Kratochvíle (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kratochvíle
Celkový pohled na zámecký areál
Celkový pohled na zámecký areál
Základní informace
Sloh renesanční
Architekt Baldassare Maggi z Arogna
Výstavba před r. 1401 (tvrz)
Přestavba po r. 1569, 1583-1589 (zámek), 1762-1764, 1844
Stavitel neznámý
Další majitel Krčínové z Jelčan, Rožmberkové, Habsburkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové
Současný majitel Česká republika
Poloha
Adresa Petrův Dvůr, Netolice, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Kratochvíle
Red pog.svg
Kratochvíle
Další informace
Kód památky 42162/3-3707 (PkMnMISSezObr)
Web www.zamek-kratochvile.eu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Centrální budova zámku

Kratochvíle (německy Kurzweil) je renesanční zámek 2 km severozápadně od města Netolice v okrese Prachatice. Patrová vila byla využívána jako lovecké letní sídlo. V současné době je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupná veřejnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního zámku původně stával hospodářský dvůr nazývaný Leptáč, který v roce 1569 věnoval Vilém z Rožmberka (1535-1592) regentu rožmberského dominia a budovateli jihočeských rybníků Jakubu Krčínovi z Jelčan. Krčín zde postavil nový dvůr, kolem něhož zřídil rozsáhlou loveckou oboru. Takto půvabně položený dvůr se rožmberskému vladaři zalíbil natolik, že ho v roce 1579 směnil s Krčínem za městečko Sedlčany s deseti vesnicemi.[1] Do současné podoby po vzoru italských vil nechal zámek vystavět Vilém z Rožmberka v letech 1583-1589, výstavbou pověřil vlašského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna. Nejokázalejší místností zámku je velký přijímací zlatý sál. Reliéfní výzdobu patra vily a zámecké kaple provedl v letech 1588-1589 italský štukatér Antonio Melana. Autorem malířských prací na zámku z roku 1589 je Georg Widman.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vila je obklopena zdí s baštami, v průčelí s hospodářskými stavbami, kaplí a vstupní věží. Vnitřní zahrada zámku byla založena v renesančním slohu s fontánami. Od vily je oddělena vodním příkopem.

Podle uspořádání přízemí obytného stavení se Maggi přiblížil jednomu z vilových návrhů Franceska di Giorgio Martini (1439-1501) a podobná je i dispozice známé římské vily Farnesiny od Baldassara Peruzziho (1481-1536) z let 1505-1511.

Ve vile byla od roku 1981 jedinečná expozice českého animovaného filmu s vystavenými originály prací mj. Václava Čtvrtka, Břetislava Pojara, Jiřího Trnky, Hermíny Týrlové a Karla Zemana.[2] Expozice byla v roce 2007 uzavřena[3] a odvezena, kvůli finančním problémům majitele sbírky, společnosti Krátký film.[4]

Návštěvnost[editovat | editovat zdroj]

Po dokončení přestavby zámku do původní podoby z konce 16. století v roce 2011 navštívilo téměř 42 tisíc lidí, ve srovnání s rokem 2010 se návštěvnost zvýšila o 40%.[5] V dalších dvou letech sice znovu poklesla − v roce 2012 přes 32 tisíc lidí a v roce 2013 téměř 28 tisíc lidí[6], ale v roce 2014 se znovu zvýšila − přes 36 tisíc lidí.[7] Zámek se tak zařadil na sedmé místo v návštěvnosti mezi 13 kulturními památkami ve správě Národního památkového ústavu v Jihočeském kraji, zatímco o rok dříve byl desátý a v roce 2011 osmý.

Zámek v literatuře[editovat | editovat zdroj]

V roce 1934 sem Vladislav Vančura umístil děj románu Konec starých časů. Jiří Menzel však v roce 1989 pro filmovou podobu použil zámek Krásný Dvůr.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TROUP, Vojtěch. Kratochvíle. Zámek - Castle - Le Château - Schloss - Дворец. 1. vyd. Praha : ČTK-Presfoto, 1991. 22 s. ISBN 80-7046-072-5. S. [1]. (česky, anglicky, francouzsky, německy, rusky)  
  2. Mikroregion Netolicko - Zámek Kratochvíle
  3. Kratochvíle - státní zámek, Muzeum českého animovaného filmu
  4. Tomáš Sachr: Kupte si broučka - Krátký film a jeden pozoruhodný příběh divokého kapitalismu v Čechách
  5. POKORNÝ, Pavel. Památkáři brzy přivítají miliontého návštěvníka. Mladá fronta DNES. 2011−11−08, s. B2.  
  6. KUBÁT, Petr. Památky přilákaly skoro milion lidí. Dnes začíná zimní sezona. Mladá fronta DNES. 2013−11−01, s. B3. Dostupné online.  
  7. Úspěšná návštěvnická sezona na jihočeských památkách skončila, ovšem některé se nezavřou ani v zimě

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]