Vysílač
Vysílač je specializované technické zařízení, které vysílá signál určený k přenosu informace. Informace vysílaná vysílačem je (na druhé straně informačního kanálu) přijímána a zpracována přijímačem (přijímači). Vysílač spolu s přijímačem tvoří komplementární části systému pro přenos informací. Signál může být vysílačem vysílán ve formě elektromagnetických vln, na který je užitečná informace namodulována; alternativně může být informace přenášena pomocí sledu elektrických impulsů a pod. Současné vysílače využívají k přenosu informací široké spektrum frekvencí (řádově od desítek kHz do stovek THz). Vyzářený výkon se velmi liší podle účelu vysílání (bývá v řádech mW až MW).
- V běžném životě označujeme jako vysílač zpravidla dominantní stavbu, vysokou věž, stožár, či komín, na kterém jsou umístěny vysílací antény. Svou velikostí jsou nejvíce nápadné radiotelevizní vysílače, určené k šíření rozhlasových a televizních programů pro širokou veřejnost.
Samotný vysílač může být umístěn přímo ve věži (např. Ještěd), ale častěji bývá umístěn v samostatném objektu v bezprostřední blízkosti věže či stožáru s anténami (např. Žižkovský vysílač). Jako vysílací anténa někdy slouží samotný stožár (Liblice – rozhlasový vysílač s dvojicí stožárů vysokých 355 m je nejvyšší stavbou Česka) a též i komín továren, jako například komín v teplárně v obci Černožice. Stožár s vysílacími anténami bývá někdy umístěný na mrakodrapu, například na Empire State Building v USA nebo Burj Khalifa (818 metrů) ve Spojených arabských emirátech. Menší a méně nápadné než radiotelevizní vysílače jsou anténní systémy vysílačů pro ostatní telekomunikační služby. Jsou to zejména základnové stanice buňkové sítě pro mobilní telefony BTS, umístěné v terénu na samostatných stožárech nebo na rozhlednách a vysokých budovách. Podobné jsou i anténní systémy vysílačů dalších mikrovlnných spojů, používané pro nejrůznější účely (datové sítě, internet atd.). Vysílač, ve smyslu definice uvedené výše, je součástí nesčetných technických zařízení určených k přenosu informace. Patří mezi ně zejména všechny radiostanice (vysílačky) PMR, CB, radioamatérské, vojenské a další. Dále je vysílač součástí mobilního telefonu i bezdrátového (přenosného) telefonu a všech typů dálkového ovládání (domácí elektronika, modely a hračky, garážová vrata atd.).
Komponenty vysílače[editovat | editovat zdroj]
- Vysílač – elektronické zařízení, které generuje vysokofrekvenční signál a moduluje na něj informaci určenou k přenosu. Na vysílacím středisku je zpravidla umístěno několik vysílačů pro různé televizní kanály, vysílače pro několik FM rozhlasových stanic a vysílače pro další telekomunikační služby. Signály z vysílačů jsou do anténních systémů vedeny koaxiálními kabely (pro kmitočty nad asi 300 MHz se používají vlnovody). Zařízení vysílače, včetně záložních vysílačů a případných sdružovačů signálu bývá umístěno v budově u paty věže nebo v kabině poměrně nízko nad zemí. Důvodem je vysoká hmotnost těchto vysílačů a nutných pomocných zařízení jako je chladicí vzduchotechnika, záložní zdroje napájení elektřinou a kontrolní a měřící zařízení.
- Anténní systém – je u radiových (radiokomunikačních) vysílačů umístěn na věži, stožáru nebo na střeše výškové budovy. U menších a přenosných zařízení bývá vysílací anténa přímo součástí zařízení (např. ruční radiostanice, mobilní telefon...).
- Anténní stožár – věž nebo stožár, nejnápadnější a architektonicky výrazně provedená část vysílacího střediska. Vysílací antény mohou být umístěny i na jiném, dostatečně vysokém objektu, například na komíně tepelné elektrárny nebo spalovny odpadků jako v Praze-Malešicích.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo vysílač ve Wikislovníku
