Přeskočit na obsah

Václav Čtvrtek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Čtvrtek
Rodné jménoVáclav Cafourek
Narození4. dubna 1911
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. listopadu 1976 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVokovický hřbitov
PseudonymJan Neděla
Karel Poledne
Huge Prattler
Povoláníbásník, spisovatel, autor sci-fi, redaktor a dramatik
Alma materUniverzita Karlova
OceněníŘád úsměvu
Čestné občanství města Jičína
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Čtvrtek, rodným jménem Václav Jan Maria Cafourek (4. dubna 1911 Praha[1] – 6. listopadu 1976 Praha), byl spisovatel pro děti a mládež, autor povídek, románů a her o současných dětech i populárních pohádkových příběhů. Je považován za pokračovatele klasiků českých pohádek. Některá svá díla napsal pod pseudonymy, například Huge Prattler, Karel Poledne, Jan Neděla nebo Málek.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny Jana Cafourka, účetního městského berního úřadu v Praze, a Johany, r. Fejfarové původem z Jičína, jako nejstarší ze tří matrikami doložených sourozenců (Karel Bedřich *1912 a Bedřiška *1916).[2] Jeho rodný dům stojí na Jirečkově ulici 1018/16.[3]

Za 1. světové války se rodina odstěhovala z Prahy k jeho dědečkovi do Jičína. Po skončení války a otcově návratu z ní se rodina vrátila do Prahy. Tatínek pak prý „celého třičtvrtě roku, večer co večer, vždycky po ulehnutí nám vyprávěl na pokračování divuplný seriál o tom, jak český švec Kramflek šel světem a co tam zažil“. Podle Aleše Fetterse to byla významná inspirace pro vlastní tvorbu.[4]

V Praze vystudoval gymnázium, absolvoval kurz na obchodní akademii a na přání otce začal studovat práva, která však nedokončil, odešel po třech semestrech. Pak nastoupil jako úředník na okresním finančním ředitelství v Chebu a za druhé světové války pracoval jako finanční úředník v Praze.[5]

Po osvobození začal spolupracovat s dětskými časopisy Brouček, Sedmihlásek, Vlaštovička, později Mateřídouška, Ohníček, Pionýr, Pionýrské noviny a s Československým rozhlasem, kde se stal vedoucím vysílání pro děti a mládež.[6] 15. června 1959 si nechal úředně změnit jméno na Václav Čtvrtek,[1] které si prý zvolil proto, že se narodil čtvrtého čtvrtý.[7] Od roku 1960 se plně věnoval literární činnosti, kdy psal hlavně pohádkové příběhy, těch napsal přes sedmdesát. Jejich děje umísťoval často na Jičínsko. V roce 1975 se stal čestným občanem města Jičína.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Největší ohlasy získaly jeho pohádkové knihy a příběhy, které byly adaptovány pro televizi (večerníčky). Ve spolupráci s Československou televizí vznikly animované seriály, např. Pohádky z mechu a kapradí, O loupežníku Rumcajsovi, O loupežnickém synku Cipískovi, O makové panence a motýlu Emanuelovi, Říkání o víle Amálce. Část své spisovatelské tvorby věnoval psaní klukovských příběhů i dívčích románků a větších povídek umístěných do současnosti s pohádkovými motivy.

Některé z jeho prací jsou zařazovány do science fiction.

Knižní vydání

[editovat | editovat zdroj]
  • Whitehors a dítě s pihou (1940),
  • Veselé pohádky o pejskovi a kočičce, strýci, hrochovi, loupežnících a jiných lidech a zvířátkách (1947),
  • Jak pejsek a kočička pěstovali kaktus (1947),
  • Lev utekl (1948),
  • Kolotoč v Africe (1948),
  • Král Lávra (1952),
  • Honza, Čert a kašpárek (1956),
  • Doktor Ludva Faust a povídky (1956),
  • Budulínek (1957),
  • My tři a pes z Pětipes (1958) – zfilmováno,
  • Směr vesmír - start (1959), okrajově zařazováno do sci-fi literatury
  • Pohádkové příběhy kominíka Valenty (1960),
  • Modrý kosatec (1961),
  • Chlapec s prakem (1961), sci-fi román pro mládež
  • O Kubovi (1961),
  • Čáry máry na zdi (1961),
  • Patero pohádek pro závěsné loutky (1962),
  • Zlaté pero (1962),
  • Kosí strom (1963),
  • Zlatá lilie (1964),
  • Hodinky s lokomotivou (1965),
  • Malá letní romance (1966),
  • Duha a jelen Stovka (1966),
  • Veselí mrtví (1967),
  • Dobrodruzi z Devátého náměstí (1968),
  • Pohádková muzika (1968),
  • Pohádkový kalendář (1969),
  • Pohádky ze čtyř studánek (1969),
  • Rumcajs (1970) – zfilmováno ("O loupežníku Rumcajsovi"),
  • O Česílkovi, Šejtročkovi a jednom známém loupežníkovi (1970),
  • O makové panence a motýlu Emanuelovi (1970) – zfilmováno,
  • Pohádky z mechu a kapradí (1970) – zfilmováno,
  • Vodník Česílko (1970) – zfilmováno,
  • Z nejkrásnějších pohádek V. Čtvrtka (1970),
  • Zpívající psíci při měsíci (1970),
  • Kočičiny kocourka Damiána (1971) – zfilmováno,
  • Jak se Rumcajs poradil s rakem (1971),
  • Rumcajsova loupežnická knížka (1971),
  • Rumcajsova vánoční pohádka (1972),
  • Jak čert hledal díru do pekla (1973),
  • O víle Amálce a žabce Márince (1973),
  • Císařská vojna se sultánem a jiné pohádky na motivy lidových písní (1973),
  • O Rumcajsovi a loupežnickém synku Cipískovi (1973),
  • Malá zlá kouzelnice a drak (1974),
  • Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky (1974),
  • Cipísek (1975),
  • Manka (1975),
  • Malá zlá kouzelnice (1975),
  • Neuvěřitelná příhoda práčete Leška (1975), dříve vydáno pod názvem Chlapec s prakem - zfilmováno ("Neuvěřitelný příběh")
  • Jak si Slávek načaroval dubového mužíčka (1976),
  • Nezbedné pověsti pro dospělé (1977),
  • Cesty formana Šejtročka (1977) – zfilmováno,
  • Čtyři Breberkos (1978),
  • Franta a já (1978),
  • Lenka a dva kluci (1978),
  • Jak si Rumcajs poslal Cipíska pro pomoc (1978),
  • Pohádka o myslivci a víle (1978),
  • Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni (1979) – zfilmováno ("O Kubovi a Stázině"),
  • O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (1979) – zfilmováno,
  • Podivuhodné vyprávění bývalého piráta Kolíska (1981),
  • Nezbedné pohádky (1989),
  • Rumcajsova loupežnická knížka (2007),
  • Cipískova loupežnická knížka (2007),
  • Rumcajs - leporelo pro nejmenší děti (2007),
  • Jak Cipísek chránil jelení studánku – leporelo pro nejmenší děti (2008),
  • Kočičiny kocourka Damiána (2008),
  • Čtení o vepříkovi a kůzleti (2008) – zfilmováno,
  • Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni – Stázina (2008),
  • Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni – Kuba (2008).

