Přeskočit na obsah

Václav Čtvrtek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Čtvrtek
Rodné jménoVáclav Cafourek
Narození4. dubna 1911
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. listopadu 1976 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVokovický hřbitov
PseudonymJan Neděla
Karel Poledne
Huge Prattler
Povoláníbásník, spisovatel, autor sci-fi, redaktor a dramatik
Alma materUniverzita Karlova
OceněníŘád úsměvu
Čestné občanství města Jičína
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Čtvrtek, rodným jménem Václav Jan Maria Cafourek (4. dubna 1911 Praha[1]6. listopadu 1976 Praha), byl spisovatel pro děti a mládež, autor povídek, románů a her o současných dětech i populárních pohádkových příběhů. Je považován za pokračovatele klasiků českých pohádek. Některá svá díla napsal pod pseudonymy, například Huge Prattler, Karel Poledne, Jan Neděla nebo Málek.

Narodil se do rodiny Jana Cafourka, účetního městského berního úřadu v Praze, a Johany, r. Fejfarové původem z Jičína, jako nejstarší ze tří matrikami doložených sourozenců (Karel Bedřich *1912 a Bedřiška *1916).[2] Jeho rodný dům stojí na Jirečkově ulici 1018/16.[3]

Za 1. světové války se rodina odstěhovala z Prahy k jeho dědečkovi do Jičína. Po skončení války a otcově návratu z ní se rodina vrátila do Prahy. Tatínek pak prý „celého třičtvrtě roku, večer co večer, vždycky po ulehnutí nám vyprávěl na pokračování divuplný seriál o tom, jak český švec Kramflek šel světem a co tam zažil“. Podle Aleše Fetterse to byla významná inspirace pro vlastní tvorbu.[4]

V Praze vystudoval gymnázium, absolvoval kurz na obchodní akademii a na přání otce začal studovat práva, která však nedokončil, odešel po třech semestrech. Pak nastoupil jako úředník na okresním finančním ředitelství v Chebu a za druhé světové války pracoval jako finanční úředník v Praze.[5]

Po osvobození začal spolupracovat s dětskými časopisy Brouček, Sedmihlásek, Vlaštovička, později Mateřídouška, Ohníček, Pionýr, Pionýrské noviny a s Československým rozhlasem, kde se stal vedoucím vysílání pro děti a mládež.[6] 15. června 1959 si nechal úředně změnit jméno na Václav Čtvrtek,[1] které si prý zvolil proto, že se narodil čtvrtého čtvrtý.[7] Od roku 1960 se plně věnoval literární činnosti, kdy psal hlavně pohádkové příběhy, těch napsal přes sedmdesát. Jejich děje umísťoval často na Jičínsko. V roce 1975 se stal čestným občanem města Jičína.

Největší ohlasy získaly jeho pohádkové knihy a příběhy, které byly adaptovány pro televizi (večerníčky). Ve spolupráci s Československou televizí vznikly animované seriály, např. Pohádky z mechu a kapradí, O loupežníku Rumcajsovi, O loupežnickém synku Cipískovi, O makové panence a motýlu Emanuelovi, Říkání o víle Amálce. Část své spisovatelské tvorby věnoval psaní klukovských příběhů i dívčích románků a větších povídek umístěných do současnosti s pohádkovými motivy.

Některé z jeho prací jsou zařazovány do science fiction.

