Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.

Cecílie kroužkovaná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxCecílie kroužkovaná
alternativní popis obrázku chybí
Cecílie kroužkovaná
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída obojživelníci (Amphibia)
Řád červoři (Gymnophiona)
Čeleď cecíliovití (Caeciliidae)
Rod cecílie (Siphonops)
Binomické jméno
Siphonops annulatus
(Mikan, 1820)
Rozšíření cecílie kroužkované (zeleně)
Rozšíření cecílie kroužkované (zeleně)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cecílie kroužkovaná, známá také jako červor kroužkovaný, červoř brazilský a červoř kroužkovaný (Siphonops annulatus), je červor náležící do čeledi cecíliovití (Caeciliidae) a rodu Siphonops. Taxonomie druhu ale není zcela vyjasněna; existuje možnost, že některé cecílie, v současnosti považované za cecílie kroužkované, mohou být samostatnými druhy. Vyskytuje se v Jižní Americe na území o největší rozloze mezi všemi cecíliemi. Žije pod zemí, kde loví žížaly a další živočichy, na povrch vyleze zřídka.

Jedná se červora dosahujícího délky těla 28,6 až 45 cm. Hlava je delší než širší o podobné šířce jako konec těla. Ocas chybí, tělo končí rovnou kloakou. Táhnou se přes něj prstencovité drážky. Zbarvení je na rozdíl od jiných červorů výrazné. Tělo je modrošedé, okolo prstenců bílé, což vytváří proužkování. Žlázami v kůži mohou jedinci tohoto druhu vylučovat toxický sekret, který je chrání před některými predátory, i tak se však mohou stát kořistí například hada vinejše červeného (Anilius scytale). Samice klade mezi pěti až šestnácti vajíčky, která ochraňuje, stejně jako vyklubaná mláďata. Mláďata se krmí tak, že pomocí svých hákovitých zubů odtrhávají matce pokožku s lipidy, která se do tří dnů zregeneruje. Podobný způsob krmení byl zaznamenán u jiného druhu červora, cecílie horské. Mláďata požívají také tekutinu z matčiny kloaky, která může sloužit jako krmivo nebo mít i jiný účel.

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí cecílii kroužkovanou jako druh málo dotčený.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Cecílie kroužkovaná je červor náležící do čeledi cecíliovití (Caeciliidae) a rodu Siphonops.[2] Taxonomie cecílie kroužkované nicméně ještě není zcela vyjasněna; existuje možnost, že některé cecílie, v současnosti (k lednu 2017) považované za cecílie kroužkované, ve skutečnosti náleží do samostatného druhu. V tomto směru bude třeba taxonomii cecílie kroužkované ještě přezkoumat, do té doby však budou všechny potenciálně odlišné druhy zařazeny pod tento druh.[3]

Cecílii kroužkovanou popsal česko-rakouský vědec Johann Christian Mikan v roce 1820 a přiřadil jí jméno Siphonops annulatus. Určil potom také vědecké synonymum Caecilia annulata. Dalšími vědeckými synonymy jsou Caecilia interrupta od Georgese Cuviera, Dermophis crassus, které určil Edward Drinker Cope nebo Siphonops annulatus marmoratus (určil Sawaya, 1937).[3] Českými názvy jsou potom červor kroužkovaný, červoř brazilský a červoř kroužkovaný.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Černobílá kresba cecílie kroužkované s hlavou orientovanou napravo, vpravo popisky
Kresba cecílie kroužkované pořízena mezi lety 1700 až 1880

Cecílie kroužkovaná obývá Jižní Ameriku,[4] vyskytuje se na území o největším rozsahu mezi všemi cecíliemi.[5] Osídlila rozsáhlé území cis−andské oblasti,[6] a sice na severu státu Kolumbie (lze ji najít například ve Villavicenciu), dále ve Venezuele (kupříkladu ve státě Barinas), Peru a dalších zemích. Červor žije i v Bolívii (La Paz, Pando a jiné lokality) a severní Argentině, kde jej lze najít například v jedné ze zdejších provincií Misiones. Areál výskytu zahrnuje Brazílii, kterou osídlila téměř celou.[5] Roku 2013 zde potom byla cecílie znovuobjevena ve státě Pará, kde se naposledy vyskytla roku 1876.[6] Nepotvrzený výskyt je v Paraguayi, avšak cecílie kroužkovaná pravděpodobně osídlila i tuto zemi. Naopak možný výskyt v Surinamu byl vyvrácen expedicemi z roku 2011, které zde červora neobjevily.[3][5]