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]

Díla Václava Čtvrtka tvoří námět více než třiceti filmových či televizních děl, především televizních seriálů. Dále napsal scénáře k následujícímu:

  • 1979 Už nám byly tři (TV seriál)
  • 1977 O hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi (13dílný TV seriál); Malá zlá kouzelnice (TV seriál)
  • 1976 Rumcajsí pohádka o vílině šlojířku (TV film)
  • 1975 Kuňky z žabí tůňky (4dílný TV seriál); Říkání o víle Amálce (TV seriál)
  • 1967 O loupežníku Rumcajsovi (TV seriál)
  • 1961 Ledové moře volá (dětský dobrodružný film)

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Komunistické heslo „poručíme větru, dešti, kdy má pršet a kdy vát“ pochází z Písničky mladých budovatelů, jejíž text je připisován Václavu Čtvrtkovi, hudba Aloisu Paloučkovi.[8][9] Výbor z díla Pohádkový rok (1985) uspořádaný Vladimírou Gabhartovou pro nakladatelství Panorama obsahuje i některé knižně nikdy nevydané pohádky. Z těch "rumcajsích" jsou to čtyři zveřejněné jen časopisecky v letech 1973-1981 včetně docela poslední Jak Rumcajs poradil ševci Krátkovi, vydané již posmrtně v Sedmičce pionýrů. Výbor ale knižně poprvé představil i některé povídky s Křemílkem a Vochomůrkou či vodníkem Česílkem a patří tak i mezi regulérní Čtvrtkovy „knižně vydané publikace“.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených v Holešovicích, sign. HOL N8, s. 149. Dostupné online
  2. ↑ Soupis pražských obyvatel, Jan Cafourek (záznam z r. 1914) [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2019-09-20]. [hthttp://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1E6C3F4D23A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1 Dostupné online]. 
  3. ↑ Mapy.cz: Jirečkova 16
  4. ↑ Aleš Fetters. Malý slovník regionálních autorů. U nás. Prosinec 2012, čís. volná příloha, s. 13. Dostupné online. ISSN 0862-9366. 
  5. ↑ Ivan Adamovič. Slovník českých SF autorů. Ikarie. Červen 1990, čís. 6, s. 58. ISSN 1210-6798. 
  6. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Čtvrtek, Václav, s. 60. 
  7. ↑ [https://www.kfbz.cz/html/kdk/download/vaclav_ctvrtek.pdf
  8. ↑ Písnička mladých budovatelů. Slova Václav Čtvrtek, hudba Alois Palouček. Praha: SNKLHU, 1955. Hudebnina je ve fondu Hudebního oddělení Národní knihovny ČR pod signaturou 59 F 4752 a 59 E 5125.
  9. ↑ Autor, název písně. Kde najít celý text?, Ptejte se knihovny, dotaz z 26. 5. 2008

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BÍLKOVÁ, Eva. Okolo Řáholce : povídání o Jičíně, Václavu Čtvrtkovi a jeho díle. Jičín : Městská knihovna v Jičíně, 2002. 68 s. ISBN 80-238-9204-5 (2. rozš. vydání vyšlo v roce 2006, ISBN 80-239-7519-6).
  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 84–87. 
  • Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce Otakar Chaloupka. Praha: Albatros, 1985. S. 73–78. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 218. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 90–91. 
  • BĚHAL, Rostislav. Kdo je kdo v sedmdesátileté historii Českého rozhlasu. [s.l.]: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1994. 288 s. S. 56. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Čtvrtek&oldid=24308215“