Lavanttalské Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lavantalské Alpy
Lavanttaler Alpen

Nejvyšší bod Zirbitzkogel (2 396 m)

Nadřazená jednotka Severní vápencové Alpy
Sousední
jednotky
Hory východně od řeky Mur, Nízké Taury, Hochschwab, Ennstalské Alpy, Nockberge, Karavanky
Podřazené
jednotky
Seetaler Alpen, Saualpe, Koralpe, Packalpe, Stubalpe, Gleinalpe, Hochalpe, Kozjak

Světadíl Evropa
Stát Rakousko Rakousko
Slovinsko Slovinsko
Horniny břidlice, rula, slída, křemen, živec, mramor
Povodí Dráva, Mur, Lavant, Mürz

Lavanttalské Alpy leží v Rakousku (Korutany, Štýrsko) a malou částí zasahují do Slovinska. Je to velká horská soustava skládající se z několika horských skupin. Charakter hor je zcela stejný jako u sousedních pohoří (vyjma Ennstalských Alp) - oblé travnaté vrcholy a husté smrkové lesy. Celá oblast je poměrně hustě osídlena. Nejdůležitější sídla jsou Štýrský Hradec, Wolfsberg a další. Nejvyšším vrcholem oblasti je Zirbitzkogel (2 396 m) nacházející se ve skupině Seetaler Alpen.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Rozloha pohoří je 4 400 km². Lavanttalské Alpy navazují na západě na pohoří Nockberge a tvoří je několik horských celků. Leží na území jižních Korutan a jsou vymezeny toky řek Mur a Lavant. Na jihu odděluje pohoří od sousedních Karavanek řeka Dráva. Slovinské pohoří Kozjak, nedaleko Mariboru, ještě leží na území Lavanttalských Alp. Jižně od řeky Drávy se již rozkládá Pohorje.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Seetaler Alpen[editovat | editovat zdroj]

Seetaler Alpen a Zirbitzkogel

Právě v této části se nachází nejvyšší vrchol celých Lavanttaslkých Alp - Zirbitzkogel. Dalším významným vrcholem je Wenzelalpe (2 151 m). Pohoří Seetaler Alpen je na severu ohraničeno údolím Murtal, na východě sedlem Obdacher Sattel, na jihu sedlem Klippitztörl a na západě sedlem Neumarkter Sattel. Velká část masivu se nachází ve Štýrsku, jen sedlo Klippitztörl již leží v spolkové zemi Korutany. Poblíž sedla Klippitztörl a chaty Sabathyhütte je menší lyžařské středisko. Horský hřeben je povětšinou holý, jen tu a tam vyčnívají skály. Pohoří je možné projít po rakouském dálkovém chodníku č.08 (Eisenwurzenweg). Ten dosahuje na vrcholu Zirbitzkogel své nejvyšší výšky.

Saualpe[editovat | editovat zdroj]

Tato nižší skupina je na severu oddělena od Seetaler Alpen sedlem Klippitztörl a na východě ji ohraničuje řeka Lavant. Jižní hranici tvoří řeka Dráva a na západě dělí masiv dolina Untere Gurktal. Tato část pohoří je velmi podobná svým charakterem např. Nízkým Tatrám. Nejdůležitější chaty jsou Klippitztörlhütte (1 644 m) a Wolfsberger Hütte (1 827 m). Nejvyšším vrcholem je Ladinger Spitze (2 079 m).

Packalpe a Stubalpe[editovat | editovat zdroj]

Packalpe a Stubalpe jsou na západě vymezeny horní částí doliny Lavanttal a sedlem Obdacher Sattel. Na směrem k severu se táhnou až po údolí Murtal. Na severovýchodě tvoří pomyslnou hranici sedlo Gaberlpass, které je odděluje od masivu Gleinalpe. Pohořím prochází významný dálkový chodník č. 5. Nejvýznamnější vrcholy jsou:

Tato skupina je oblíbená trekaři a turisty, pro ideální lehce zvlněný terén. Vedle toho nabízí také malá lyžařská střediska, která jsou lehce dosažitelná především z hlavního města spolkové země, Štýrského Hradce.

Koralpe[editovat | editovat zdroj]

Masiv Koralpe

Tato skupina je na západě vymezena údolím Lavanttal, na severu masivem Packalpe, na východě oblastí Weststeirische Hügelland. Jižní hranici tvoří silniční sedlo Soboth (1 065 m) pod kterým leží malá přehradní nádrž s elektrárnou, která využívá tok potoka Lavamund. Podél hřebene probíhá hranice mezi rakouskými spolkovými zeměmi Korutany a Štýrsko. Pohoří je geologicky značně nejednotné. Vyskytují se zde například křemen a mramor na výrobu skla, živec na výrobu od porcelánu a slída na výrobu izolací. Nejvyšší hory jsou tvořeny z krystalickou břidlicí a rulou. Nalézá se zde největší ložisko lithia v Evropě. Nejvyšší vrchol je Großer Speikkogel (2 140 m) na kterém je umístěno několik vysílačů. Další významný kopec masivu je Reinischkogel (1 463 m).

Gleinalpe[editovat | editovat zdroj]

Masiv Gleinalpe je na severu a východě ohraničen, až k počátku silnice u Grazer Beckens, údolím Murtal. Linie Judenburg - Koflach tvoří hranici na jihu a sedlo Gaberlpass na jihozápadě. V masivu je 15 vrcholů dosahující výšku od 1 700 do 2 000 m. Skupina Gleimalpe zaujímá plochu přibližně 30x50 km. Střed horského masivu protíná dálnice A9 a to tunelem Gleinalmtunnel (8 320 m). Nejvyšším vrcholem je Speikkogel (1 988 m).

Kozjak[editovat | editovat zdroj]

Skupina Kozjak (německy Poßruck) se nachází zcela na jihu území, ve Slovinsku. Kozjak je středohoří s komplikovanou kombinací krystalických hornin z pravěku a mladších terciárních hornin. Possruck je ohraničen na severu dolinou Saggautal, na jihu řekou Drávou a na západě silničním sedlem Radlpass (679 m, slovinsky Radelj. Nejvyšší vrchol má hned několik názvů - Klementkogel (nebo Kapaunerkogel, slovinský Kapunar), výška 1 052 m. Hlavní hřeben Kozjaku tvoří rozvodí mezi Murem a Drávou. Prochází jím také částečně státní hranice mezi Rakouskem a Slovinskem.

skupina Saualpe