Zbyněk Berka z Dubé a Lipé

Zbyněk Berka z Dubé a Lipé
Vysoce důstojný a osvícený; Zbyněk Berka z Dubé a Lipé
	10. arcibiskup pražský
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	pražská
Předchůdce	Martin Medek z Mohelnice
Nástupce	Karel z Lamberka
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1574
Biskupské svěcení	10. říjen 1593 ; světitel Cesare Speciano ; 1. spolusvětitel János Kutassy ; 2. spolusvětitel Johann Baptist Pichlmair
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	42. probošt vyšehradské kapituly (1547–1592); 46. probošt litoměřické kapituly (1585–1594); 25. velmistr Křižovníků s červenou hvězdou (1592–1606);
Osobní údaje
Datum narození	1551
Místo narození	Dřevěnice u Jičína; České království
Datum úmrtí	6. března 1606
Místo pohřbení	Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
Vyznání	římskokatolické
Příbuzní	Václav Berka z Dubé a Ladislav Berka z Dubé (sourozenci)
Povolání	Církevní heraldikaŘímskokatolický duchovní
	multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zbyněk II. Berka z Dubé a Lipé O.Cr. (1551 – 6. března 1606) byl katolický duchovní, 10. arcibiskup pražský (1592–1606) a 25. velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou (1592–1606). V některé literatuře je uváděn též jako kardinál, kterým však jmenován nebyl.^[1]

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Erb pražského arcibiskupa Zbyňka Berky (1605)

Zbyněk Berka pocházel ze známého českého rodu Ronovců. Narodil se Zdeňkovi Leopoldovi Berkovi z Dubé a jeho manželce Kateřině Haugvicové z Biskupic, na tvrzi v Dřevěnici. Od roku 1569 studoval na univerzitách v Praze, Olomouci a v Dillingenu, roku 1580 byl zapsán na univerzitě v Krakově a tam získal i gradus licenciáta teologie. Na kněze byl vysvěcen v Praze 13. října 1576. Roku 1575 se stal s papežským dispenzem olomouckým kanovníkem, také kanovníkem na Vyšehradě, proboštem v Litoměřicích, v Oettingenu a v Řezně (tam byl i arcijáhnem) a kanovníkem salcburským (1585). V letech 1577–1583 byl olomouckým kapitulním proboštem. 8. března 1585 byl jmenován papežem Řehořem XIII. apoštolským protonotářem. V dubnu 1582 jej papež jmenoval administrátorem biskupství řezenského. Roku 1590 se stal také velmistrem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Byl v pořadí třetím mužem, který spojil úřady arcibiskupa pražského a velmistra Křižovníků s červenou hvězdou. Od jeho osoby byly tyto úřady spojeny formální personální unií, kdy se arcibiskup pražský automaticky stával též velmistrem řádu. Řád fungoval jako hlavní finanční opora pražského arcibiskupství zchudlého v době husitských nepokojů, a to až do roku 1694, kdy zemřel poslední arcibiskup-velmistr a propojení řádu a arcibiskupství zaniklo.

Do funkce pražského arcibiskupa jej císař Rudolf II. navrhl již v prosinci roku 1592, ale papežské potvrzení přišlo až v červnu 1593. Biskupské svěcení přijal 10. října 1593, jeho světitelem byl nuncius Cesare Speciano. Zasloužil se o renesanční přestavbu Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí, tamní kaple ve 2. patře má dosud mramorový portál s jeho erbem v nadpraží.

Rudolf II. udělil majestátem z 15. června 1603 jemu i jeho nástupcům knížecí titul.^[1]

V roce 1605 svolal na žádost papeže Klementa VIII. do Prahy arcidiecézní synodu. Konala se ve dnech 28. – 30. září.^[1] Pravděpodobně se jí zúčastnil i olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna, který její závěry přijal i pro olomouckou diecézi, je označována i jako synoda provinční. Jejím cílem bylo prodiskutovat zásadní praktické otázky související se zaváděním reforem tridentského koncilu.

