Kumburk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrad Kumburk
letecký pohled na zříceninu
letecký pohled na zříceninu
Základní informace
Slohgotika
Výstavbapřed rokem 1325
Zánik1658
StavebníkMarkvart z Goldenburka
Další majiteléVartenberkové, Krušinové z Lichtenburka, Žehušičtí z Nestajova, Berkové z Dubé, Trčkové z Lípy, Smiřičtí ze Smiřic, Valdštejnové, páni z Tyfenbachu, Šternberkové, Trauttmansdorffové
Současný majitelobec Syřenov
Poloha
Adresavrch Kumburk, Syřenov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky22941/6-2798 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kumburk je zřícenina gotického hradu, asi 6 km západně od Nové Paky. Nalézá se v jednom z cípů pomyslného trojúhelníku nazývaného Český ráj. Nachází se v nadmořské výšce 642 metrů v okrese Semily, na strmém stejnojmenném vrchu. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Nejstarší osídlení[editovat | editovat zdroj]

Hradní vrch byl využíván od neolitu, což dokládají nečetné nálezy keramiky kultury s vypíchanou keramikou. Dále je zlomky nádob doloženo osídlení v mladší době bronzové lidem lužické kultury. Stopy případného sídliště, či snad dokonce hradiště, zanikly při výstavbě vrcholně středověkého hradu. Další zlomky keramiky pochází z doby halštatské a z mladší doby hradištníraném středověku.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Část zdiva hradu

Hrad založil roku 1325 Markvart z Vartenberka. O sto let později během husitských válek je uváděn vlastníkem Hynek Krušina z Lichtenburka, který byl orebitským hejtmanem. Asi právě on nechal postavit vnější opevnění. Jednotlivé části hradu byly budovány spirálovitě nad sebou.[3]

Po husitských válkách získal hrad Jindřich Berka z Dubé. Po něm se hradu ujali Trčkové z Lípy a rodina Smiřických. V 16. století byl hrad používán jako vězení. V době třicetileté války ho zpustošili Švédové. Roku 1658 byl zbořen na příkaz císaře Leopolda I.[4]

Kvůli několika pověstem zříceniny navštívil básník Karel Hynek Mácha. V horní věži je umístěna pamětní deska připomínající básníka. V současnosti se o správu hradu stará Sdružení pro záchranu hradu Kumburku, které se postaralo o vybudování vyhlídkové věže a také zde pořádá různé kulturní akce, které mají charitativní účel (za vybrané peníze se hrad dále rekonstruuje).[5]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

  • Zikmund Smiřický a po jeho smrti dcera Markéta Salomena zde kdysi 11 let věznili Zikmundovu dceru Elišku Kateřinu, milující prostého kováře. Osvobodil ji odtud až Ota z Vartenberka.
  • Je zde ukryt velký poklad hlídaný kohoutem s ohnivýma očima.
  • Zjevují se tu přízraky panny Meluzíny a smutného myslivce.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Ke zřícenině vede žlutě značená turistická trasa, která začíná v nejbližší vlakové zastávce Syřenov a měří 3 km. Ve vzdálenosti 0,5 km pod zříceninou tuto trasu křižuje červeně značená cesta. Ta vede západním směrem na Klepandu na jižním okraji obce Syřenov (vzdálenost 2 km), na východ pokračuje na rozcestí Skalka pod Kumburkem u vesnice Brdo (1 km) a dále do Nové Paky (5 km).[6][7]

Z věže je kromě nedalekých vesnic Úbislavice a Zboží Novou Paku výhled na Český ráj a na Krkonoše. Několik kilometrů západně od hradu Kumburk se nachází další zřícenina Bradlec. Oproti Bradleci se na Kumburku zachovala ale mnohem větší část stavební substance, především spodní část paláce a zbytky věží i zdí.

Hrad je volně přístupný, o víkendech bývá obsazený šenk. Sdružení několikrát do roka pořádá na hradu akce s historickou tematikou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-29]. Identifikátor záznamu 133922 : hrad Kumburk, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. DRNOVSKÝ, Pavel. Pravěké a raně středověké osídlení vrchu Kumburku u Jičína (okr. Semily). Archeologie východních Čech. 2017, roč. 2015, čís. 10, s. 61–62. ISSN 1805-4676. 
  3. Toulavá kamera 1, str. 53, ISBN 80-7316-228-8
  4. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kumburk, s. 256. 
  5. KOVÁŘOVÁ, Iva. OBRAZEM: Výhled z: Kumburk si nyní vychutnáte z nové vyhlídky. Jičínský deník. 2017-07-31. Dostupné online [cit. 2018-08-15]. 
  6. Zřícenina hradu Kumburk [online]. Turnov: Sdružení Český ráj. Dostupné online. 
  7. Kumburk. Zříceniny gotického hradu [online]. 1999. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]