Milena Lenderová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc.
Milena Lenderová 2014.jpg
Narození25. září 1947
Kostelec nad Orlicí
Povoláníhistorička
VzděláníFF UK
Alma materUniverzita Karlova
Tématadějiny 19. století
gender history
dějiny každodennosti
česko-francouzské kulturní vztahy
Ocenění1999 – Výroční cena nakladatelství Mladá fronta za knihu Hříchu i k modlitbě. Žena v minulém století, Mladá fronta, Praha 1999.
2007 – Řád Akademických palem (Chevalier des palmes académiques) udělený Francouzským velvyslanectvím v Praze za zásluhy o šíření francouzského jazyka, vědy a kultury.
2012 – Medaile Jana A. Komenského za zásluhy o rozvoj české vzdělanosti
2016 – Magnesia Litera
DětiJan Lender (1973), informatik
Zuzana Říhová (1975), psycholožka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milena Lenderová (* 25. září 1947 v Kostelci nad Orlicí) je česká historička. Zabývá se dějinami 19. století, především gender history, dějinami každodennosti a česko-francouzskými kulturními vztahy.[1]

Vystudovala dějepis a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy[2] a v roce 1973 tamtéž obhájila rigorózní práci na téma: Československo a habešská krize. V roce 1994 se habilitovala na Pedagogické Fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích v oboru české dějiny. V roce 2001 byla jmenována profesorkou v oboru české dějiny. V letech 2001–2007 byla děkankou nově zřízené Fakulty humanitních studií Univerzity Pardubice (dnešní Fakulta filozofická UPa).

V rozhovoru pro e-Zpravodaj Univerzity Pardubice únoru 2015 uvedla, že je feministka.[3]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Zaměstnání[editovat | editovat zdroj]

  • 1971–1983 – středoškolská profesorka, Gymnázium I. Olbrachta, Semily
  • 1983–1990 – Okresní archiv Hradec Králové
  • 1990–1993 – Ústav společenských věd, VŠCHT Pardubice
  • 1993–2006 – Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice (později Historický ústav Jihočeské univerzity, České Budějovice)
  • 1997-1998 – vedoucí České sekce, Université Paul Valéry, Montpellier
  • 1999–2001 – ředitelka Ústavu jazyků a humanitních věd Univerzity Pardubice
  • 2001–2007 – děkanka Fakulty humanitních studií (Fakulty filozofické) Univerzity Pardubice
  • 2007–dosud – profesorka, Ústav historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice

Badatelské zaměření[editovat | editovat zdroj]

Dějiny každodennosti 19. století, dějiny žen, kulturní dějiny, dějiny česko-francouzských kulturních vztahů 18. – 19. století

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

  • K hříchu i k modlitbě. Žena v minulém století. (1999)
  • Zdenka Braunerová. (2000)
  • Eva nejen v ráji. Žena v Čechách od středověku do 19. století. (2002)
  • Chytila patrola…aneb prostituce za Rakouska i republiky. (2002)
  • Tragický bál. Život a smrt Pavlíny ze Schwarzenbergu. (2004)
  • Radostné dětství? Dítě v Čechách devatenáctého století. (2006)
  • Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do 20. stoleti. Dějiny žen aneb Evropská žena od středověku do 20. století. (2006)
  • Žena v českých zemích od středověku do 20. století. (2008) (vedoucí autorského kolektivu)
  • A ptáš se, knížko má… Ženské deníky 19. století. (2008)
  • Z dějin české každodennosti. Život v 19. století. (2009)
  • Dějiny vysokého učení v Pardubicích. Univerzita v proměnách času 1950 – 2010. (I.–III. díl) (2011–2013)
  • Dcera národa? Tři životy Zdeňky Havlíčkové (2013), zpracováno jako četba na pokračování v Českém rozhlasu, čte: Hana Kofránková, dramaturgie a rozhlasová úprava: Hana Soukupová, režie: Luboš Koníř[4]
  • Tělo mezi medicínou a disciplínou. Proměny lékařského obrazu a ideálu lidského těla a tělesnosti v dlouhém 19. století. (2014) (s D. Tinkovou a V. Hanulíkem)
  • Vše pro dítě! Válečné dětství 1914-1918 (2015) (s Martinou Halířovou a Tomášem Jiránkem) – Litera za literaturu faktu 2016

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1999 – Výroční cena nakladatelství Mladá fronta za knihu Hříchu i k modlitbě. Žena v minulém století, Mladá fronta, Praha 1999.
  • 2007 – Řád Akademických palem udělený Francouzským velvyslanectví v Praze za zásluhy o šíření francouzského jazyka, vědy a kultury.
  • 2014 – Ocenění rektora Univerzity Pardubice za publikaci Dcera národa
  • 2014 – Cena ministra školství za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
  • 2015 – Stříbrná pamětní medaile Senátu
  • 2016 – Magnesia litera za literaturu faktu – kniha: Vše pro dítě. Válečné dětství 1914–1918. Ocenění získáno společně s Mgr. Martinou Halířovou, Ph.D. a doc. PhDr. Tomášem Jiránkem, Ph.D.

Samostatná hesla v biografiích[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Pánek, Petr Vorel (ed.): Lexikon historiků, Praha 1999, s. 172.
  • International Directory of Eighteenth-century Studies/Repertoire international des dix-huitiémistes, Voltaire Foundation, Oxford 2003, s. 216.Who is...? (v České republice). Životopisná encyklopedie předních žen a mužů České republiky, Hübners Who is Who, 3. vyd., 2004, s. 713.
  • Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti. 5 000 životopisů. 5. vydání, 2005. Agentura Kdo je kdo. Praha 2005, s. 371.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historická dílna: Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc.
  2. Časopis Vesmír
  3. Rozhovor s profesorkou Milenou Lenderovou: Mé životní téma je Zdenka Braunerová. Univerzita Pardubice [online]. 2015-02-17 [cit. 2019-09-20]. Dostupné online. 
  4. Milena Lenderová: Dcera národa? Archivováno 31. 10. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]