Teuffenbachové

Teuffenbachové / Tiefenbachové
Země	Štýrské vévodství
Tituly	svobodní páni, hrabata
Zakladatel	Perchtolt de Tuifenbach
Rok založení	1140 (první písemná zmínka)
Jiné jméno dynastie	Teuffenpachové, Teufenbachové, Tiefenbachové, Düefenbachové apod.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Teuffenbachové nebo také ve variantách Teuffenpachové, Teufenbachové, Tiefenbachové, Düefenbachové apod. jsou šlechtický rod původem z Dolních Rakous a ze Štýrska. Rod se řadil mezi dolnorakouskou stavovskou šlechtu a mezi štýrskou starou šlechtu ze stejnojmenného sídla Nieder-Wölz [Niederwölz] v dnešním okrese Murau ve Štýrsku poblíž obce Teufenbach-Katsch, který zahrnuje obce Teufenbach, Katsch an der Mur a Frojach.

První hlavní rodová linie Teuffenbach-Mairhofen vyhasla v mužské linii, druhá hlavní linie Teuffenbach-Teufenbach (Tiefenbach) existuje dodnes. ^[1] ^[2]

Historie rodu

Původ a majetek

První písemná zmínka o rodu se poprvé objevila v dokumentu z 10. ledna 1140, kdy je uváděn Perchtolt de Tuifenbach. ^[3] Rodokmen začíná u rytíře Arnošta (Ernsta) z Teuffenbachu, který se objevil v listině z let 1287–1322.

Původním sídlem rodiny Teuffenbachů byl hrad Alt-Teuffenbach na křižovatce cest do Vídně, Salcburku a Benátska v okrese Murtal, někdejší správní jednotce historického Štýrského vévodství ve Vnitřním Rakousku (též Západní Horní Štýrsko).

Teuffenbachové zde vybudovali své sídlo kvůli blízkosti dalších kdysi mocných šlechtických rodů, jako byli Katschové, Purové, Steinové, Saurauové, Schrattenbergové a Welzerové, kteří měli v této oblasti svá sídla.

Vlastnictví na Moravě a v Čechách, v Korutanech a Uhrách

V Čechách Teuffenbachové vlastnili panství Rokycany, Kumburk, Úlibice a Choteč, na Moravě zámek a tržní obec Drnholec, vesnice Jevišovku, Brod nad Dyjí, Dobrušku, Holice, Přerov, Rosice, Velké Němčice, Jemnice, Jaroměřice, Ratibořice a Řican, městečko Dolní Dunajovice a panství Domašov. V Korutanech drželi panství Lichtengraben a další majetky v Uhrách.

Bývalý majetek rodiny Teuffenbachů: hrad Neu-Teuffenbach
Zámek Lichtengraben v Bad St. Leonhard v Lavanttal je ve vlastnictví rodiny Teuffenbachů

Význačné osobnosti rodu

Kryštof z Teuffenbachu (1525 či 1528–1598), vojevůdce a diplomat Svaté říše římské
Bedřich z Teuffenbachu, též z Tiefenbachu (1585–1621), jeden z vůdců moravského povstání, sťat v Innsbrucku
Rudolf z Teuffenbachu, též z Tiefenbachu (1582–1653), generál císařské armády na straně habsburských panovníků, bojoval mj. ve třicetileté válce
Jan z Teuffenbachu (před 1585–?), stavitel hradu Thannhausen ve Štýrsku kolem roku 1585
Barbora z Teuffenbachu (?– ?), sestra Rudolfa z Teuffenbachu, dědička celého dolnorakouského majetku a zámku po svém manželovi Jana Bernhardovi z Fünfkirchenu
Zuzana Alžběta z Teuffenbachu provdaná z Thurnu (před 1597–1650 Bratislava), manželka hraběte Jindřicha Matyáše z Thurnu, vůdce stavovského povstání proti císaři
František svobodný pán z a na Tiefenbachu a Maßwegu (1516–1578), má náhrobek v katolickém farním kostele sv. Markéty v rakouském Teufenbachu (Teufenbach-Katsch)
Albín baron z Teuffenbachu (1834–1920), c. k. polní zbrojmistr
Alexandra z Teuffenbachu (* 1971 v Padově), italská katolická teoložka
Ingeborg Capra-Teuffenbachová (1. října 1914 Wolfsberg v Korutanech – 16. září 1992 Innsbruck), rakouská spisovatelka

Erb

Dvě hlavní rodové větvě Teuffenbachů – první hlavní linie Teuffenbach-Mairhofen (vyhaslá) a druhá hlavní linie Teuffenbach-Massweg, mají různé erby. To vedlo k předpokladu, že se jednalo o dva zcela odlišná rody. S tím však nesouhlasí Constantin Wurzbach z Tannenbergu z důvodu důkazů týkajících se společných prvků v historii erbů obou souvisejících linií.

Erb baronů z Teuffenbachu-Mairhofenu (z roku 1563) (první linie, prošlý) v erbovní knize Johanna Siebmachera z roku 1605, deska 22
Erb baronů z Teuffenbachu-Mairhofenu v erbovní knize Johanna Siebmachera z roku 1899
Erb baronů z Teuffenbachu-Masswegu (druhý linie) v erbovní knize Johanna Siebmachera z roku 1605, deska 23
Erb baronů z Teuffenbachu-Masswegu v erbovní knize Johanna Siebmachera z roku 1919

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Teuffenbach (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.

↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ Abfrage auf geneanet.org
↑ Landesarchiv Graz, Nr. 85 - Zahn, Urkundenbuch 1, S. 186 ff, Nr. 179

Literatura

Johann Baptist Witting, Hugo Gerard Ströhl: Der Niederösterreichische Landständische Adel. In: J. Siebmacher’s grosses und allgemeines Wappenbuch, Band 4. Bauer und Raspe, Nürnberg 1918, Tafeln 151–153 (Online); S. 315–321 (Online).
Géza von Csergheő: Der Adel von Ungarn sammt den Nebenländern. In: J. Siebmacher's grosses und allgemeines Wappenbuch, 4. Band, 15. Abt., Bauer und Raspe, Nürnberg 1885, S. 662 (Online)
Georg Clam Martinic: Burgen und Schlösser in Österreich – von Vorarlberg bis Burgenland. Verlag A und M, St. Pölten/Wien/Linz 1991, 506 stran.
Genealogisches Handbuch des Adels, Adelslexikon Band XIV, Band 131 der Gesamtreihe, C. A. Starke Verlag, Limburg (Lahn) 2003, S. 380–381 ISSN 0435-2408

[:1-1] [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[2] Abfrage auf geneanet.org

[3] Landesarchiv Graz, Nr. 85 - Zahn, Urkundenbuch 1, S. 186 ff, Nr. 179

[1]

[2]

[3]