Krušinové z Lichtenburka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Krušinové z Lichtenburka
Zakladatel rodu Hynek Krušina I. z Lichtenburka (Fiktivní portrét od Bartoloměje Paprockého, Diadochus)
Zakladatel rodu Hynek Krušina I. z Lichtenburka (Fiktivní portrét od Bartoloměje Paprockého, Diadochus)
Země České království
Mateřská dynastie Lichtenburkové
Zakladatel Hynek Krušina I. z Lichtenburka
Rok založení mezi 1296 a 1302
Konec vlády konec 16. století
Poslední vládce Jan Bernart Krušina z Lichtenburka
Současná hlava rod vymřel
Větve rodu rod vymřel

Krušinové z Lichtenburka byla větev českého panského rodu Lichtenburků, kterou na počátku 14. století založil Hynek Krušina I. z Lichtenburka, syn Jindřicha z Lichtenburka a jeho první manželky Domaslavy ze Strakonic.

Za života horkokrevného zakladatele rodu Hynka Krušiny I. rod vlastnil město Havlíčkův Brod a okolí. Jeho synové Jan Krušina I. z Lichtenburka a Hynek Krušina II. z Lichtenburka však kvůli expanzivní politice svého příbuzného Jindřicha z Lipé o tyto majetky přišli. Další generace tvořená především Čeňkem Krušinou z Lichtenburka a Hynkem Krušinou III. z Lichtenburka ale dokázala nashromáždit mnoho nových statků, a to především Čeněk, jenž získal například hrady Ronov, Nový Hrad, Horní Cerekev a Rychmberk. Synové Hynka Krušiny III., Václav Krušina z Lichtenburka a Jan Krušina IV. z Lichtenburka, po otci zdědili zejména miletínské panství a zahájili vzestup rodu, který vyvrcholil za působení syna Jana Krušiny IV. Hynka Krušiny IV. z Lichtenburka. Ten se stal husitským orebským hejtmanem, zástavním pánem Kladska a předním českým šlechticem. On a jeho otec za svůj život nashromáždili rozsáhlé jmění včetně Kumburku, Potštejna, Albrechtic, Chocně, Nové Paky, Hostinného, Rychmberka, Nového Hradu, Karpenštejna, Minsterberku, Kladska, Frankenštejnu a Opočna. Potomci Hynka Krušiny IV. z Lichtenburka však rodové panství postupně ztratili a na přelomu 16. a 17. století Krušinové z Lichtenburka smrtí Jana Bernarta v bezvýznamnosti a chudobě vymřeli.[1]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Fiktivní portrét Hynka Krušiny III. z Lichtenburka od Bartoloměje Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského
Fiktivní portrét Hynka Krušiny IV. z Lichtenburka od Bartoloměje Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského
Fiktivní portrét Bernarta Krušiny z Lichtenburka od Bartoloměje Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X. S. 204−353. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. 694 s. ISBN 80-7185-501-4. 
  • BOBKOVÁ, Lenka; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české IV.b 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. 583 s. ISBN 80-7185-551-0. 
  • ČORNEJ, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402-1437. Praha: Paseka, 2000. 790 s. ISBN 80-7185-296-1. 
  • ČORNEJ, Petr; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437-1526. Praha: Paseka, 2007. 839 s. ISBN 978-80-7185-873-7. 
  • JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I. 2. vyd. Praha: Academia, 1971. 281 s. 
  • JANÁČEK, Josef. České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl II. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 359 s. 
  • MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). 1. Hospodářská základna a královská moc. Praha: Academia, 1992. 342 s. ISBN 80-200-0300-2. 
  • MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). 2. Šlechta. Praha: Academia, 1994. 230 s. ISBN 80-200-0356-8. 
  • MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). 3. Města. Praha: Academia, 1998. 387 s. ISBN 80-200-0629-X. 
  • MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). 4. Venkovský lid, národnostní otázka. Praha: Academia, 1999. 223 s. ISBN 80-200-0699-0. 
  • PÁRYSOVÁ, Františka. Moc a sláva zkřížených ostrví. Kariéra Ronovců v době lucemburské. Praha, 2008. 181 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin. Vedoucí práce Lenka Bobková. Dostupné online.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek II. Hradecko. Praha: František Šimáček, 1883. 316 s. Dostupné online. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. 
  • ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 1. Doba vymknutá z kloubů. Praha: Karolinum, 1995. 498 s. ISBN 80-7184-073-4. 
  • ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 2. Kořeny české reformace. Praha: Karolinum, 1996. 364 s. ISBN 80-7184-074-2. 
  • ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. 420 s. ISBN 80-7184-075-0. 
  • ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 4. Epilog bouřlivého věku. Praha: Karolinum, 1996. 550 s. ISBN 80-7184-076-9. 
  • ŠUSTA, Josef. České dějiny II./I. Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví. Praha: Jan Laichter, 1935. 803 s. Dostupné online. 
  • ŠUSTA, Josef. České dějiny II./2. Král cizinec. Praha: Jan Laichter, 1939. 602 s. Dostupné online. 
  • ŠUSTA, Josef. České dějiny II/3. Karel IV. Otec a syn 1333–1346. Praha: Jan Laichter, 1946. 535 s. 
  • ŠUSTA, Josef. České dějiny II/4. Karel IV. Za císařskou korunou 1346–1355. Praha: Jan Laichter, 1948. 437 s. 
  • URBAN, Jan. Lichtenburkové: vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-579-X. 
  • VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250−1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. 
  • VOREL, Petr. Velké dějiny zemí Koruny české VII. 1526–1618. Praha: Paseka, 2005. 672 s. ISBN 80-7185-648-7.