Dřevěnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dřevěnice
Roubenky
Roubenky
Znak obce DřevěniceVlajka obce Dřevěnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJičín
Obec s rozšířenou působnostíJičín
(správní obvod)
OkresJičín
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel289 (2023)[1]
Rozloha5,18 km²[2]
Katastrální územíDřevěnice
Nadmořská výška310 m n. m.
PSČ507 13
Počet domů116 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDřevěnice 56
507 13 Železnice
ou.drevenice@tiscali.cz
StarostkaBarbora Veberová
Oficiální web: www.drevenice.org
Dřevěnice
Dřevěnice
Další údaje
Kód obce573337
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dřevěnice se nachází v okrese Jičín, kraj Královéhradecký. Žije zde 289[1] obyvatel. Proslavila se největším volejbalovým turnajem v České republice, který se koná každoročně od roku 1954 počátkem srpna pod záštitou ČOV.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemné zprávy pocházejí z roku 1387 o vsi Dolany (nynější část Dolánky) a z roku 1388, kdy se připomíná Jan z Dřevěnice[4]. Ves rozšířil Havel z Dřevěnice v letech 1429 – 1454, pravděpodobně již majitel tvrze. Výslovně se tvrz se dvorem a vsí připomíná až roku 1511, kdy ji získal nejvyšší zemský sudí Jindřich Berka z Dubé na Dřevěnici. Ten zde zemřel roku 1541 a nápisový kámen s jeho erbem z nadpraží portálu (považovaný za náhrobník) je vsazen do renesanční budovy tvrze, přestavěné později na mlékárnu a sýpku. Jindřichův syn Zdeněk Leopold Berka z Dubé s manželkou Alenou ze Šelmberka přestavěli tvrz a založili zde rodinu, v níž se narodil pozdější pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé. Leopold ves Dřevěnici s tvrzí i dvorem roku 1560 prodal svému švagrovi Petrovi ze Šelmberka. Pozdějšími majiteli byli Jan Rudolf Trčka z Lípy, který Dřevěnici připojil k panství Kumburk, po něm Albrecht z Valdštejna a Rudolf z Tiefenbachu, který nechal tvrz zpustnout. Šternberkové vlastnili kumburské panství v letech 1663 – 1710 a dali do průčelí tvrze vsadit svůj erb[5]. Trauttmansdorffové získali panství v roce 1710. Byli to zároveň poslední majitelé panství včetně pivovaru, které vlastnili až do roku 1945.

Historie pivovaru a sýrárny[editovat | editovat zdroj]

V roce 1511 Jindřich Berka z Dubé vybudoval v obci pivovar. V letech 1621 – 1634 byl pivovar modernizován a postaveny nové sklepy. K pivovaru patřily chmelnice a dva rybníky, ze kterých se používal led na chlazení piva. Trauttmansdorffové vařili až třicet tisíc hektolitrů piva ročně. Po konfiskaci v roce 1945 byl majetek rodu rozparcelován. V roce 1948 získaly pivovar s budovami Mlékárenské závody v Jičíně. Pivovar ukončil provoz a začal se zde vyrábět sýr. Hospodářské budovy původního dvora převzaly Drůbežářské závody z Jaroměře a vybudovaly zde velkokapacitní výkrmny brojlerů. V roce 1994 získala tento majetek společnost MAVE ze Soběraze.

V roce 1993 byl jičínský mlékárenský závod společně s provozy v Dřevěnici a Kruhu u Jilemnice privatizován a od roku 2000 provozoval činnost pod názvem Krkonošské sýrárny a.s. Jičín. V roce 2001 byl provoz v Dřevěnici zmodernizován. V roce 2005 koupila sýrárnu v obci společnost Alimpex a.s. Postupně byla výroba sýrů ukončena a zůstal zde velkosklad mléčných výrobků.[6]

