Studenokrevnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Studenokrevnost je laický pojem, možná vzniklý překladem z angličtiny. V češtině se spíše hovoří o poikilotermii či ektotermii (viz článek Termoregulace živočichů).

Vysvětlení pojmu[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o neschopnost udržení stálé tělesné teploty. Vyskytuje se především u nižších živočichů, jako je např. hmyz, obojživelníci a u plazů.

Tělesná teplota je tak velmi proměnlivá, živočichové však mohou ovlivňovat svoji teplotu svalovými pohyby nebo vyhříváním se na slunci.

U vyhynulých živočichů[editovat | editovat zdroj]

Výzkum založený na rozboru biomarkerů oxidačního stresu ve stehenních kostech dinosaurů a dalších obratlovců ukazuje, že teplokrevní (endotermní) byli patrně všichni plazopánví dinosauři, zatímco mezi ptakopánvými nalezneme převážně potenciálně "studenokrevné" druhy nebo zástupce s jinými fyziologickými adaptacemi.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOCHA, Vladimír. Dinosauři byli teplokrevní jako ptáci. OSEL.cz [online]. 16. června 2022. Dostupné online.  (česky)