Zbyněk Berka z Dubé a Lipé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vysoce důstojný a osvícený
Zbyněk Berka z Dubé a Lipé
10. arcibiskup pražský
Církevřímskokatolická
Arcidiecézepražská
PředchůdceMartin Medek z Mohelnice
NástupceKarel z Lamberka
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1574
Biskupské svěcení10. říjen 1593
světitel Cesare Speciano
1. spolusvětitel János Kutassy
2. spolusvětitel Johann Baptist Pichlmair
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození1551
Místo narozeníDřevěnice u Jičína
České královstvíČeské království České království
Datum úmrtí6. března 1606
Místo pohřbeníKatedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Vyznánířímskokatolické
PříbuzníVáclav Berka z Dubé a Ladislav Berka z Dubé (sourozenci)
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbyněk II. Berka z Dubé a Lipé O.Cr. (15516. března 1606) byl katolický duchovní, 10. arcibiskup pražský (15921606) a 25. velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou (15921606). V některé literatuře je uváděn též jako kardinál, kterým však jmenován nebyl.[1]

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Erb pražského arcibiskupa Zbyňka Berky (1605)
Erb arcibiskupa Zbyňka Berky (před 1600)

Zbyněk Berka pocházel ze známého českého rodu Ronovců. Narodil se Zdeňkovi Leopoldovi Berkovi z Dubé a jeho manželce Kateřině Haugvicové z Biskupic, na tvrzi v Dřevěnici. Od roku 1569 studoval na univerzitách v Praze, Olomouci a v Dillingenu, roku 1580 byl zapsán na univerzitě v Krakově a tam získal i gradus licenciáta teologie. Na kněze byl vysvěcen v Praze 13. října 1576. Roku 1575 se stal s papežským dispenzem olomouckým kanovníkem, také kanovníkem na Vyšehradě, proboštem v Litoměřicích, v Oettingenu a v Řezně (tam byl i arcijáhnem) a kanovníkem salcburským (1585). V letech 1577–1583 byl olomouckým kapitulním proboštem. 8. března 1585 byl jmenován papežem Řehořem XIII. apoštolským protonotářem. V dubnu 1582 jej papež jmenoval administrátorem biskupství řezenského. Roku 1590 se stal také velmistrem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Byl v pořadí třetím mužem, který spojil úřady arcibiskupa pražského a velmistra Křižovníků s červenou hvězdou. Od jeho osoby byly tyto úřady spojeny formální personální unií, kdy se arcibiskup pražský automaticky stával též velmistrem řádu. Řád fungoval jako hlavní finanční opora pražského arcibiskupství zchudlého v době husitských nepokojů, a to až do roku 1694, kdy zemřel poslední arcibiskup-velmistr a propojení řádu a arcibiskupství zaniklo.

Do funkce pražského arcibiskupa jej císař Rudolf II. navrhl již v prosinci roku 1592, ale papežské potvrzení přišlo až v červnu 1593. Biskupské svěcení přijal 10. října 1593, jeho světitelem byl nuncius Cesare Speciano. Zasloužil se o renesanční přestavbu Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí, tamní kaple ve 2. patře má dosud mramorový portál s jeho erbem v nadpraží.

Rudolf II. udělil majestátem z 15. června 1603 jemu i jeho nástupcům knížecí titul.[1]

V roce 1605 svolal na žádost papeže Klementa VIII. do Prahy arcidiecézní synodu. Konala se ve dnech 28. – 30. září.[1] Pravděpodobně se jí zúčastnil i olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna, který její závěry přijal i pro olomouckou diecézi, je označována i jako synoda provinční. Jejím cílem bylo prodiskutovat zásadní praktické otázky související se zaváděním reforem tridentského koncilu.

Kardinálský klobouk[editovat | editovat zdroj]

Někdy bývá Zbyněk Berka uváděn jako kardinál. Podle některých ho kardinálem jmenoval papež Pavel V., ale zemřel dřív (6. března 1606), než mu byl kardinálský klobouk doručen.[2] Podle jiných ho papež Pavel V. roku 1606 jmenovat pouze plánoval.[3][4] Vyskytl se i názor, že možná byl jmenován kardinálem in pectore (tj. tajně), jeho jméno totiž nebylo nikdy zveřejněno („nominatus, non publicatus“). Každopádně ho za kardinála považovat nelze a neměl by tak být označován.[1]

Návštěvy v Zákupech[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byl u svých příbuzných roku 1590, kdy vedl v Zákupech bohoslužbu. V roce 1593 vedl mši a pak se zúčastnil křtu malého Zbyňka Berky v Zákupech, vzdáleného příbuzného rodu Berků z Dubé. A znovu byl v Zákupech o rok později, kdy byl kmotrem při křtu druhého syna zámeckého pána, Václava Berky z Dubé. Tehdy do Zákup dorazil z Budyšína, kde urovnával tamní spory.[5].

Úmrtí a hrob[editovat | editovat zdroj]

Zemřel 8. března 1606 a byl pohřben bez náhrobku do rodinné krypty před oltářem sv. Víta v kapli Nejsvětější Trojice (Císařské) katedrály sv. Víta na Pražském hradě.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d KROPÁČEK, Jiří. Arcibiskupský palác v Praze. S historickým přehledem pražských arcibiskupů. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7195-635-8. S. 72–73. 
  2. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Berka z Dubé,Zbyněk, s. 20. 
  3. Pavel VI. jmenoval toho roku nové kardinály až 11. září.
  4. The Cardinals of the Holy Roman Church: Biographical Dictionary [online]. Florida International University [cit. 2015-06-04]. "Pope Paul V intended to elevate him to the cardinalate but he died before the promotion took place". Dostupné online. (anglicky) 
  5. ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2008. ISBN 978-80-254-1100-1. S. 20. 
  6. PODLAHA, Antonín, Series prepositorum, decanorum, archidiaconorum... Praha 1912, s. 134; BOROVÝ, Klement, Dějiny diecése pražské. Praha 1874, s. 307

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Synodus Archidioecesana Pragensis (1605)
  • BOROVÝ, Klement, Dějiny diecése pražské, Praha, Dědictví svatojánské 1874, 302–307.
  • BARTŮNĚK, Václav, Probošt Zbyněk Berka z Dubé, in: idem (red.), 900 let litoměřické kapituly, Praha, ČKCh 1959, 72–86.
  • PODLAHA, Antonín, Z prvých let činnosti arcibiskupa pražského Zbyňka Berky z Dubé, SHK2 6 (1905) 1–5, 108–113.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez. Praha: Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 444–445. 
  • WINFRIED, Eberhard. In: GATZ, Erwin. Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1448–1648. [s.l.]: [s.n.] ISBN 3-428-08422-5. S. 44–46. (němčina)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]