rod, jeden z tzv. rozrodů Vítkovců, který do 14. století vybudoval v jižních Čechách silné feudální panství – Rožmberské dominium, a který významně konkuroval královské moci v Českých zemích. Od 14. století byl vládnoucí člen rodu titulován jako vladař domu rožmberského.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rožmberský erb

Praotec vítkovského rodu Vítek I. z Prčice zemřel v roce 1194 a podle legendy měl pod krumlovským hradem během slavnostního aktu, nazývaného Dělení růží (původní erb pánů z Rožmberka tvoří pětilistá růže), rozdělit své panství mezi pět svých synů, kteří poté založili vlastní rodové linie. Za zakladatele rodu Rožmberků je považován Vítkův syn Vítek III. z Prčice a Plankenberka. Jméno tato větev Vítkovců získala nejspíše podle hradu Rožmberk, který založil jeho syn Vok I. z Rožmberka. Tento hrad zase nejspíš získal jméno podle růže, která byla v různých barevných provedeních znakem všech Vítkovců.

Postupem času vzrůstala moc a majetek tohoto rodu. Tomu napomohlo nejen dědictví po jiné větvi Vítkovců – rodu pánů z Krumlova (např. Zvíkov) v roce 1302, ale také zásada dědičnosti statku pro nejstaršího syna, čímž se zabránilo dělení majetku. Postupem času tak došlo k vytvoření tzv. Dominia, které bylo pevně urbanizováno, mělo své purkrabství, vlastní urbář. Vznikla zde tzv. Rožmberská kniha, což je nejstarší česky psaná odborná práce právního charakteru.

Základy největšího panství v českém státě vznikly na přelomu 12. a 13. století, kdy se vytvořila důležitá rodová centra, např. Prčice, Vyšší Brod, Soběslav, Veselí nad Lužnicí či hrad BlankenbergHorních Rakousích, kde vznikla další panství, která se zrodila i ve Slezsku či na Moravě. Později přidali Nové Hrady, Třeboň, Strakonice, Sedlčany a další panství na Plzeňsku a dalších částech země.

Rožmberský náhrobek nad rodovou hrobkou (Vyšší Brod)

Oldřich II. († 1462) jako schopný politik z pozadí řídil jednání po smrti Ladislava Pohrobka, snažil se zvednout prestižní postavení rodu paděláním majestátu z roku 1360.

Oldřichův syn, Jindřich IV., se stal vrchním hejtmanem ve Slezsku, další Oldřichův syn, Jošt II., působil jako vratislavský biskup, kníže niský a generální převor řádu johanitů.

Minoritský klášterČeském Krumlově založený Rožmberky roku 1350

V roce 1350 založila Kateřina z Rožmberka (rozená z Vartemberka) vdova po nejvyšším komorníkovi Českého království Petru z Rožmberka, se svými čtyřmi syny Petrem II., Joštem, Oldřichem a Janem minoritský klášterČeském Krumlově.

Rožmberkové patřili k mocenské elitě, která se často byla schopna postavit moci krále. Zastávali vysoké funkce, působili jako místodržící, nejvyšší komorníci i maršálové, nevyhýbali se duchovním hodnostem. V 16. století zaujímal rožmberský vladař nejpřednější místo v hierarchickém systému české šlechty.[1] Ve druhé polovině 16. století drželi Roudnici nad Labem, Bechyni, Vimperk a LibeňPrahy.

Mimo české země byly představitelům Rožmberků prokazovány pocty vyhrazené knížatům, v samotných Čechách však z důvodu konzervativní politiky Rožmberkové lpěli na titulu pán.[2]Vilémovi z Rožmberka (15351592) se dokonce roku 1573 uvažovalo jako o kandidátovi na polský trůn.[3] Předtím vykonával funkci nejvyššího komorníka, patřil mezi čelní představitele českých stavů, od roku 1570 byl nejvyšším purkrabím. Byl čtyřikrát ženatý s členkami významných evropských rodů, Kateřinou Brunšvickou z rodu Welfů, Žofií Braniborskou z Hohenzollernu, Annou Marií Bádenskou a Polyxenou z Pernštejna. Přesto nezplodil potomka a dědictví připadlo jeho bratru Petru Vokovi. Jejich majetku se vyrovnaly pouze rody, jako byli Pernštejnové, ale i ti jenom v určitých obdobích. Není u nás rod, který by se ve středověku mohl poměřovat s tímto rodem.

Posledním potomkem rodu byl Petr Vok, který zemřel v Třeboni roku 1611 a který kvůli dluhům musel prodat dvě třetiny rodového majetku, například císař Rudolf II. od nich koupil Český Krumlov, proto se novým sídlem Rožmberků stala Třeboň. I přes dluhy patřili k nejbohatší české šlechtě. Po jeho smrti rodové jmění podle smlouvy z 9. prosince 1484 připadlo Švamberkům[4], na jednotu dominia navázali Eggenberkové a později Schwarzenbergové.

