Postojnské jeskyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Postojnské jeskyně
Krasový jeskynní systém v Postojné
Krasový jeskynní systém v Postojné
Údaje o jeskyni
Stát SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Místo Postojna
Zeměpisné souřadnice
Památkový status registered immobile cultural heritage of Slovenia
Postojnské jeskyně
Postojnské jeskyně
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Burgerova podzemní fotografie Postojnské jeskyně, součást projektu Subterranean View, 2000

Postojnské jeskyně (slovinsky: Postojnska jama německy Adelsberger Grotte) jsou 24,340 m dlouhým krasovým jeskynním systémem poblíž obce Postojna ve Slovinsku. Do roku 2012 byla označována za nejdelší slovinský jeskynní systém, po objevu nových prostor v systému Migovec, které zvedly jeho délku na 25 kilometrů, klesla na druhou příčku.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jeskyně byly vytvořené podzemní říčkou Pivka.

První zdokumentovaná návštěva jeskyně se uskutečnila podle nápisu na stěně roku 1213. Ve velkém sem návštěvníci začali přicházet v 16. století v období protestantské reformace. Jeskyně byly poprvé popsány v roku 1689 Janezem Vajkardem Valvasorem v jeho encyklopedii, další části jeskyní pak byly objeveny v roce 1818 místním usedlíkem Lukou Čečem, který připravoval jeskyně pro návštěvu rakouského císaře Františka I. Jeskyně byly otevřeny pro veřejnost v roce 1819 a Čeč se stal jejich prvním oficiálním průvodcem. V roce 1872 byl v jeskyni zprovozněn vlak a roku 1884 jeskyni osvítila elektřina jako druhou jeskyni na světě. Elektrické osvětlení tu bylo instalováno dříve než v Lublani. Původní benzínové (zavedené roku 1914) lokomotivy byly roku 1959 nahrazeny elektrickými. Nacionální socialisté zde za války skladovali palivo. Partyzáni ho však zapálili, následovala exploze a oheň, hořící několik dní. Celkem 5,3 km jeskyně je otevřeno pro veřejnost, což je největší délka ze všech jeskyní na světě. Vedle vstupu do jeskyně se nachází administrativní budova z konce 19. století.[2]

Od doby otevření si jeskyně prohlédlo přes 30 milionů lidí. Systém jeskyní je vytvořen řekou Pivka a zahrnuje samotnou jeskyni Postojna, dále jeskyni Otok, Pivka, Črna jama a Magdalena. Teplota v podzemí se pohybuje mezi 8 až 10 stupni Celsia.[2]

Jeskyně jsou také domovem endemického obojživelníka zvaného macarát jeskynní. Během prohlídky jeskyní je možno několik obojživelníků vidět ve velkém akváriu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tolminski Migovec Postojnski jami prevzel naziv najdaljšega jamskega sistema. MMC RTV Slovenija [online]. 2012-08-17 [cit. 2013-03-28]. Dostupné online. ISSN 1581-372X. (slovinsky) 
  2. a b DRAŽAN, Jan. Slovinsko. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2009. ISBN 978-80-7316-292-4. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]