Druh žije pod zemí, na povrch vylézá málokdy, například pokud jej ze zemního úkrytu vypudí voda.[4] Může se přizpůsobit různým přirozeným prostředím, od amazonských lesů až po sušší oblasti. Hojně žije v humusu v hloubce okolo dvaceti centimetrů.[5] Výskyt byl potvrzen také v lidmi osídlených oblastech: cecílii lze najít na zahradách či plantážích;[3] preferuje kakaovníkové.[4] Způsob jejich tradičního pěstování nazývaný cabruca totiž spočívá ve vysazování kakaovníků pod velké původní stromy a poskytuje dobré podmínky pro život červorů. Zemědělci považují výskyt cecílií kroužkovaných jako ukazatel úrodnosti půdy, přestože fakt, že by toto činil, nebyl prozkoumán.[7] Cecílie kroužkovaná se vyskytuje do nadmořské výšky 800 metrů.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vnější popis[editovat | editovat zdroj]

Kresba cecílie kroužkované s anatomickými detaily, leží ve tvaru obráceného písmene U na bílém podkladu
Cecílie kroužkovaná, hlava vpravo

Cecílie kroužkovaná je červor válcovitého těla s hladkou kůží,[8] který měří v dospělosti 28,6 až 45 cm. Hlava tohoto červora je užší než tělo a její šířka dosahuje menší velikosti než její délka.[5] Oči červorů překrývá kůže a zakrněly,[9] tento druh s nimi rozpozná pouze světlo.[10] Ocas cecílie kroužkovaná nemá, tělo končí rovnou vývodem kloaky.[5] Šířka konce těla je zhruba stejná jako u hlavy.[8] Tělo je téměř celé pokryto prstencovitými drážkami, může jich 78 až 98.[5] Okolo prstenců je kůže zabarvena bíle, tělo je celkově modrošedé, tento vzorek vytváří kroužkování.[10] Zbarvení cecílie kroužkované je na rozdíl od řady ostatních druhů červorů výrazné.[4] Samci i samice jsou si podobní.[11]

Vnitřní popis[editovat | editovat zdroj]

Cecílie kroužkovaná na dřevěném prkně
Cecílie kroužkovaná

Cecílie kroužkovaná může mít až 122 zubů,[5] které jsou uloženy v jedné (dolní čelist, na kterou je poté pevně napojen krátký jazyk) a dvou (horní čelist) řadách. Trávicí soustavu tvoří jícen o průměrů 5 mm, který se v blízkosti srdce napojuje na žaludek větší šířky. Podél žaludku se táhnou játra. Žaludek následně pokračuje tenkým střevem tvarovaným do smyček (u první z nich leží slezina společně se slinivkou břišní), které se napojuje na střevo tlusté, jenž se u tohoto druhu vyvinulo do velké šířky. Vývod trávicí soustavy ústí do kloaky. Ledviny se u cecílií kroužkovaných vyvinuly ve formě dlouhých pásků. Ve výšce tenkého střeva se nacházejí párové pohlavní žlázy.[8] Močový měchýř tvoří u červorů dva laloky, z nichž je jeden kratší než druhý. Může se široce roztáhnout a je také napojen na kloaku.[12] U obou pohlaví je její stavba jednoduchá, samci postrádají slepé vaky.[5] Dýchací soustavu tvoří průdušnice o průměru 1 mm, která se rozvětvuje do dvou plic; dochází k tomu u srdce.[8] U cecílie kroužkované je ovšem vyvinuta pouze pravá plíce, druhá je nefunkční.[5] V těle červorů jsou potom hojně umístěny tukové útvary.[13]

Toxicita[editovat | editovat zdroj]

V kůži cecílie kroužkované jsou uloženy takzvané granulární žlázy, pomocí nichž může červor produkovat jedovatý sekret sloužící jako ochrana před nepřáteli.[10] V roce 1940 byla provedena studie, při které byl injekčně podán jed cecílií kroužkovaných různým obratlovcům. Toxin byl toxický například pro ropuchy obrovské (Rhinella marina), hvízdalky bolivíjské (Leptodactylus bolivianus), které byly na jed nejvíce vnímavé, potkany (Rattus norvegicus), ale i pro červory samotné; ti však byli vůči jedu nejvíce rezistentní. Tento toxin způsobuje ochrnutí, které začíná od zadních končetin, dále též třes, dyspnoe a mydriázu.[14] I člověka tento sekret může dráždit, například pokud se dostane na sliznice nebo do otevřených ran, jeho zápach pak někdy vyvolává kýchání.[7] Na druhou stranu, jeho některé složky lze využít při výrobě antiparazitik.[10]

Chování[editovat | editovat zdroj]

Mezidruhové vztahy[editovat | editovat zdroj]