V roce 1964 byla obec připojena k sousední Radimi, ale v roce 1990, na základě hlasování občanů, se opět stala samostatnou obcí.[7]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Hospoda Na Špici
  • Tvrz Dřevěnice – původně gotická tvrz Berků z Dubé byla několikrát přestavována, počátkem 20. století zcela přestavěna pro hospodářské účely (drůbežárna a poté mlékárna)
  • Raně barokní socha Panny Marie Vítězné z roku 1626. Původně byla postavena nad vesnicí na návrší. V roce 1986 byla opravena a přemístěna do centra obce. Je památkově chráněna od roku 1958 a vedena pod číslem 14909/6-1149.
  • Sloup se sochou Svatého Václava z roku 1735 – byl opravován v letech 1848, 1891, 1929 a 2011. Od roku 1958 je objekt památkově chráněn. V rejstříku je veden pod číslem 42225/6-1150.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1705 je umístěna ve výklenku malé kapličky blízko bývalé mlékárny. Byla několikrát opravována. Proběhla její kompletní rekonstrukce a kulturní nemovitou památkou byla prohlášena v roce 2019 (rejstříkové číslo – 106421).
  • Kamenný kříž stojící na západním okraji obce byl také kompletně opraven. Kulturní nemovitou památkou byl prohlášen v roce 2019. Číslo rejstříku, pod kterým je tato památka vedena je 106423.
  • Další památky místního významu byly většinou opravovány mezi lety 2010 – 2016.
    • Pískovcová socha Nejsvětější Trojice na podstavci stojí v zahradě roubené stavby čp. 40 byla postavena v roce 1896 z fundace Johanky Kudrové, která ke konci svého života zdědila větší majetek.
    • Kamenný kříž z roku 1862, který stojí na čtyřhranném podstavci na rozcestí do Dolánek.
    • Čtyřhranný kámen byl postaven jako vzpomínka na krvavou srážku zdejších protestantů s císařskou jízdou v roce 1634. Lze ho nalézt v lese mezi Dřevěnicí a obcí Stav.
    • Pomník padlým obětem I. světové války 1914 – 1918 tvoří pískovcový obelisk se sochou na čtverhranném podstavci a byl umístěn a odhalen 4. září 1921 před volejbalovým areálem. Vytvořil jej Josef Frýba z Vojic.
    • Dřevěná zvonička se zvonem z roku 1918 stojí u u cesty na malé návrší přibližně v centru obce
    • Uprostřed areálu TJ Sokol Dřevěnice byla postavena novodobá plastikan na které jsou pamětní desky vítězů mužské kategorie „Volejbalové Dřevěnice“.[7]

Jednadvacáté století[editovat | editovat zdroj]

Dřevěnice na mapy.cz

Obec má vlastní veřejný vodovod postavený v roce 1997 s vodojem z roku 2015. Pro požární účely slouží menší požární nádrž, rekonstruovaná v roce 2017 i oba rybníky. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v obci v roce 1892. Má vlastní prapor a vede již více než jedno století kroniku. V roce 2001 proběhla v obci plynofikace. Kanalizaci s mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod vybudovala obec v roce 2014. Veřejné osvětlení celé obce bylo rekonstruováno v roce 2014. Dlouhodobě zde probíhá výstavba rodinných domů. Dřevěné roubenky většinou slouží jako rekreační objekty. V obci stojí celkem šestnáct původních roubených stavení a byly postaveny tři nové roubenky. Obcí protéká potok Tužínský potok. Kolem roku 2022 probíhala revitalizace rybníka Hlíza jako retenční nádrže.

Krajinu kolem obce lze využít k cykloturistice. V obci jsou dva soukromé penziony a dva kempy. Je zde také rozšířeno chataření a chalupaření. Obec leží na hranicích Českého ráje a její západní výběžek sousedí s vesnickou památkovou zónou Studeňany. V blízkosti obce stojí zřícenina hradu Kumburk. [7]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Volejbalová Dřevěnice[editovat | editovat zdroj]

Oddíl TJ Sokol Dřevěnice oslavil v roce 2013 devadesát let od svého založení. Sportovní areál se v obci začal budovat již v padesátých letech dvacátého století. Na počátku jednadvacátého století jej tvoří deset antukových kurtů na hraní volejbalu a dva kurty na plážový volejbal. Během let byla vybudována klubovna se sociálním zařízením a ubytováním.[7] Obec je proslulá největším volejbalovým turnajem v České republice, který se koná od roku 1954 každoročně počátkem srpna pod záštitou ČOV. Hraje se pod otevřeným nebem na deseti antukových kurtech a účastní se ho i týmy české extraligy nebo hosté ze zahraničí. V roce 1987 byla zaznamenána rekordní účast 589 družstev.[8][9]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Zbyněk Berka z Dubé pražský arcibiskup a velmistr Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Antonín Profous, Místní jména v Čechách I, s. 465 [1]
  5. Šimek 1989, s. 101
  6. Historie pivovaru ve Dřevěnici. www.drevenice.org [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  7. a b c d www.obcepro.cz [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  8. Volejbalová Dřevěnice. volejbalovadrevenice.cz [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. www.volleycountry.com [online]. [cit. 2013-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠIMEK, Tomáš (ed.) a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 101

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]