Obojživelníci (Amphibia) jsou studenokrevní obratlovci, nejprimitivnější známí čtyřnožci. Jejich končetiny mají rozlišené zápěstí (zánártí) a jednotlivé prsty, což je odděluje od původního, rybě podobného předka. Věda, která obojživelníky zkoumá, se nazývá batrachologie. Od pokročilejších skupin čtyřnožců je odlišuje fakt, že ještě nejsou plně přizpůsobeni životu na souši: jejich vajíčka nemají ochranný obal, musejí být proto kladena do vody (nebo do podobně vlhkého prostředí), stejně tak ani rostoucí embryo si nevytváří obaly (obojživelníci proto patří do skupiny Anamnia). Vývoj probíhá přes larvu, která žije ve vodě a prodělává metamorfózu, během které se přemění v dospělého jedince. U některých obojživelníků se setkáváme s neotenií, kdy k metamorfóze nedochází a rozmnožuje se přímo larvální stadium. Všichni recentní obojživelníci jsou vázáni na sladkou (výjimečně brakickou) vodu. Více...
Ocasatka americká (Ascaphus truei) je drobná, vývojově primitivní žába uzpůsobená k životu v rychlých horských vodách. Samec má kopulační orgán podobný krátkému ocasu, za jehož pomoci při rozmnožování dopraví spermie do pochvy samice, kde později dojde k vnitřnímu oplodněnívajíček. Protože tento orgán je u žab neobvyklý, pochází odtud české pojmenování rodu "Ocasatka", (anglicky ocasatá žába). Více...
Druhy z čeledi žijí většinou na stromech, některé druhy, náležící například do rodu Kassina, žijí na zemi. Složení potravy se mezi jednotlivými druhy liší. Například někteří členové rodu Paracassina pojídají plže a afrička stříbrnopruhá (Afrixalus fornasini) je pak jediná žába, která žere vajíčka jiných žab. Rozmnožování začíná na začátku období dešťů. Většina žab klade vajíčka do vody, ale je známé i kladení do pěnového obalu či nad vegetaci nad vodou. Více...
Cecílie mexická (Dermophis mexicanus) je druhčervora z čeledicecíliovitých. Tento dravý obojživelník hadovitého vzhledu je beznohý i bezocasý a při zjednodušeném pohledu svým tvarem připomíná velkou, tlustou žížalu. Je plně suchozemským živočichem a vodu nepotřebuje ani pro rozmnožování, rodí živé potomky a dýcháplícemi. V původní, neodlesněné krajině se cecílie mexické vyskytují sice jen lokálně, obvykle však ve větších počtech. Mizí ale z narušených území, která jsou odlesněna a přeměněna v obdělávaná pole nebo zastavěna. Jsou také často zabíjeny lidmi, kteří je z neznalosti pokládají za hady. Podle IUCN je cecílie mexická z důvodu úbytku vhodných stanovišť považovaná za zranitelný druh (VU). Více...
Skokan hnědý (Rana temporaria) je obojživelník z čelediskokanovití. Patří k nejhojnějším žábámstřední Evropy. Areál rozšíření zasahuje také do celé severní Asie až po Japonsko. V ČR žije na celém území. Skokani hnědí mohou dorůst délky těla 10 cm, zřídka i více. Zbarvení je dosti proměnlivé, obecně se však pohybuje v odstínech hnědé barvy. Na hřbetní straně těla bývají nepravidelné skvrny. Na nohách jsou tmavší příčné pruhy. Zadní nohy jsou silně vyvinuty a umožňují skoky o délce až 1 m a také velmi dobré plavání a potápění. romě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí. Potravou je mu různý hmyz, pavouci, žížaly, slimáci či drobní korýši. Koncem října či začátkem listopadu vyhledávají skokani zimoviště. Zimují buď na dně menších vodních nádrží (avšak s hloubkou minimálně 50 cm) nebo v mrazu prostých úkrytech v zemi. Probouzejí se časně na jaře, už když začíná odtávat led. Více...
Zakladatelem portálu je OJJ, který ho i udržuje. V případě potřeby se na něj obraťte.
Portál vznikl 22. 12. 2015 a od 3. prosince 2016 byl zařazen mezi dobré portály.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Obojživelníci}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
Pokud založíte nový článek týkající se obojživelníků neváhejte ho přidat do nových článků.
.jpg)