Cecílie kroužkovaná konzumuje bezobratlé živočichy, přičemž jídelníček tvoří pouze ti, co žijí pod zemí (žížaly, které loví nejčastěji,[4] termiti nebo hlemýžďovití). V místech, kde žije, je jich velké množství. Cecílii kroužkovanou před některými predátory, jako například zmíněnými hvízdalkami, ochrání jedovaté látky, které vylučuje kůží.[5][10] I přes tuto obranu však bývají uloveny některými savci a hady náležícími k druhům vinejš červený (Anilius scytale) a musarana černá (Clelia clelia). Hrozbu představují také mravencovití.[4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Černobílá kresba cecílie kroužkované z Ottova slovníku naučného. Červor se na obrázku plazí listovím a má hlavu orientovanou doleva. Na pravé straně kresby velký trs trávy.
Kresba cecílie kroužkované z Ottova slovníku naučného, hlava vlevo

O rozmnožování cecílií bylo získáno málo informací; reprodukční biologie byla prozkoumána pouze u červorovce zploštělého (Typhlonectes compressicauda) a cecílie mexické (Dermophis mexicanus), a i u těchto druhů není plně objasněna.[15] Studium rozmnožování cecílie kroužkované navíc komplikuje fakt, že si jsou samci i samice velmi podobní.[11] Ví se, že klade mezi pěti až šestnácti vajíčky a do vylíhnutí je chrání vlastním tělem. Zůstává následně i s vylíhnutými mláďaty.[4] Malí červoři dosahují velikosti asi 4 cm a jejich tělo je úzké se širokou hlavou. Jsou bezbarví a s matkou mohou komunikovat pomocí chemických signálů. Rostou velice rychle, za jeden den přiberou 5 až 47 mg a vyrostou o 0,1 až 0,9 mm;[16] za týden se jejich velikost může i zdesetinásobit.[9] Potravu mladých červorů tvoří kůže jejich matky. Po vylíhnutí z vajíček matčina pokožka oteče[4] a začnou se v ní tvořit lipidy. Tyto samice lze od ostatních rozeznat podle světlejší barvy kůže.[16] Při krmení se všechna mláďata začnou dohromady svíjet na těle své matky a svými hákovitými zuby odtrhávají pokožku,[9] přičemž se u toho otáčejí kolem své osy. Matka je během krmení mladých červorů tímto způsobem klidná[16] a během tří dnů se její kůže zregeneruje.[9] Stejná strategie, tedy krmení potomků kůží, se vyvinula také u cecílie horské (Boulengerula taitana) žijící ve státu Keňa. Oba dva druhy se rozrůznily z jednoho společného předka před více než 100 miliony lety a byly následně odděleny rozpadem Jižní Ameriky a Afriky. Navzájem jsou si od sebe příbuzensky dosti vzdálené. To přináší teorii, že podobnou vlastnost péče o mláďata využívají současně i jiné druhy červorů. Možností je také to, že se cecílie kroužkovaná a cecílie horská vyvinuly konvergentně, tedy pod podobnými selekčními tlaky, kvůli čemuž jsou si podobné.[16]

