Maribor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maribor
Maribor
Maribor
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Slovinsko Slovinsko
občina: Městská občina Maribor
Maribor
Red pog.png
Maribor
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 106 308 (2008)
správa
starosta: Franc Kangler
oficiální web: http://www.maribor.si

Maribor (německy Marburg an der Drau) je druhé největší město ve Slovinsku a sídlo stejnojmenné územně-správní jednotky (občiny). Je univerzitním, hospodářským, finančním, kulturním a turistickým centrem severovýchodního Slovinska. Celá občina Maribor má 112 642 obyvatel. Městem protéká řeka Dráva.

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Mariboru pochází z roku 1204. Název města pochází od hradu Marchburch, který je připomínán již v roce 1164. Městská práva obdržel Maribor v roce 1254. Prudký rozvoj města nastal poté, co Rudolf Habsburský zvítězil nad Přemyslem Otakarem II. Maribor odolal obléhání vojsky Matyáše Korvína v letech 1480 a 1481 a Osmanské říše v letech 1532 a 1683. Město zůstalo pod kontrolou habsburské monarchie až do roku 1918.

Před první světovou válkou byla populace města tvořena z osmdesáti procent rakouskými Němci a z dvaceti procent Slovinci. Většina městského dění byla pod rakousko-německou kontrolou. Okolí města však bylo osídleno téměř výhradně Slovinci.

Po první světové válce byl Maribor nárokován Státem Slovinců, Chorvatů a SrbůNěmeckým Rakouskem. 1. listopadu 1918 se v meljských kasárnách uskutečnila jednání o osudu města. Jednání byl přítomen také major Rudolf Maister, etnický Slovinec. Ten byl Národní radou slovinského Štýrska povýšen do hodnosti generála a téhož dne začal organizovat slovinské ozbrojené jednotky k ovládnutí města. Rakouští vojáci a důstojníci byli demobilizováni a posláni do Rakouska. Městská rada na svém tajném zasedání však rozhodla učinit vše možné k připojení města k Německému Rakousku. Byly zřízeny ozbrojené oddíly Schutzwehr. Přibližně čtyři sta vyzbrojených příslušníků Schutzwehru se pokoušelo vyvolat nátlak na Maistera. Slovinské jednotky však Schutzwehr 23. listopadu odzbrojily. 27. ledna 1919 očekávali rakouští Němci na místním tržišti příjezd delegace USA. V tu chvíli byla na shromáždění zahájena palba, které padlo za oběť devět Němců. Dalších osmnáct Němců bylo těžce zraněno. Podle německých zdrojů nesly za tragédii, označovanou jako Mariborská krvavá neděle, odpovědnost Maisterovy oddíly, podle slovinských zdrojů však střelbě do davu předcházel útok Němců na slovinské vojáky chránící budovu radnice.

Neboť byl Maribor pevně v rukou slovinských ozbrojených složek a okolní území bylo převážně slovinské, bylo město uznáno za součást Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Po roce 1918 město opustilo mnoho rakouských Němců. V meziválečném období byla v Jugoslávii sledována politika kulturní asimilace německé menšiny, která však byla na sklonku třicátých let opuštěna, aby si Jugoslávii zajistila lepší diplomatické styky s Německem.

Hitler v Mariboru, duben 1941

V roce 1941 bylo Dolní Štýrsko anektováno Německou říší. Oddíly říšskoněmecké branné moci vstoupily do města 8. dubna 1941 v 9 hodin večer. Adolf Hitler navštívil město již 26. dubna 1941. Zanedlouho po okupaci začalo vysídlování Slovinců. Místní významní Slovinci byli pozatýkání a drženi jako rukojmí ve věznicích v Mariboru a Štýrském Hradci. V oblasti se také zformoval organizovaný odpor. Maribor, centrum zbrojního průmyslu, se stal v posledních letech války terčem spojeneckých náletů.

Po skončení druhé světové války bylo německé obyvatelstvo převážně odsunuto. Maribor však ze své příhraniční polohy těžil – stal se hlavním tranzitním a kulturním centrem oblasti a největším průmyslovým městem v celé Jugoslávii.

Pro místní ekonomiku znamenalo vyhlášení samostatnosti Slovinska na Jugoslávii citelný otřes. Místní těžký průmysl byl orientován především na trhy ostatních jugoslávských republik. Nezaměstnanost dosáhla rekordních dvaceti pěti procent. Ke zlepšení situace začalo docházet od poloviny devadesátých let, kdy došlo k rozvoji malých a středních podniků.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí významné divadlo a je zde druhá největší slovinská univerzita – Univerzita v Mariboru, založená v roce 1975. Jsou zde také galerie, muzea a sportovní kluby.

Hlavním průmyslovým podnikem je zde TAMBUS Maribor, který vyráběl až do roku 1996 autobusy pro celou Jugoslávii, i pro některé země východního bloku.

V roce 2004 byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů podle historicky dochovaných pramenů, dobových kreseb a analýz vzorků úředně nejstarší exemplář vinné révy na světě. je to tzv. Stara trta, kterou můžeme najít ve slovinském Mariboru na nábřeží u řeky Dravy. Její věk se odhaduje na více než 440 let. Roste na jižní straně průčelí jednoposchoďové budovy. Kmen s průměrem 25 cm se ve výšce dvou metrů rozděluje na vodorovné vedení a její větve mají délku přes 15 m. Je to původní červená odrůda, je velmi plodná a je odolná proti nemocem a škůdcům.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Maribor na slovinské Wikipedii a Maribor na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]