Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu. Více...
Skokan skvrnkovaný (Rana preciosa) je žába z čeledi skokanovitých. Do rozšíření skokana skvrnkovaného patří americké státy Washington (okres Thurston) a Oregon (okresy Deschutes, Lane a Klamath) a kanadská provincie Britská Kolumbie. Dříve se nacházel i v Kalifornii, kde byl ovšem vyhuben. Na území svého rozšíření je žába spatřena jen vzácně, jejím přirozeným prostředím jsou mělké močály se sezónní nebo permanentní přítomností vody. Množení probíhá v mělkých částech močálů, kde je vegetace buď řídká nebo krátká. Jedná se o vysoce vodomilného živočicha, jehož úbytek může mít na svědomí změněná hydrologie, výskyt invazivních rostlin nebo predace rybami. Více...
Kuňka obecná, někdy také nazývaná pro své zbarvení břichakuňka ohnivá (Bombina bombina, Linné 1761) je ohroženým druhem žab ČR.
Dorůstá délky 4,5–5 cm. Tělo je zploštělé a končetiny relativně krátké. Svrchu má hnědavou až šedozelenou barvu, vzácněji olivově zelené s tmavými skvrnami. Jsou rozmístěny pravidelně a symetricky. S různou intenzitou se objevuje i zelená kožní skvrna v týlu. Toto zbarvení žábu dokonale maskuje. Kožní bradavky jsou zakončené tupě s načernalou masou na povrchu. Hlavu má malou, okrouhlou a zakončenou poněkud ostřeji než je tomu u kuňky žlutobřiché. Chybí jí vnější ušní bubínek. Oči jsou vystouplé se srdčitou zornicí. Opačný efekt než hřbet vyvolává břišní strana. Méně než 50 % plochy břicha je pokryto žlutými, oranžovými až červenými skvrnami a četnými bílými tečkami.
Kuňka má zvláštní obranný prvek. Během ohrožení se převrátí na záda zvláštním kolébavým pohybem, čímž dojde k odkrytí jejího oranžového břicha, které působí jako výstraha pro predátora. Pohlavní rozdíly jsou minimální. Samci mají vyvinutý párový podhrdelní rezonanční měchýřek, dále zrohovatělé plošky na prstech a předloktích předních končetin. Slouží k uchycení partnerky během rozmnožování. Její hlas zní jako „u“ nebo „unk“. Jedná se o pravidelné jednotvárné jednoslabičné kuňkání, které můžeme slyšet ve dne i v noci (sekundový interval). Pulci obou druhů kuněk mají dýchací otvor (spiraculum) na břiše. Tím se liší od pulců všech ostatních druhů našich žab. Více...
Zakladatelem portálu je OJJ, který ho i udržuje. V případě potřeby se na něj obraťte.
Portál vznikl 22. 12. 2015 a od 3. prosince 2016 byl zařazen mezi dobré portály.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Obojživelníci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
Pokud založíte nový článek týkající se obojživelníků neváhejte ho přidat do nových článků.
.jpg)