Mláďata také požívají tekutinu neznámého složení z matčiny kloaky (může být buď vodnatější nebo je spíše viskózní[16]). Jedná se o jediného obojživelníka, u kterého bylo toto chování zaznamenáno.[10] Samice nastaví mláďatům svou kloakou, na kterou se mláďata přimačkávají a začnou pohybovat tlamou. Možná se jedná o krmení, ale existuje možnost, že tekutina má některou jinou funkci a slouží například ke komunikaci.[16]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje cecílii kroužkovanou za málo dotčený druh. Důvodem je to, že červor obývá velký areál rozšíření včetně chráněných areálů (Reserva Biológica de Duas Bocas a jiné[5]), přičemž může žít v řadě biotopů, a jeho populace je pravděpodobně velká a stabilní. Velké hrozby, které by tohoto červora potenciálně ohrožovaly, nebyly zaznamenány,[3] avšak i přes to, že může žít i v narušených oblastech,[5] je možným nebezpečím menší míra pěstování kakaovníků metodou cabruca, v jejichž blízkosti cecílie žijí.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b cecílie kroužkovaná [online]. Biolib.cz [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Siphonops annulatus (Ringed Caecilia, Ringed Caecilian). www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h MATTISON, Chris. Nature Guide: Snakes and Other Reptiles and Amphibians. New York: DK Publishing, 2014. 352 s. ISBN 978-1-4654-2103-6. S. 250. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i j k l m n CHOW, N.; WHITTAKER, K. AmphibiaWeb - Siphonops annulatus. amphibiaweb.org [online]. University of Berkeley [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. 
  6. a b MACIEL, Adriano Oliveira; COSTA, Henrique Caldeira; DRUMMOND, Leandro De Oliveira. Rediscovery of Siphonops annulatus (Mikan, 1820) (Amphibia: Gymnophiona: Siphonopidae) in the state of Pará, Brazil, with an updated geographic distribution map, and notes on size and variation. Check List. 2013-03-01, roč. 9, čís. 1. Dostupné online [cit. 2017-06-30]. ISSN 1809-127X. DOI:10.15560/9.1.106. (anglicky) 
  7. a b c JARED, Carlos; ANTONIAZZI, Marta Maria; WILKINSON, Mark. CONSERVATION OF THE CAECILIAN Siphonops annulatus (AMPHIBIA, GYMNOPHIONA) IN BRAZILIAN CACAO PLANTATIONS: A SUCCESSFUL RELATIONSHIP BETWEEN A FOSSORIAL ANIMAL AND AN AGROSYSTEM. Agrotrópica (Itabuna). Roč. 27, čís. 3, s. 233–238. Dostupné online. DOI:10.21757/0103-3816.2015v27n3p233-238. 
  8. a b c d Structure of the caecilian Siphonops annulatus (Amphibia, Gymnophiona): general aspects of the body, disposition of the organs and the structure of the mouth, oesophagus and stomach. Acta Zoologica. 1999-01-01, roč. 80, čís. 1, s. 75–84. Dostupné online [cit. 2017-07-10]. ISSN 1463-6395. DOI:10.1046/j.1463-6395.1999.20009.x. (anglicky) 
  9. a b c d ATTENBOROUGH, David. Life in Cold Blood [online]. BBC, 2008. Kapitola Land Invaders. (anglicky) 
  10. a b c d e f CAMPBELL, Dana. Siphonops annulatus [online]. Encyclopedia of Life [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b GOMES, Aline D.; MOREIRA, Renata G.; NAVAS, Carlos A. Review of the Reproductive Biology of Caecilians (Amphibia, Gymnophiona). South American Journal of Herpetology. 2012-12-01, roč. 7, čís. 3, s. 191–202. Dostupné online [cit. 2017-07-22]. ISSN 1808-9798. DOI:10.2994/057.007.0301. 
  12. WAKE, Marvalee H. Evolutionary Morphology of the Caecilian Urogenital System. Part III. The Bladder. Herpetologica. 1970, roč. 26, čís. 1, s. 120–128. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. 
  13. WAKE, Marvalee H. Evolutionary morphology of the caecilian urogenital system. I. The gonads and the fat bodies. Journal of Morphology. 1968-11-01, roč. 126, čís. 3, s. 291–331. Dostupné online [cit. 2017-07-03]. ISSN 1097-4687. DOI:10.1002/jmor.1051260303. (anglicky) 
  14. SAWAYA, Paulo. Sobre o veneno das glandulas cutaneas, a secreção e o coração de Siphonops annulatus. Boletins da Faculdade de Philosophia, Sciencias e Letras, Universidade de São Paulo. Zoologia. 1940-12-19, roč. 4, čís. 4, s. 266–267. Dostupné online [cit. 2017-07-10]. ISSN 2526-4877. DOI:10.11606/issn.2526-4877.bsffclzoologia.1940.114105. (portugalsky) 
  15. WAKE, Marvalee H. Reproduction in Caecilians. [s.l.]: Springer, New York, NY Dostupné online. DOI:10.1007/978-1-4612-2866-0_8. S. 112–120. (anglicky) 
  16. a b c d e f WILKINSON, Mark; KUPFER, Alexander; MARQUES-PORTO, Rafael. One hundred million years of skin feeding? Extended parental care in a Neotropical caecilian (Amphibia: Gymnophiona). Biology Letters. 2008-08-23, roč. 4, čís. 4, s. 358–361. PMID: 18547909. Dostupné online [cit. 2017-07-11]. ISSN 1744-9561. DOI:10.1098/rsbl.2008.0217. PMID 18547909. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MATTISON, Chris. Nature Guide: Snakes and Other Reptiles and Amphibians. New York: DK Publishing, 2014. 352 s. ISBN 978-1-4654-2103-6. S. 250. (anglicky) 
  • WILKINSON, Mark; KUPFER, Alexander; MARQUES-PORTO, Rafael. One hundred million years of skin feeding? Extended parental care in a Neotropical caecilian (Amphibia: Gymnophiona). Biology Letters. 2008-08-23, roč. 4, čís. 4, s. 358–361. PMID: 18547909. Dostupné online [cit. 2017-07-11]. ISSN 1744-9561. DOI:10.1098/rsbl.2008.0217. PMID 18547909. (anglicky) 
  • Structure of the caecilian Siphonops annulatus (Amphibia, Gymnophiona): general aspects of the body, disposition of the organs and the structure of the mouth, oesophagus and stomach. Acta Zoologica. 1999-01-01, roč. 80, čís. 1, s. 75–84. Dostupné online [cit. 2017-07-10]. ISSN 1463-6395. DOI:10.1046/j.1463-6395.1999.20009.x. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

  • ATTENBOROUGH, David. Life in Cold Blood [online]. BBC, 2008. Kapitola Land Invaders. (anglicky)