Ratibořice (Jaroměřice nad Rokytnou)
| Ratibořice | |
|---|---|
 Centrum Ratibořic | |
| Lokalita | |
| Charakter | místní část |
| Obec | Jaroměřice nad Rokytnou |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′58″ s. š., 15°54′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 204 (2021)[1] |
| Katastrální území | Ratibořice na Moravě (6,4 km²) |
| Nadmořská výška | 470 m n. m. |
| PSČ | 675 51 |
| Počet domů | 76 (2011)[2] |
 | |
  Ratibořice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 139874 |
| Kód k. ú. | 739871 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ratibořice (2. pád do Ratibořic, 6. pád v Ratibořicích; německy Ratiborzitz) jsou vesnice, místní část Jaroměřic nad Rokytnou. Název značí „ves lidí Ratiborových“. Ve vesnici žije 204[1] obyvatel. Nedaleko obce bylo vybráno v lokalitě Na Skalním místo pro možný sklad vyhořelého jaderného paliva, okolní obce s tímto nesouhlasí. Lokalita byla vytipována SÚRAO z oblasti o ploše kolem 40 km2 a byla zařazena do užšího výběru.[3] V březnu 2018 proběhly protesty proti průzkumům hlubinného úložiště jaderného odpadu na pozemcích u obce. Lokalitu odmítl i starosta města Jaroměřice nad Rokytnou, pod kterou vesnice spadá.[4]
Geografická charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Zastavěné území místní části Ratibořice je od místní části Jaroměřice nad Rokytnou vzdáleno více než 3,5 km po silnici III/4014. Na silnici č. II/360 jsou u Výčap napojeny bezmála dvoukilometrovou částí téže silnice č. III/4014. Spojení s Boňovem zajišťuje silnice č. III/4015.
Ratibořice se rozkládají v nadmořské výšce 460 až 480 m n. m.; jejich povrch stoupá od jihozápadu k severovýchodu. V lese východně od Ratibořic pramení potok, který protéká jižně od osady a své vody odevzdává Štěpánovickému potoku asi 600 m před Štěpánovicemi. Ratibořice leží téměř uprostřed trojúhelníku vymezeného trojicí kopců: kopcem o výšce 465 m na jihozápadě u soutoku Ratibořického potoka se Štěpánovickým potokem, taktéž zalesněným kopcem s kótou 504 m severně od osady a na východě se zalesněným kopcem o nejvyšší výšce 523 m n. m.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o Ratibořicích jsou datovány rokem 1348, avšak i jejich území bylo osídleno již v mladší době kamenné, což dokládají archeologické nálezy (střepy moravské malované keramiky);[5] jednou z archeologických lokalit je lokalita Proklaky.
Vládcem obce byl vladycký rod (1351 Ctibor z Ratibořic). V obci byla tvrz. Od 15. století ji spolu s obcí držely různé vladycké rody z okolí (1408–1416 Kryštof z Ratibořic, 1447–1465 Jindřich z Hrochova). Od 60. let 17. stol. seděli v obci Rechenberkové. Adam a Arnošt z Recheberka přeměnili po roce 1660 tvrz na barokní zámek (v 19. stol. v něm zřízeny byty). V roce 1696 už ves náležela k lesonickému panství.
V roce 1843 se uvádí počet obyvatel 275, k roku 1850 pak 258 obyvatel.
Na postavení kaple na návsi proběhla obecní sbírka (1928), téhož roku byl postaven pomník padlým. Boží muka za obcí směrem k Lipníku jsou z 18. století.
Ratibořice byly elektrifikovány v roce 1930 Západomoravskými elektrárnami (ZME).
Dne 30. ledna 2019 v Ratibořicích shořela kachní farma, škoda dosáhla 4 milionů Kč, zahynulo celkem 6,5 tisíce kachen.[6][7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 284 | 302 | 292 | 332 | 292 | 324 | 347 | 254 | 226 | 226 | 235 | 210 | 220 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- jednotné zemědělské družstvo bylo zřízeno roku 1953.[9] Na bývalém zbytkovém statku dnes hospodaří ekologičtí zemědělci (ratibořická kozí farma).[10][11]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Pavel Dobrovolný (* 1934), ekologický zemědělec a podnikatel[12]
- Jan Holba (1865–1949) – římskokatolický duchovní a politik, organizátor rolnických záložen, zemský poslanec
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Luděk. Na Třebíčsku je další místo pro jaderné úložiště. Lidé se bouří. Třebíčský deník. 2018-03-28. Dostupné online [cit. 2018-04-02].
- ↑ MAHEL, Luděk. Nás si nekoupíte! Jaderné smetiště nechceme, znělo v Ratibořicích. Třebíčský deník. 2018-03-31. Dostupné online [cit. 2018-04-13].
- ↑ Město Jaroměřice nad Rokytnou. Ratibořice: Jaroměřice nad Rokytnou [online]. Město Jaroměřice nad Rokytnou, 2007-04-05 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Farma v Ratibořicích lehla popelem. Uhynulo v ní přes šest tisíc kachňat. trebicsky.denik.cz. 2019-01-30. Dostupné online [cit. 2019-03-03].
- ↑ VOKÁČ, Martin. Při požáru v zemědělském areálu na Třebíčsku uhynulo šest tisíc kachen. iDNES.cz [online]. 2019-01-30 [cit. 2019-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 586–587.
- ↑ Moravskobudějovicko. Jemnicko. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2
- ↑ bs. Den otevřených vrat [online]. Ekologické zemědělství, 2006-08-14 [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-07.
- ↑ Smolíková, Dagmar: Ratibořický dvůr - reportáž z biofarmy manželů Dobrovolných v časopise Sedmá generace 1/2005
- ↑ Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2017 [cit. 2019-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ratibořice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Ratibořice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
