Postojna
| Postojna | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°47′ s. š., 14°13′ v. d. |
| Nadmořská výška | 554 m n. m. |
| Stát |  Slovinsko |
| Region | Přímořsko-vnitrokraňský region |
| Občina | Postojna |
  Postojna | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 270 km² |
| Počet obyvatel | 8 548 |
| Hustota zalidnění | 31,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Město |
| Starosta | Jernej Vrbič |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+386) 05 |
| PSČ | 6230 |
| Označení vozidel | PO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Postojna (česky Postojná[1], německy Adelsberg), italsky Postumia) je město a zároveň občina v jihozápadním Slovinsku, asi 45 km od Lublaně.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Městem protékají řeky Pivka a Nanoščica, které se v jeskyních spojují v podzemní řeku. Postojna leží mezi vnitrozemským a mořským proudem, proto jsou zde velké teplotní rozdíly a mnoho srážek. Její okolí tvoří převážně lesy a hory. Nedaleko města jsou Postojnské jeskyně, dvacetikilometrový systém jeskyní, ve kterých žije macarát jeskynní, tzv. lidská ryba. Jméno má podle své barvy, která je podobná lidské kůži. Macaráta má město ve svém znaku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
_(4011192663).jpg)
Významné archeologické nálezy svědčí o osídlení Postojenských jeskyní již v době paleolitu. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. Církevní správu tehdy měl Akvilejský patriarchát, díky němu bylo v okolí (na území celé občiny) vystavěno několik kostelů. Roku 1432 obec obdržela tržní právo. Náležela ke Kraňskému vévodství a s ním od 16. století do roku 1918 k Habsburské monarchii. V 16. století byla oblast i s obcí obsazena osmanskými Turky. Roku 1909 se Postojná stala městem. V letech 1918-1945 nesla název Postumia a patřila do italské provincie Terst. V okolí města byly tehdy vybudovány vojenské bunkry.
Sídlí zde Speleologický institut Slovinské akademie věd.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Štěpána - zbudován ve 13. století pod správou Akvilejského patriarchátu, v 16. století vypleněn osmanskými Turky; současná dvouvěžová trojlodní bazilika je barokní z 18. století, je dominantou starého města, zařízení z 19. století
- Kostel Nejsv. Trojice - románský, později přestavovaný, proti Turkům opevněn jako refugium
- Dvorec Hošperk (německy Haasberg)
- Hřbitovní kaple sv. Lazara - barokní
- V okolí:
- Predjamský hrad (Grad Predjama) - románský hrad, přestavěný v 14.-15. století, leží asi 9 km severozápadně od města;
- Veliko Ubeljsko - vesnice s románským kostelem sv. Oldřicha (sveti Urh)
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1856 vede městem trať někdejší Jižní dráhy, spojující Vídeň a Terst. Postojna je nejvýše položenou stanicí v celém Slovinsku (582 m). Kousek od města vede dálnice A1, která spojuje Lublaň s Koperem a s Itálií.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Camping - nedaleko města u jeskyně Pivka jama, je východiskem horské turistiky.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Luka Čeč (1785-1836) - slovinský speleolog, jako první prozkoumal, zmapoval a popsal Postojenské jeskyně
- Samuel Žbogar (̈* 1962) - slovinský diplomat a politik
- Rajmond Debevec (* 1963) – slovinský sportovní střelec
- Borut Pahor (* 1963) – slovinský politik, 4. předseda vlády Slovinska
- Tamara Zidanšeková (* 1998) – slovinská tenistka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 64, 109.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Postojna na Wikimedia Commons - Stránky města
- Postojnské jeskyně
