Postojnské jeskyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krasový jeskynní systém v Postojné
Burgerova podzemní fotografie Postojnské jeskyně, součást projektu Subterranean View, 2000

Postojnské jeskyně (slovinsky: Postojnska jama německy Adelsberger Grotte) jsou 20,570 m dlouhým krasovým jeskynním systémem poblíž obce Postojna ve Slovinsku. Do roku 2012 byla označována za nejdelší slovinský jeskynní systém, po objevu nových prostor v systému Migovec, které zvedly jeho délku na 25 kilometrů, klesla na druhou příčku.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jeskyně byly vytvořené podzemní říčkou Pivka.

První zdokumentovaná návštěva jeskyně se uskutečnila podle nápisu na stěně roku 1213. Ve velkém sem návštěvníci začali přicházet v 16. století v období protestantské reformace. Jeskyně byly poprvé popsány v roku 1689 Janezem Vajkardem Valvasorem v jeho enyklopedii, další části jeskyní pak byly objeveny v roce 1818 místním usedlíkem Lukou Čečem, který připravoval jeskyně pro návštěvu rakouského císaře Františka I. Jeskyně byly otevřeny pro veřejnost v roce 1819 a Čeč se stal jejich prvním oficiálním průvodcem. V roce 1872 byl v jeskyni zprovozněn vlak a roku 1884 jeskyni osvítila elektřina jako druhou jeskyni na světě. Elektické osvětlení tu bylo instalováno dříve než v Lublani. Původní benzínové (zavedené roku 1914) lokomotivy byly roku 1959 nahrazeny elektrickými. Nacionální socialisté zde za války skladovali palivo. Partizáni ho však zapálili, následovala exploze a oheň, hořící několik dní. Celkem 5,3 km jeskyně je otevřeno pro veřejnost, což je největší délka ze všech jeskyní na světě. Vedle vstupu do jeskyně se nachází administrativní budova z konce 19. století.[2]

Od doby otevření si jeskyně prohlédlo přes 30 milionů lidí. Systém jeskyní je vytvořen řekou Pivka a zhrnuje samotnou jeskyni Postojna, dále jeskyni Otok, Pivka, Črna jama a Magdalena. Teplota v podzemí se pohybuje mezi 8 až 10 stupni Celsia. [2]

Jeskyně jsou také domovem endemického obojživelníka zvaného macarát jeskynní. Během prohlídky jeskyní je možno několik obojživelníků vidět ve velkém akváriuu. Je to jediné místo na světě, kde mohou turisté tato zvířata vidět.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tolminski Migovec Postojnski jami prevzel naziv najdaljšega jamskega sistema. MMC RTV Slovenija [online]. 2012-08-17 [cit. 2013-03-28]. Dostupné online. ISSN 1581-372X.  (slovinsky) 
  2. a b DRAŽAN, Jan. Slovinsko. 1. vyd. Praha : Freytag & Berndt, 2009.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]