Murska Sobota
| Murska Sobota Muraszombat | |
|---|---|
 Zámek Murska Sobota | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°39′ s. š., 16°9′ v. d. |
| Nadmořská výška | 190 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Slovinsko |
| Region | Pomurský region |
| občina | Městská občina Murska Sobota |
| Administrativní dělení | 5 městských částí |
  Murska Sobota | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,5 km² |
| Počet obyvatel | 12 047 (2002[1]) |
| Hustota zalidnění | 832 obyv./km² |
| Etnické složení | Slovinci, Maďaři |
| Náboženské složení | katolictví |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Anton Štihec |
| Vznik | 1348 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Mestna občina Murska Sobota Kardoševa 2, 9000 Murska Sobota |
| statistický region | Zámuřský statistický region |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Murska Sobota (maďarsky Muraszombat, německy Olsnitz, zámuřsky Mürska Sobouta) je město ve stejnojmenné městské občině na východě Slovinska, nedaleko hranic s Maďarskem, v historickém regionu Zámuří, nyní statistický Pomurský region. Střední nadmořská výška města je 190 m. Žilo zde 20 266 obyvatel (stav k září 2003) a město se tak řadí přibližně na desáté místo ve Slovinsku. Murska Sobota se rozkládá na rovinatém levém břehu řeky Mury, přímo jím protéká říčka Ledava.
Název[editovat | editovat zdroj]
Stejně jako v případě dalších měst, která na území bývalých Uher obsahují dny v týdnu (např. Dunajská Streda, Subotica, Plavecký Štvrtok) i zde sobota v názvu města odkazuje na den, kdy se pravidelně konaly trhy. Přídomek Murska potom zdůrazňuje řeku Muru tak, aby bylo město odlišeno od některých dalších sídel v bývalých Uhrách, kde se rovněž konaly trhy v předposlední den týdne.
Město je poprvé zmíněno jako Murazombatha v listině ze 16. července 1348 v maďarském jazyce. V tento den obec slaví obecní svátek. Městská práva udělil Murské Sobotě císař Ferdinand II. V tomto dokumentu, který je německy psaný, se místo nazývá Olchincz.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Oblast současné Murské Soboty byla osídlena již v dávnověku. V blízkosti samotného města bylo nalezeno pohřebiště z doby 3500 let př. n. l. Jiné archeologické průzkumy odhalily pozůstatky hrobů z doby Římské říše a v blízkosti Murské Soboty rovněž existovala z přelomu 2. a 3. století našeho letopočtu také římská víla.
Oblast byla osídlena Slovany v raném středověku, v 11. století byla připojena k uherskému království.
První písemná zmínka z roku 1297 připomíná kostel v obci s názvem Belmura. Středověké město se začalo rozvíjet intenzivněji co do své plochy v závěru 19. století, kdy byly postaveny nové veřejné budovy, banka, měšťanské domy a další. Postavena byla budova spořitelny, knihovna, tiskárna a nemocnice.
.jpg)
Až do konce první světové války bylo město součástí Uher (v rámci něj potom župy Vas), poté připadlo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, v rámci něhož bylo nejsevernějším městem. I když zde došlo ke změně hranic, bylo obyvatelstvo smíšené a do značné části stále maďarské. Za druhé světové války Maďarsko zabralo Murskou Sobotu zpět (stejně jako celé Zámuří). Po převratu v Maďarsku v roce 1944 byla do transportů nahnána místní židovská komunita. Po roce 1945 bylo město vráceno Jugoslávii. V souvislosti s rozvojem průmyslu byla v Murské Sobotě postavena panelová sídliště, a to v samotném centru města. Vzniklo zcela nové náměstí (Kulturní náměstí – slovinsky Trg kulture), které doplnila řada nových kulturních institucí, např. regionální knihovna nebo galerie apod.
Od roku 1991 je součástí nezávislého Slovinska.
Městské částí[editovat | editovat zdroj]
- Centrum
- Ledava
- Park
- Partizan
- Turopolje
Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Místní zámek byl poprvé připomínán v roce 1255 a postupem času byl z podoby středověkého hradu přebudován jako výstavní rezidence. Dlouhou dobu patřil rodu Szaparyů. Od roku 1955 v něm sídlí regionální muzeum (slovinsky Pokrajinski muzej). Hrad je obklopen rozsáhlým parkem.
Ve středu města se přímo v blízkosti hlavního náměstí nachází také evangelický kostel. Kostel svatého Mikuláše byl postaven ve svých nejstarších částech již ve 13. století.
Jižně od Murské Soboty se nachází koupaliště v lokalitě zatopeného dolu (Soboška Kamenščica).
Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]
V samotné Murské Sobotě se nenachází nemocnice, ta je umístěna v nedaleké obci Rakičan. Obsluhuje ale město Murskou Sobotu.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Jižně od města města vede dálnice A5 z Mariboru do Lendavy a dále do Maďarska. Z města Ljutomer vede do Murské Soboty také železniční trať místního významu.
Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Miško Baranja (1920-1993), hudebník
- Jožef Bagari (1840-1919), spisovatel
- Mihael Barla (1778-1824), evangelický duchovní a překladatel
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Murska Sobota na Wikimedia Commons - (slovinsky) (německy) (anglicky) Oficiální stránky města