Kardinálský klobouk[editovat | editovat zdroj]

Někdy bývá Zbyněk Berka uváděn jako kardinál. Podle některých ho kardinálem jmenoval papež Pavel V., ale zemřel dřív (6. března 1606), než mu byl kardinálský klobouk doručen.^[2] Podle jiných ho papež Pavel V. roku 1606 jmenovat pouze plánoval.^[3]^[4] Vyskytl se i názor, že možná byl jmenován kardinálem in pectore (tj. tajně), jeho jméno totiž nebylo nikdy zveřejněno („nominatus, non publicatus“). Každopádně ho za kardinála považovat nelze a neměl by tak být označován.^[1]

Návštěvy v Zákupech[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byl u svých příbuzných roku 1590, kdy vedl v Zákupech bohoslužbu. V roce 1593 vedl mši a pak se zúčastnil křtu malého Zbyňka Berky v Zákupech, vzdáleného příbuzného rodu Berků z Dubé. A znovu byl v Zákupech o rok později, kdy byl kmotrem při křtu druhého syna zámeckého pána, Václava Berky z Dubé. Tehdy do Zákup dorazil z Budyšína, kde urovnával tamní spory.^[5].

Úmrtí a hrob[editovat | editovat zdroj]

Zemřel 8. března 1606 a byl pohřben bez náhrobku do rodinné krypty před oltářem sv. Víta v kapli Nejsvětější Trojice (Císařské) katedrály sv. Víta na Pražském hradě.^[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d KROPÁČEK, Jiří. Arcibiskupský palác v Praze. S historickým přehledem pražských arcibiskupů. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7195-635-8. S. 72–73.
↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Berka z Dubé,Zbyněk, s. 20.
↑ Pavel VI. jmenoval toho roku nové kardinály až 11. září.
↑ The Cardinals of the Holy Roman Church: Biographical Dictionary [online]. Florida International University [cit. 2015-06-04]. "Pope Paul V intended to elevate him to the cardinalate but he died before the promotion took place". Dostupné online. (anglicky)
↑ ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2008. ISBN 978-80-254-1100-1. S. 20.
↑ PODLAHA, Antonín, Series prepositorum, decanorum, archidiaconorum... Praha 1912, s. 134; BOROVÝ, Klement, Dějiny diecése pražské. Praha 1874, s. 307

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Synodus Archidioecesana Pragensis (1605)
BOROVÝ, Klement, Dějiny diecése pražské, Praha, Dědictví svatojánské 1874, 302–307.
BARTŮNĚK, Václav, Probošt Zbyněk Berka z Dubé, in: idem (red.), 900 let litoměřické kapituly, Praha, ČKCh 1959, 72–86.
PODLAHA, Antonín, Z prvých let činnosti arcibiskupa pražského Zbyňka Berky z Dubé, SHK2 6 (1905) 1–5, 108–113.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez. Praha: Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 444–445.
WINFRIED, Eberhard. In: GATZ, Erwin. Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1448–1648. [s.l.]: [s.n.] ISBN 3-428-08422-5. S. 44–46. (němčina)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zbyněk Berka z Dubé a Lipé na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zbyněk Berka z Dubé a Lipé
(anglicky) Biografické heslo na catholic-hierarchy.org

Předchůdce:
Kašpar Mezichod

42. probošt vyšehradské kapituly
1547–1592

Nástupce:
Felix Linda

Předchůdce:
Ludvík Švihovský z Rýzmburku

46. probošt litoměřické kapituly
1587–1594

Nástupce:
František z Ditrichštejna

Předchůdce:
Martin Medek z Mohelnice

25. velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou
1592–1606

Nástupce:
Karel z Lamberka

Předchůdce:
Martin Medek z Mohelnice

10. arcibiskup pražský
1592–1606

Nástupce:
Karel z Lamberka

[Krop-1] KROPÁČEK, Jiří. Arcibiskupský palác v Praze. S historickým přehledem pražských arcibiskupů. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7195-635-8. S. 72–73.

