Tento portál patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Portál:Obojživelníci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vítejte na portálu Obojživelníci!

Blue.poison.dart.frog.arp.jpg
Feuer Salamander 2.jpg

Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu.

Na tomto portálu si můžete číst vybrané články a zajímavosti ze světa obojživelníků, listovat kategoriemi i prohlédnout si seznam článků, které dosud nebyly založeny nebo by mohly být vylepšeny. Budeme rádi, pokud se pokusíte založit nový článek nebo vylepšit stávající a napomoci tak tomu, aby Wikipedie byla zase o kousek úplnější.

Článek měsíce

Temnospondyli byla velmi rozšířená skupina primitivních pravěkých obojživelníků, žijících v období spodního karbonu až spodní křídy (asi před 350 až 100 miliony let) na území většiny dnešních kontinentů. Dosahovali značného velikostního rozpětí, od malých forem zhruba velikosti mloka až po obří několik metrů dlouhé zástupce. Doba jejich rozkvětu spadá do přelomu prvohorní a druhohorní éry, v období jury a křídy již byli vytlačováni a postupně vymírali. Obvykle šlo o obojživelné formy, nalézáme však mezi nimi také plně vodní nebo naopak (téměř) plně suchozemské zástupce. Není jisté, zda vyhynuli zcela bez evolučních následovníků nebo byli předky některých dnešních vývojových linií. Více...

Obrázek1

Caerulea web.jpg

Rosnice siná (Litoria caerulea) zamotaná do pavoučí sítě po lovu pavouka
Článek Rosnice siná je jako nejlepší hodnocen v jazycích cadeenkoplptsi. Pomozte jeden z těchto článků přeložit i do českého jazyka na podobnou úroveň!

Vybraná čeleď

Rákosničkovití (Hyperoliidae) je čeleď velkých až středně velkých žab. K roku 2016 bylo známo celkem 17 rodů tvořených 222 druhy, z nichž polovina tvoří genus Hyperolius. Fosilní záznamy nejsou známy. Mimo dvou rodů rákosničkovití žijí v oblastech subsaharské Afriky, zbylé rody Tachycnemis (monotypický taxon) a Heterixalus (10 druhů) žijí na Seychelách a Madagaskaru. Žáby dosahují velikosti 1,5 až 8 cm. Kůže je většinou hladká, působící až smaltovaným povrchem a zdobena jasnými barvami. Pulci mají velké ploutve.

Druhy z čeledi žijí většinou na stromech, některé druhy, náležící například do rodu Kassina, žijí na zemi. Složení potravy se mezi jednotlivými druhy liší. Například někteří členové rodu Paracassina pojídají plže a afrička stříbrnopruhá (Afrixalus fornasini) je pak jediná žába, která žere vajíčka jiných žab. Rozmnožování začíná na začátku období dešťů. Většina žab klade vajíčka do vody, ale je známé i kladení do pěnového obalu či nad vegetaci nad vodou. Více...

Obojživelníci v ohrožení

Status iucn3.1 EN cs.svg

Ohrožený taxon


Sechellophryne gardineri.jpg

Mahénka ostrovní (Sechellophryne gardineri) je druh žáby, který je endemitem seychelských ostrovů Mahé a Silhouette. Obývá tropické vlhké lesy v nadmořské výšce od 150 do 991 metrů. Je znám pouze z pěti stanovišť na světě, proto je řazen mezi ohrožené taxony. Žije na zemi ve spadaném listí, vede noční způsob života a živí se larvami hmyzu, roztoči a korýši. Neprochází stadiem pulce, z vajíček se líhnou malé žabky o délce okolo 3 mm. Dospělí jedinci měří maximálně 10,1 mm (samci) a 11,5 mm (samice) a patří tak k nejmenším obratlovcům na světě. Více...

Zajímavosti

Víte, že...
  • …největším druhem červora je cecílie Thompsonova, jejíž délka může přesáhnout i 150 cm?
  • …žáby tlamorodky Založte článek! (en, sk) (Rheobatrachus) chránily svá vajíčka tak, že je spolykaly a jejich následný vývoj probíhal v žaludku? Rod je dnes považován za vyhynulý, možná následkem šíření nějaké houbové choroby.

Obrázek2

Agalychnis callidryas.jpg

Listovnice červenooká (Agalychnis callidryas), Panama

Obojživelníci v Česku

Froschaugen.jpg

Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae, Rana lessonae), někdy také skokan menší, je obojživelník z čeledi skokanovití rozšířený na území Evropy.

Skokana krátkonohého řadíme spolu se skokanem zeleným a skokanem skřehotavým mezi zelené skokany. Z těchto druhů je velikostně nejmenší. Tělo dosahuje délky 4−5 cm, vzácně až 9 cm. Zadní nohy jsou kratší a neumožňují mu daleké skoky. Zbarvení hřbetní strany přechází od světle až po sytě zelenou. Středem hřbetu prochází pruh, který může být světlejší než okolí. Může mít až žlutavý nádech. Místy se mohou objevovat hnědé i černé skvrny. Břišní strana má krémový nádech. Zvukové měchýřky umístěné v hlavové části mohou svou bílou až krémovou barvou působit nápadně. Skokana menšího můžeme lehce zaměnit se skokanem zeleným či skřehotavým. Tyto druhy mezi sebou hybridizují.

Živí se převážně drobnými bezobratlými, jako je hmyz nebo menší měkkýši. Je schopný ulovit i menšího obratlovce. Když číhá na kořist, sedí a nehýbe se. Potom, co se dostane do dostatečné blízkosti, lapne ji velmi rychle. Více...

Kategorie

O portálu

e

Nové články

e

Wikimedia

e

Příbuzné portály

e

Informace

O PORTÁLU

Zakladatelem portálu je OJJ, který ho i udržuje. V případě potřeby se na něj obraťte.
Portál vznikl 22. 12. 2015 a 3. prosince 2016 byl zařazen mezi dobré portály.

KVALITNÍ ČLÁNKY

POMOZTE

Neváhejte připsat článek, který Vám tu chybí nebo ho založte! (Možné zdroje)

Alofrynovití • Červor žlutoboký • Červorovcovití • Červorovití • Ecnomiohyla rabborumen • Hvízdalkovití • Japonečky • Kuňka pralesní • Leiopelma • Macarátovití • Otylkovití • Pačervorovití • Paropuchovití • Pipy • Rohatkovití • Ropušenkovití • Rosněnkovití • Rosnice zlatáen • Skokan zlatavý • Úbytek populací obojživelníkůenfr • Vakorosničkovití • Velemlokovití



  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Obojživelníci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pokud založíte nový článek týkající se obojživelníků neváhejte ho přidat do nových článků.
  • Krátké články by měly být označeny {{Pahýl}}.