Macarát jeskynní
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Macarát jeskynní |
||||||||||||||
| Stupeň ohrožení podle IUCN | ||||||||||||||
 zranitelný[1] |
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Proteus anguinus Laurenti, 1768 |
||||||||||||||
 Rozšíření macaráta jeskynního
|
||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Macarát jeskynní (vědecký název Proteus anguinus, slovinsky Človéška ríbica neboli lidská rybička) je endemický obojživelník žijící v balkánských krasových jeskyních a podzemních vodách, které mají dostatečný kontakt s povrchem, aby byl zajištěn přísun živin. Dožívá se až obvykle zhruba 70 let, odhadovaný maximální možný věk se pohybuje kolem 100 let[2] a vydrží bez potravy až 12 let.[3] Turisté si jej mohou prohlédnout v Postojenských jeskyních, ve Slovinsku, kde je jednou z hlavních turistických atrakcí, nebo v jeskyni Vjetrenica v Bosně a Hercegovině.
Anatomie[editovat | editovat zdroj]
Dospělci dosahují velikosti kolem 20–25 cm, včetně ocasu, vzácně mohou dorůst i 35 cm. Jako jeskynní živočich téměř ztratil pigment. Zbarvení těla je jednobarevně narůžovělé či růžovobílé.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Živí se drobnými korýši.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Vajec bývá i 70, jsou lepena pod kameny a následně hlídána.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2016.2. 4. září 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-18]
- ↑ http://rsbl.royalsocietypublishing.org/content/early/2010/07/20/rsbl.2010.0539
- ↑ guide in Postojna jama
