Nakladatelství Paseka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nakladatelství Paseka s.r.o.
Bývalé sídlo společnosti v ulici Chopinova 4 na Praze 2
Bývalé sídlo společnosti v ulici Chopinova 4 na Praze 2
Základní údaje
Právní formaspolečnost s ručením omezeným
Datum založení9. prosince 1989
ZakladatelLadislav Horáček
Adresa sídlaPraha
Identifikátory
Oficiální webhttps://www.paseka.cz/
IČO26200449
LEI9845009EC8AC5I7B8E69
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nakladatelství Paseka s. r. o. je české nakladatelství, které založil Ladislav Horáček 9. prosince 1989 a nazval je podle jedné z postav Krvavého románu Josefa Váchala.

Zaměření[editovat | editovat zdroj]

Paseka vydává zahraniční i českou prózu, nonfiction, literaturu pro děti a komiksy. Vrcholem snažení v oblasti historiografické literatury je projekt souboru Velké dějiny zemí Koruny české, na němž nakladatelství spolupracuje s předními českými historiky. Za pátý díl získal v roce 2000 Petr Čornej Cenu Josefa Hlávky za práci v oblasti vědecké a odborné literatury. Od roku 2001 nakladatelství vydává edici Světová próza.

K nejznámějším spisovatelům a spisovatelkám nakladatelství patří Petr Jarchovský, Jan Novák, Iva Procházková, Petr Šabach, Tomáš Šebek, Pavel Šrut či Zdeněk Svěrák a okruh Divadla Járy Cimrmana.

V cizojazyčné oblasti se nakladatelství věnuje tvorbě Helle Helle, Pasiho Ilmari Jääskeläinena, Alice Munroové, Vladimira Nabokova, Amose Oze či Salmana Rushdieho.

Komiksu se nakladatelství Paseka věnuje soustavně od roku 2015, zaměřuje se především na tituly pro děti a mládež. Získalo pověst nakladatelství, které ke komiksům přivádí nové publikum. Komiksy, které nakladatelství vydává, často tvoří ženy, v hlavní roli jsou dívky. Paseka je českým nakladatelem Hildy, Záleskautek nebo titulů Rainy Telgemeierové.

Současnou ředitelkou a zároveň majitelkou nakladatelství je Horáčkova dcera Anna Rezková-Horáčková, od roku 2014 je šéfredaktorem Jakub Sedláček.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Knihy nakladatelství získaly řadu ocenění. Paseka je nejúspěšnějším nakladatelstvím v rámci cen Magnesia Litera [1]:

  • 2001Jiří Gruša: Grušas Wacht am Rhein aneb Putovní ghetto (Litera za poezii)
  • 2001Vít Vlnas: Princ Evžen Savojský (Litera za populárně naučnou literaturu]
  • 2001Básníci soumraku. Italská poezie pozdní secese (Litera za překlad pro Jiřího Pelána)
  • 2004Jonáš Tokarský: Alchymické dítě a jiné povídky (Litera pro objev roku)
  • 2006Hugo Claus: Fámy (Litera za překlad pro Olgu Krijtovou)
  • 2008Lubomír Martínek: Olej do ohně (Litera za prózu)
  • 2008Vratislav Vaníček: Soběslav I. (Litera za naučnou literaturu)
  • 2009Pavel Šrut, Galina Miklínová: Lichožrouti (Litera za knihu pro děti a mládež)
  • 2010Iva Procházková: Nazí (Litera za knihu pro děti a mládež)
  • 2011Pavel Šrut, Galina Miklínová: Lichožrouti (Kniha desetiletí)
  • 2012Irene Némirovská: Francouzská suita (Litera za překlad pro Helenu Beguivinovou)
  • 2013Jaroslav Žváček: Lístek na cestu z pekla (Litera pro objev roku)
  • 2013Jiří Křesťan: Zdeněk Nejedlý (Litera za literaturu faktu)
  • 2014 – Velké dějiny zemí Koruny české (Litera za nakladatelský čin)
  • 2014 – Jan Trachta: Tichý dech (Litera pro objev roku)
  • 2016 – Milena Lenderová, Martina Halířová, Tomáš Jiránek:  Vše pro dítě! Válečné dětství 1914-1918 (Litera za literaturu faktu)
  • 2016 – Joanna Batorová: Pískový vrch (Litera za překlad pro Ivetu Mikešovou)
  • 2017 – Ondřej Nezbeda: Průvodce smrtelníka (Litera pro objev roku)
  • 2018 – Erik Tabery: Opuštěná společnost (Kniha roku)
  • 2019 – Anna Cima: Probudím se na Šibuji (Litera pro objev roku)
  • 2020 – Petr Čornej: Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka (Kniha roku, Litera za naučnou literaturu)
  • 2023 – Shuggie Bain (Litera za překlad pro Lenku Sobotovou)
  • 2023 – Lela Geislerová, Martin Mach Ondřej: Zen žen. Jednou se tomu zasmějem (Litera za humoristickou knihu)

Cena Ministerstva kultury za nejkrásnější českou knihu roku:

  • 1995Podivuhodný příběh Eskymo Velzla očima Petra Síse
  • 1999Bláhová, Frolík, Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české I. – 3. místo v kategorii vědecké a odborné literatury
  • 2002Michal Ďurovič: Restaurování a konzervování archiválií a knih – 1. místo v kategorii vědecké a odborné literatury
  • 2003Johannes Kepler: Sen neboli Měsíční astronomie – 3. místo v kategorii vědecké a odborné literatury
  • 2003Pavel Šrut, Galina Miklínová: Veliký tůdle – 2. místo v kategorii knih pro děti a mládež
  • 2008Pavel Šrut, Galina Miklínová: Lichožrouti – 3. místo v kategorii knih pro děti a mládež

Cena Muriel, udělovaná Českou akademií komiksu:

  • 2016 – Hilda (Nejlepší překladový komiks)
  • 2020 – Tereza Drahoňovská, Štěpánka Jislová: Bez vlasů (Nejlepší komiksová kniha)
  • 2020 – Jedno obyčejný léto (Nejlepší překladový komiks)
  • 2021 – Jindřich Janíček: B jako běžec (Nejlepší kresba)
  • 2021 – Tereza Kopecká: Naprostá šílenost (Nejlepší scénář)
  • 2021 – Piruety (Nejlepší překladový komiks)
  • 2022 – Karel Osoha: Prašina: Křídový panáček (Nejlepší kresba)
  • 2023 – Štěpánka Jislová: Srdcovka (Nejlepší komiksová kniha, Nejlepší scénář, Cena České akademie komiksu)
  • 2023 – Liv Strömquist: V zrcadlové síni (cena za překlad pro Marii Voslářovou)

Portmoneum[editovat | editovat zdroj]

Portmoneum

Paseka se zasloužila o záchranu nástěnných maleb Josefa Váchala v Portmanově domě v Litomyšli, tzv. Portmoneu. V června 1993 bylo v domě otevřeno Museum Josefa Váchala. Záchranné práce v Portmoneu inspirovaly vznik Školy restaurování a konzervačních technik, která se stala součástí Univerzity Pardubice.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Magnesia Litera
  2. Portmoneum. web.sks.cz [online]. [cit. 2008-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-12-05. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]