Vítejte na portálu Obojživelníci!
Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu.
Na tomto portálu si můžete číst vybrané články a zajímavosti ze světa obojživelníků, listovat kategoriemi i prohlédnout si seznam článků, které dosud nebyly založeny nebo by mohly být vylepšeny. Budeme rádi, pokud se pokusíte založit nový článek nebo vylepšit stávající a napomoci tak tomu, aby Wikipedie byla zase o kousek úplnější.
|
|
|
Článek měsíce
|
Trnočolek bradavčitý (Tylototriton verrucosus), také trnočolek červený, mlok barmský nebo mlok krokodýlovitý, je druh obojživelníka obývající Indický subkontinent a jihovýchodní Asii, vyskytuje se především v mokřadech a zátopových oblastech do nadmořské výšky 2150 metrů. Vede skrytý způsob života, proto je o něm dosud málo známo.
Dosahuje délky až 20 centimetrů, tělo je třikrát až třiapůlkrát delší než hlava. Má pět prstů a zploštělý ocas uzpůsobený k plavání. Ocas je minimálně tak dlouhý jako hlava s tělem dohromady. Kůže je černohnědě zbarvená, na spodní straně těla lehce světlejší, ocas má trnočolek žlutooranžový. Po hřbetě a bocích probíhají podélně tři řady s 15 nebo 16 dorsolaterálními výrůstky, jejichž špičky jsou rovněž oranžové, což živočichovi dodává vzhled připomínající krokodýla. Více…
|
|
|
|
Vybraná čeleď
|
Axolotlovití (Ambystomatidae) je čeleď řádu axolotli. Tato čeleď čítá asi třicet druhů. Přirozeně se axolotlové vyskytují v oblasti od jihovýchodní Aljašky a jižního Labradoru po jižní okraj Mexické plošiny. Tito živočichové jsou výjimeční způsobem života, některé druhy totiž nedospívají, jiné dospívají za určitých podmínek a některé dospívají vždy. Některé druhy jsou schopny se rozmnožovat i v larválním stádiu. Rozmnožují se lepením vajíček o průměru 3 mm na vodní rostliny. Výrazným prvkem jsou u larev keříčkovité žábry, ty však při proměně v dospělce mizí. Při změně stádia se mění i zbarvení, tvar těla a ocasu. Více…
|
|
Obojživelníci v ohrožení
|
Kriticky ohrožený taxon
Žabka černobřichá (Latonia nigriventer, dříve Discoglossus nigriventer) je kriticky ohrožená žába z čeledi pestrankovitých. O tomto druhu nebylo dlouho prakticky nic známo, protože byl vědci spatřen pouze dvakrát. V roce 1940 byli nalezeni dva dospělí jedinci a dva pulci, a v roce 1955 byl nalezen jeden jedinec. Od té doby tento druh nebyl spatřen a předpokládalo se, že vyhynul, avšak v listopadu 2011 byl objeven jeden živý exemplář v Chulském údolí na severu Izraele. Dva nálezy v tomto měsíci umožnily zpřesnění popisu, což vedlo i k přeřazení z původního rodu Discoglossus do rodu Latonia. Více…
|
|
|
Zajímavosti
|
Víte, že…
- … vlasatice třásnitá má díky svému neobvyklému způsobu obrany anglickou přezdívku Wolverine frog podle postavy z komiksu X-Men?
- … žába drsnokožka kornatá připomíná svým vzhledem shluk mechu, čehož využívá jako ochranu před predátory?
|
|
Obrázek2
|
Ropucha americká (Bufo americanus), běžný obojživelník obývající východ USA a Kanady. Snímek byl pořízen v národním parku Jacques-Cartier na jihu kanadské provincie Québec
|
|
Obojživelníci v Česku
|
Čolek dravý (Triturus carnifex), také čolek jihoevropský, je mlokovitý obojživelník obývající Itálii, severozápad Bosny a Hercegoviny, Slovinsko, Chorvatsko, jih Švýcarska, dále Rakousko a západ Maďarska, žije i v Česku, a sice v oblasti jižní Moravy při povodí řeky Dyje. Do některých dalších částí Evropy byl introdukován. Druh je ohrožen ztrátou přirozeného prostředí.
Čolek dravý je největším druhem svého rodu, samice jsou větší než samci a měří celkově asi 180 mm, samci dosahují velikosti okolo 150 mm. Různé populace se liší ve velikosti, rovněž zbarvení je v různých lokalitách odlišné. Biologie čolka dravého se podobá biologii čolka velkého. Dospělci se na zemi živí žížalami, stejnonožci či měkkýši, ve vodě konzumují potravu menší. Rozmnožování probíhá ve stojatých až mírně průtočných vodách od dubna do června a během této doby žijí čolci ve vodě. Samice jednotlivě naklade až 250 vajíček, ze kterých se asi za dva týdny vylíhnou larvy. Ty měří 8,7 až 12 mm a dospělci se z nich stávají za dva až tři měsíce. Čolek dravý zimuje v podzemí, samice s nedospělými jedinci někdy i ve vodě. Více…
|
|
|
|
|
O portálu
|
|
e
Nové články
|
e
Wikimedia
|
e
Příbuzné portály
|
e
Informace
|
- Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou
{{Portály|Obojživelníci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
- Pokud založíte nový článek týkající se obojživelníků neváhejte ho přidat do nových článků.
- Krátké články by měly být označeny
{{Pahýl}}.
|
|
_1.jpg)