[Bartoš-2] BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Berka z Dubé,Zbyněk, s. 20.

[3] Pavel VI. jmenoval toho roku nové kardinály až 11. září.

[Cardinals-4] The Cardinals of the Holy Roman Church: Biographical Dictionary [online]. Florida International University [cit. 2015-06-04]. "Pope Paul V intended to elevate him to the cardinalate but he died before the promotion took place". Dostupné online. (anglicky)

[Zákupy_V-5] ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2008. ISBN 978-80-254-1100-1. S. 20.

[6] PODLAHA, Antonín, Series prepositorum, decanorum, archidiaconorum... Praha 1912, s. 134; BOROVÝ, Klement, Dějiny diecése pražské. Praha 1874, s. 307

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Seznam litoměřických biskupů

Předchůdci: probošti litoměřické kolegiátní kapituly (1057–1655)	1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf Schleinitz • (od r. 1907: ¹ 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)	Znak litoměřického biskupství

Vznik litoměřické diecéze (1655)	zakladatel: papež ALEXANDR VII. na žádost Arnošta Vojtěcha z Harrachu; 52. probošt kolegiátní kapituly se stal sídelním biskupem

Litoměřičtí biskupové (1655 – současnost)	1. Maxmilián Rudolf Schleinitz • 2. Jaroslav Ignác Šternberk • 3. Hugo František Königsegg-Rottenfels • 4. Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 5. Mořic Adolf Saský ² • 6. Emanuel Arnošt z Valdštejna • 7. Ferdinand Kindermann • 8. Václav Leopold Chlumčanský • 9. Josef František Hurdálek • 10. Vincenc Eduard Milde • 11. Augustin Bartoloměj Hille • 12. Augustin Pavel Wahala • 13. Antonín Ludvík Frind • 14. Emanuel Jan Křtitel Schöbel • 15. Josef Gross a 1. pomocný biskup Antonín Čech • 16. Antonín Alois Weber ² • 17. Štěpán Trochta • 18. Josef Koukl • 19. Pavel Posád a apoštolský administrátor Dominik Duka • 20. Jan Baxant • 21. Stanislav Přibyl

^Pozn. kurz. = pomocný biskup, tuč. kurz. = arcibiskup, tuč. = kardinál; ¹ probošti od r. 1907 stojí v čele litoměřické katedrální kapituly; ² Mořic A. Saský a Antonín Weber jsou titulárními arcibiskupy

Seznam pražských arcibiskupů

Pražští arcibiskupové (1344–1421)	Arnošt z Pardubic • Jan Očko z Vlašimi • Jan z Jenštejna • Olbram III. ze Škvorce (Volfram III.) • Zbyněk Zajíc z Hazmburka • Albík z Uničova • Konrád z Vechty	Znak pražského arcibiskupství

Sedisvakance (1421–1561)	V letech sedisvakance 1421–1561 arcidiecézi spravovali administrátoři

Pražští arcibiskupové (1561– současnost)	Antonín Brus z Mohelnice • Martin Medek z Mohelnice • Zbyněk Berka z Dubé a Lipé ¹ • Karel z Lamberka • Jan Lohelius • Arnošt Vojtěch z Harrachu • Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat • Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • Jan Bedřich z Valdštejna • Jan Josef z Breuneru • František Ferdinand z Kuenburgu • Daniel Josef Mayer z Mayernu • Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu • Antonín Petr Příchovský z Příchovic • Vilém Florentin ze Salm-Salmu • Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk • Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice • Alois Josef Schrenk z Notzingu • Bedřich Josef ze Schwarzenbergu • František ze Schönbornu • Lev Skrbenský z Hříště • Pavel Huyn • František Kordač • Karel Kašpar • Josef Beran • František Tomášek • Miloslav Vlk • Dominik Duka • Jan Graubner

^Pozn. zvýrazněná jména představují kardinály, ¹ Zbyněk Berka z Dubé a Lipé bývá uváděn jako kardinál