Kamnik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kamnik
Kamnik
Kamnik
Poloha
Souřadnice
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RegionStředoslovinský region
ObčinaKamnik
Kamnik
Kamnik
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel12 197 (2002)
Správa
Oficiální webwww.kamnik.si
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamnik (německy Stein in Oberkrain) je město a územně-správní jednotka (občina) ve Slovinsku. Město funguje jako správní, kulturní, hospodářské a vzdělávací centrum. Občina se nachází na severu středního Slovinska. Město dalo název severní části Savinjských Alp, které zde začínají. Je také oblíbené jako výletní destinace z Lublaně. Protéká jím říčka Kamniška Bistrica.

Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]

Kamnik patří mezi nejstarší města na území Slovinska. Poprvé se označení Kamnik vyskytlo v jedenáctém století. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1229, kdy bylo významným obchodním centrem na cestě mezi Lublaní a Celje. Město patří k nejstarším ve Slovinsku, status města získalo v roce 1267. Ve středověku měl Kamnik vlastní mincovnu a město bylo sídlem i několika aristokratických rodin. Město bylo důležitým mocenským centrem pro bavorská hrabata z Andechsu. Jediným pozůstatkem někdejší přítomnosti bavorské šlechty jsou zříceniny dvou hradů, které se nacházejí na strategických bodech nedaleko centra města. Ve městě byl zbudován také františkánský klášter. Nedaleko města byl v pozdějším období zbudován hrad Zaprice. Většina starého města byla zbudována za dob habsburské monarchie.

Se změnou obchodních tras začalo město v průběhu šestnáctého století ztrácet na významu. Historické centrum města dodnes tvoří řada barokních staveb.[zdroj?] Průmysl se rozvinul na počátku druhé poloviny 19. století; už roku 1857 zde byla zprovozněna cementárna. Tři továrny zpracovávaly dřevo a vyráběly výrobky ze dřeva. V roce 1890 byla postavena železniční trať do Lublaně, což byl nový impuls k průmyslovému rozvoji. Přístup do města z jižní strany nedaleko Malého hradu byl rozšířen (tzv. slovinsky Samčev predor). V roce 1934 bylo město administrativně rozšířeno a nově tak zahrnovalo nově několik okolních bývalých obcí, např. Fužine, Žale a další. Po roce 1990 došlo k ukončení činnosti některých zdejších průmyslových závodů.

Kultura a kulturní instituce[editovat | editovat zdroj]

V Kamniku sídlí galerie, která nese jméno akademického malíře Mihy Maleše (na hlavním náměstí slovinsky Glavni trg).

Na vrcholu Planina v blízkosti města (862 m n m.) se nachází kostel.

Již zmíněný hrad Zaprice se nachází jihozápadně od středu města a v dnešní době slouží jako muzeum. Kromě toho se blíže k městu nachází pozůstatky tzv. Malého hradu, kde dnes ale stojí hlavně kaple sv. Rocha (Sveti Rok).

V Kamniku se také nachází Arboretum Volčji Potok. Je jedno z mála tohoto typu na území Slovinska. Od svého vzniku již bylo navrženo jako veřejný park.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kamnik je konečnou stanicí na železniční trati z Lublaně. Na území města se nachází tři stanice; Kamnik, Kamnik-Mesto a Kamnik-Graben.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Mezi čestné občany města patří Rudolf Maister, Oton Župančič, Josip Nikolaj Sadnikar, Josip Broz Tito, Edvard Kardelj, Franc Leskošek či Miha Marinko.[1] Mezi známé rodáky patřil např. France Balantič.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kamnik na slovinské Wikipedii, Kamnik na anglické Wikipedii a Kamnik na německé Wikipedii.

  1. Častni občani občine Kamnik [online]. Rev. 2010 [cit. 2010-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-14. (slovinsky) 
  2. COX, John K. Slovenia: Evolving loyalties. New York: Routledge, 2005. Dostupné online. ISBN 0-415-27431-1. S. 47. (angličtina) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]