Knižní vydání

[editovat | editovat zdroj]
  • Whitehors a dítě s pihou (1940),
  • Veselé pohádky o pejskovi a kočičce, strýci, hrochovi, loupežnících a jiných lidech a zvířátkách (1947),
  • Jak pejsek a kočička pěstovali kaktus (1947),
  • Lev utekl (1948) – O třech dětech, které se rozhodnou zachránit opuštěného cirkusového lva a deset opic. Společně se snaží zvířatům zajistit jídlo a péči, čelí různým překážkám, ale díky své odhodlanosti a pomoci kamarádů nakonec uspějí.
  • Kolotoč v Africe (1948) – Pohádkový příběh o slavné kolotočové atrakcí pana Půlkrábka, která je neodmyslitelnou součástí každé pouti. Když se o ní dozví náčelník afrického kmene Bambamů, rozhodne se pojmenovat svého novorozeného syna Ko-lo-toč a pozve pana Půlkrábka na křtiny.
  • Král Lávra (1952),
  • Honza, Čert a kašpárek (1956),
  • Doktor Ludva Faust a povídky (1956),
  • Budulínek (1957),
  • My tři a pes z Pětipes (1958) – zfilmováno,
  • Směr vesmír - start (1959) – Kniha se zaměřuje na základní poznatky o zemské přitažlivosti a kosmických letech, vypráví o raketách, družicích a prvních vesmírných letech.
  • Pohádkové příběhy kominíka Valenty (1960) – Příběh kominíka Valenty, který pečuje o komíny po celé Praze a pomáhá nejen lidem, ale i zvířatům v nesnázích. Jeho příběhy, plné štěstí a laskavosti, vedou až do Afriky.
  • Modrý kosatec (1961),
  • Chlapec s prakem (1961) – Příběh husitského pračete, které se záhadně dostane do 20. století.
  • O Kubovi (1961),
  • Čáry máry na zdi (1961) – O dobrodružstvích spojených s kouzelným křídovým panákem, který ožívá a dokáže čarovat. Pomáhá měnit chování lidí kolem sebe, například starého škarohlída nebo lumpa, a také napravit chyby, které autor sám způsobil.
  • Patero pohádek pro závěsné loutky (1962),
  • Zlaté pero (1962),
  • Kosí strom (1963),
  • Zlatá lilie (1964) – O školácích, kteří prožívají všední i nezvyklé příhody v různých prostředích, jako je jejich domov nebo škola s moderními učiteli.
  • Hodinky s lokomotivou (1965),
  • Malá letní romance (1966) – Dívčí román. První citové okouzlení čtrnáctileté dívky během tří prázdninových dnů na chatě u řeky, které mění její pohled na otce a probouzí nový, dosud nepoznaný obdiv.
  • Duha a jelen Stovka (1966) – O třech kamarádech, Jarkovi, Majdulce a Tomkovi, kteří chodí do mateřské školky, každý do jiného oddělení, a prožívají společná dobrodružství.
  • Veselí mrtví (1967),
  • Dobrodruzi z Devátého náměstí (1968) – Novela vypráví o dvou školácích a jedné školačce z Devátého náměstí, jejichž společná hračka, loďka Vichřice, se stane skutečnou námořní lodí, která je unáší do vzdálených zemí, přičemž město a jeho okolí se proměňují v exotické krajiny.
  • Pohádková muzika (1968),
  • Pohádkový kalendář (1969),
  • Pohádky ze čtyř studánek (1969) – Kniha obsahuje čtyři pohádkové příběhy. V prvním vystupují obr Hrompac a maličký Tancibůrek, v druhém Maková panenka a motýl Emil, ve třetím Křemílek a Vochomůrka, dva malí mužíčci žijící v lesní chaloupce, a ve čtvrtém Cipísek, chytrý a dobromyslný loupežnický synek.
  • Rumcajs (1970) – zfilmováno ("O loupežníku Rumcajsovi"),
  • O Česílkovi, Šejtročkovi a jednom známém loupežníkovi (1970),
  • O makové panence a motýlu Emanuelovi (1970) – zfilmováno,
  • Pohádky z mechu a kapradí (1970) – zfilmováno,
  • Vodník Česílko (1970) – zfilmováno,
  • Z nejkrásnějších pohádek V. Čtvrtka (1970),
  • Zpívající psíci při měsíci (1970),
  • Kočičiny kocourka Damiána (1971) – zfilmováno,
  • Jak se Rumcajs poradil s rakem (1971),
  • Rumcajsova loupežnická knížka (1971),
  • Rumcajsova vánoční pohádka (1972),
  • Jak čert hledal díru do pekla (1973) – Pohádkové vyprávění o čertovi, který se dostane na zem a nemůže se vrátit zpět.
  • O víle Amálce a žabce Márince (1973),
  • Císařská vojna se sultánem a jiné pohádky na motivy lidových písní (1973),
  • O Rumcajsovi a loupežnickém synku Cipískovi (1973),
  • Malá zlá kouzelnice a drak (1974),
  • Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky (1974),
  • Cipísek (1975),
  • Manka (1975),
  • Malá zlá kouzelnice (1975),
  • Neuvěřitelná příhoda práčete Leška (1975), dříve vydáno pod názvem Chlapec s prakem – zfilmováno ("Neuvěřitelný příběh"). Příběh chlapce z 15. století, který se nečekaně ocitne v 20. století, kde prožívá řadu neobvyklých zážitků a nachází pravého přítele, jenž se mu rozhodne pomoci.
  • Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka (1976) – O dobrodružstvích Slávka a Jiřky, kteří se zapletou s kouzlem a dubovým mužíčkem. Společně se svými přáteli, kocourem Uhlíkem a psem Princem, čelí různým zmatkům a trampotám.
  • Nezbedné pověsti pro dospělé (1977),
  • Cesty formana Šejtročka (1977) – zfilmováno,
  • Čtyři Breberkos (1978) – Příběhy čtyř kamarádů – dvou chlapců, dívky a jejího psa – kteří společně prožívají různá dobrodružství a těší se ze svého přátelství.
  • Franta a já (1978) –
  • Lenka a dva kluci (1978) – Školní rok Lenky, která je ve 2. třídě se svými spolužáky Rudou a Tomášem. Tři děti se stanou přáteli a zažívají různá dobrodružství.
  • Jak si Rumcajs poslal Cipíska pro pomoc (1978),
  • Pohádka o myslivci a víle (1978),
  • Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni (1979) – zfilmováno ("O Kubovi a Stázině"),
  • O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (1979) – zfilmováno,
  • Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska (1981),
  • Nezbedné pohádky (1989),
  • Rumcajsova loupežnická knížka (2007),
  • Cipískova loupežnická knížka (2007),
  • Rumcajs - leporelo pro nejmenší děti (2007),
  • Jak Cipísek chránil jelení studánku – leporelo pro nejmenší děti (2008),
  • Kočičiny kocourka Damiána (2008),
  • Čtení o vepříkovi a kůzleti (2008) – zfilmováno. Kouzelné příběhy o vepříkovi a kůzleti, kteří spolu hospodaří. Vepřík se stará o zahrádku, kůzle vaří a uklízí. Příběhy, plné humoru, zahrnují jejich každodenní dobrodružství, jako je pečení kaštanů, pletení svetrů či oslavování Vánoc a příchodu jara.
  • Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni – Stázina (2008) – Příběh ševcovského tovaryše Kuby, který se rozhodne bojovat o svou milou Stázinu proti správcovi jičínského zámku Kolomajznovi. Při své "vojně o červenou sukni" Kuba čelí mnoha nástrahám, ale s pomocí vodníka Čepečka, víly Andulky a dalších přátel se dostává k cíli.
  • Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni – Kuba (2008).

