Vítejte na portálu Obojživelníci!
Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu. Více...
|
|
|
Článek měsíce
|
Paropucha krtkovitá (Myobatrachus gouldii) nebo také hvízdalka Gouldova je druh žáby obývající jihozápadní část Austrálie. Dorůstá délky 4–5 cm, má zavalité tělo, malou hlavu a krátké končetiny bez plovacích blan. Kůže je zrnitá, zbarvená na hřbetě v odstínech šedé až hnědé a na břiše bíle s tmavšími skvrnami. Paropucha krtkovitá obývá polosuchou buš do nadmořské výšky 600 metrů a většinu života tráví zahrabaná v písku, na povrch vylézá pouze po dešti, kdy se samci ozývají hlasitým skřehotáním. Její potravu tvoří výhradně termiti. Je poměrně hojná, její populace se odhaduje na padesát tisíc jedinců. Vajíčka klade do podzemních nor hlubokých více než jeden metr, vzhledem k nedostatku vody neprochází stadiem pulce a z vajec se rovnou líhnou malé žabky.
Vědecké jméno dostala na počest přírodovědce Johna Goulda. Bývá také nazývána „turtle frog“ pro svoji vizuální podobnost s želvami. Více...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Obojživelníci v Česku
|
Rosnička zelená (též rosnička stromová; Hyla arborea) je malá žába a jediný zástupce čeledi rosničkovitých (Hylidae) v Česku. Mimo Česka obývá téměř celé území Evropy: Ukrajinu, Bělorusko, Balkán, Krétu, Itálii, Benelux, Slovensko, Polsko, větší část Německa, většinu Francie a Nizozemska, severozápadní část Pyrenejského poloostrova. Chybí na Britských ostrovech, na většině území Skandinávie a Dánska, Alp a malé části severního Nizozemska a Německa. V Česku žije především v nížinách, maximálně do 750 m n. m.. K životu vyhledává vlhké listnaté lesy, kde vystupuje i do vyšších pater stromů. Dorůstá délky 3–5 cm a výšky 3–4 cm, což ji činí jednou z nejmenších žab v Česku. Historicky proslula jako jakýsi barometr, jelikož reaguje na změnu tlaku, který kolísá obvykle před deštěm, a začne skřehotat. Charakteristické skřehotání však vydává i v období rozmnožování nebo těsně před ním. Více...
|
|
|
|
|
O portálu
|
|
e
Nové články
|
e
Wikimedia
|
e
Příbuzné portály
|
e
Informace
|
- Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou
{{Portály|Obojživelníci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
- Pokud založíte nový článek týkající se obojživelníků neváhejte ho přidat do nových článků.
- Krátké články by měly být označeny
{{Pahýl}}.
|
|
.png)
.jpg)