Pohřebiště Rožmberků[editovat | editovat zdroj]

Seznam pohřbených ve Vyšším Brodě[editovat | editovat zdroj]

Většina příslušníku rodu je pohřbena v cisterciáckém klášteře Vyšší Brod, část v klášterním kostele sv. Jiljí v Třeboni, Vilém z Rožmberka (1535–1592) byl pochován se svojí třetí manželkou Annou Marií Bádenskou (1562–1583) v kostele sv. Víta v Českém Krumlově.

Seznam pohřbených v Třeboni[editovat | editovat zdroj]

Erb[editovat | editovat zdroj]

V erbu je červená pětilistá šípková růže. Vilém z Rožmberka přidal červeno-stříbrné kosmé pruhy, které měly upozorňovat na údajnou příbuznost s italský rodem Ursiniů.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Vartenberky, pány z Kravař, z Lipé, Lichtenštejny, Hohenzollerny, Welfy, Pernštejny, Bavory ze Strakonic, Roggendorfy či pány z Hlohova.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500-1700). 1. vyd. Praha: NLN, 2004. ISBN 80-7106-312-6. [dále jen Maťa (2004)]. Str. 54.
  2. Maťa (2004). Str. 64.
  3. JANÁČEK, Josef. Rudolf II. a jeho doba. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1987. Str 84n.
  4. http://monasterium.net/mom/CZ-SOAT/CizyRody/260/charter
  5. HLINOMAZ, Milan; KOLDA, Vlastimil. Vyšebrodský klášter - nekropole Rožmberků, JSH 4/1988. České Budějovice : Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 1998.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků. I. Život Viléma z Rožmberka : padesátní letopis, to jest poznamenání některých věcí pamětihodných pana Viléma z Rožmberka za padesáte a sedm let zběhlých .... Praha : Svoboda, 1985. 371 s.  
  • BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků. II. Život Petra Voka z Rožmberka : letopisy osvíceného knížete a pána ... : pátý díl Historie rožmberské o panu Petru Vokovi, posledním vladaři domu rožmberského. Praha : Svoboda, 1985. 532 (374-905) s.  
  • BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha : Mladá fronta, 1997. 315 s. ISBN 80-204-0651-4.  
  • BŮŽEK, Václav, a kol. Světy posledních Rožmberků. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 790 s. ISBN 978-80-7422-092-0.  
  • BŮŽEK, Václav, a kol. Život na dvoře a v rezidenčních městech posledních Rožmberků. České Budějovice : Pedagogická fakulta JU, 1993. 409 s. (Opera historica 3). ISBN 80-7040-073-0.  
  • FUČÍKOVÁ, Eliška; GAŽI, Martin; LAVIČKA, Roman, a kol. Rožmberkové : rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. České Budějovice : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. 752 s. ISBN 978-80-85033-31-1.  
  • HAJNÁ, Milena. Rožmberkové : cestovní průvodce. České Budějovice : Národní památkový ústav, 2011. 302 s. ISBN 978-80-85033-32-8.  
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Rožmberka, s. 129-132.  
  • KAVKA, František. Zlatý věk Růží : kus české historie 16. století. 2. vyd. Praha : Mladá fronta, 1993. 203 s. ISBN 80-204-0382-5.  
  • KLEISNER, Tomáš; HOLEČKOVÁ, Zuzana. Mince a medaile posledních Rožmberků : Vilém (1535-1592) a Petr Vok z Rožmberka (1539-1611) = Coins and medals of the last Rosenbergs : William (1535-1592) and Peter-Vok of Rosenberg (1539-1611). Praha : Národní muzeum, 2006. 108 s. Dostupné online. ISBN 80-7036-206-5.  
  • KUBÍKOVÁ, Anna. Oldřich II. z Rožmberka. České Budějovice : Veduta, 2004. 215 s. ISBN 80-86829-00-6.  
  • KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a sumovní výtah od Václava Břežana (komentovaná edice). České Budějovice : Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3.  
  • LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice : Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8.  
  • MÍKA, Alois. Osud slavného domu : rozkvět a pád rožmberského dominia. České Budějovice : Růže, 1970. 200 s.  
  • NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice : Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1.  
  • PÁNEK, Jaroslav. Poslední Rožmberk : životní příběh Petra Voka. Praha : Brána, 1996. 231 s. ISBN 80-85946-47-5.  
  • PÁNEK, Jaroslav. Vilém z Rožmberka : politik smíru. Praha : Brána ; Knižní klub, 1998. 315 s. ISBN 80-85946-86-6.  
  • VESELÁ, Lenka. Knihy na dvoře Rožmberků. Praha : Knihovna Akademie věd ČR ; Scriptorium, 2005. 359 s. ISBN 80-86675-06-8, ISBN 80-86197-60-3.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]