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Díla Václava Čtvrtka tvoří námět více než třiceti filmových či televizních děl, především televizních seriálů. Dále napsal scénáře k následujícímu:

  • 1979 Už nám byly tři (TV seriál)
  • 1977 O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (13dílný TV seriál); Malá zlá kouzelnice (TV seriál)
  • 1976 Rumcajsí pohádka o vílině šlojířku (TV film)
  • 1975 Kuňky z žabí tůňky (4dílný TV seriál); Říkání o víle Amálce (TV seriál)
  • 1967 O loupežníku Rumcajsovi (TV seriál)
  • 1961 Ledové moře volá (dětský dobrodružný film)

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Komunistické heslo „poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát“ pochází z Písničky mladých budovatelů (1955), jejíž text je připisován Václavu Čtvrtkovi, hudba Aloisu Paloučkovi.[8][9] Výbor z díla Pohádkový rok (1985) uspořádaný Vladimírou Gabhartovou pro nakladatelství Panorama obsahuje i některé knižně nikdy nevydané pohádky. Z těch "rumcajsích" jsou to čtyři zveřejněné jen časopisecky v letech 1973–1981 včetně docela poslední Jak Rumcajs poradil ševci Krátkovi, vydané již posmrtně v Sedmičce pionýrů. Výbor ale knižně poprvé představil i některé povídky s Křemílkem a Vochomůrkou či vodníkem Česílkem, které tak patří mezi regulérní Čtvrtkovy „knižně vydané publikace“.

  1. 1 2 Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených v Holešovicích, sign. HOL N8, s. 149. Dostupné online
  2. Soupis pražských obyvatel, Jan Cafourek (záznam z r. 1914) [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2019-09-20]. Dostupné online.
  3. Mapy.cz: Jirečkova 16
  4. Aleš Fetters. Malý slovník regionálních autorů. U nás. Prosinec 2012, čís. volná příloha, s. 13. Dostupné online. ISSN 0862-9366.
  5. Ivan Adamovič. Slovník českých SF autorů. Ikarie. Červen 1990, čís. 6, s. 58. ISSN 1210-6798.
  6. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Čtvrtek, Václav, s. 60.
  7. [https://www.kfbz.cz/html/kdk/download/vaclav_ctvrtek.pdf
  8. Autor, název písně (…). Ptejte se knihovny [online]. ptejteseknihovny.cz, 2008-05-26 [cit. 2025-02-06]. Dostupné online.
  9. Knihy z řady Estrádní repertoir. bukz.cz [online]. bukz.cz [cit. 2025-02-06]. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BÍLKOVÁ, Eva. Okolo Řáholce : povídání o Jičíně, Václavu Čtvrtkovi a jeho díle. Jičín : Městská knihovna v Jičíně, 2002. 68 s. ISBN 80-238-9204-5 (2. rozš. vydání vyšlo v roce 2006, ISBN 80-239-7519-6).
  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 84–87. 
  • Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce Otakar Chaloupka. Praha: Albatros, 1985. S. 73–78. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 218. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 90–91. 
  • BĚHAL, Rostislav. Kdo je kdo v sedmdesátileté historii Českého rozhlasu. [s.l.]: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1994. 288 s. S. 56. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]