Ptakopánví
 PtakopánvíStratigrafický výskyt: Svrchní trias až konec křídy, asi před 229 až 66 miliony let | |
|---|---|
 Pánevní pletenec ptakopánvých dinosaurů | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | ornitoscelidi (Ornithoscelidi) Seeley, 1888 |
| Podřád | ptakopánví (Ornithischia) |
| Infrařády | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ptakopánví (Ornithischia) byli obvykle býložraví dinosauři, tradičně chápaní jako jedna ze dvou velkých vývojových skupin dinosaurů, dnes někdy řazení po boku teropodů do taxonu Ornithoscelida (toto novější pojetí systematiky však není obecně uznáváno).[1] Nejstarším známým zástupcem tohoto kladu může být problematický argentinský druh Pisanosaurus mertii, žijící před asi 229 miliony let.[2]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Byli úspěšnou skupinou býložravých živočichů a během rané i pozdní křídy byli nejpočetnější skupinou dinosaurů. Podle některých výzkumů by jejich předky mohli být silesauridi, tedy dinosauromorfové z období triasu.[3]
Jejich geografické rozšíření bylo značné, fosilie těchto dinosaurů nacházíme i na území současných Špicberků (fosilní otisky stop ornitopodních dinosaurů staré kolem 125 milionů let, tedy z období rané křídy) nebo z oblasti současné Antarktidy.[4]
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
V roce 1887 rozdělil britský paleontolog Harry Govier Seeley dinosaury podle stavby pánve na dva řády: ptakopánvé a plazopánvé. Pánev ptakopánvých skutečně připomíná pánev ptáků, podobně jako oni má i pánev ptakopánvých dva dopředu směřující výběžky stydké kosti. Jedná se o znak konvergentní evoluce, protože ptáci jsou ve skutečnosti potomky plazopánvých. Dnes se však přikládáme k jinému rozdělení dinosaurů, než dle morfologie pánve (viz níže v odstavci "Zařazení")
Takto utvářená pánev poskytovala oporu břišní stěně a objemným střevům v břišní dutině. Všichni ptakopánví byli býložravci a dlouhá střeva potřebovali k trávení těžko stravitelné rostlinné potravy.
Dalším znakem ptakopánvých je zobák krytý rohovinou. Část spodní čelisti, která podkládá zobák je tvořena kostí (os predentale) která se nevyskytuje u žádné jiné skupiny živočichů. Jen ti nejprimitivnější ptakopánví mají zuby i v přední části tlamy.
Zuby v zadní části tlamy byly malé, rychle rostoucí a zakončené ploškami, které sloužily k rozmělňování rostlinného materiálu. K zamezení vypadávání potravy se vyvinuly lícní torby. Ptakopánví byli jedinými býložravými dinosaury, kteří dokázali potravu zpracovávat už v ústní dutině. Živili se obvykle nízko rostoucí vegetací, v převažující míře kapradinami a jehličinami.[5]
Ptakopánví se často pohybovali po čtyřech, a to i bipední formy. Obvykle ani zdaleka nedosahovali velikosti sauropodů (s výjimkou obřích rodů, jako byl čínský hadrosaurid Shantungosaurus[6]), proti dravcům se často bránili pomocí tělesných pancířů nebo rohů. Nejmenší zástupci této skupiny dosahovali velmi malých rozměrů, například dosud nepopsaný argentinský heterodontosaurid byl dlouhý jen asi 43 cm.[7]
Zařazení[editovat | editovat zdroj]
V současné době je nejspíš taxon třeba chápat jako součást vyšší skupiny dinosaurů s názvem Ornithoscelida, která jej sdružuje s teropody. Tato myšlenka byla poprvé nastíněna roku 2017 a popírá tradiční rozdělení dinosaurů na ptakopánvé a plazopánvé. Dnes proto na evoluční vývojové vztahy dinosaurů nahlížíme takto:[8]
Dinosauria – dinosauři
- Ornithoscelida – ornitoscelidi
- Theropoda – teropodi
- Ornithischia – ptakopánví
- Saurischia – plazopánví (v upravené podobě)
- Sauropodomorpha – sauropodomorfové
- Herrerasauridae – hererasauridi
Klasifikace[editovat | editovat zdroj]
- Pisanosaurus
- Čeleď Heterodontosauridae
- Čeleď Fabrosauridae
- Podřád Thyreophora – obrnění dinosauři
- Infrařád Stegosauria
- Infrařád Ankylosauria
- Cerapoda
- Podřád Ornithopoda
- Čeleď Hypsilophodontidae
- Infrařád Iguanodontia
- Čeleď Hadrosauridae – kachnozobí dinosauři
- Podřád Marginocephalia
- Infrařád Pachycephalosauria
- Infrařád Ceratopsia – rohatí dinosauři)
- Podřád Ornithopoda
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SOCHA, Vladimír. Zemětřesení v dinosauří systematice. OSEL.cz [online]. 30. března 2017. Dostupné online. (česky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Další podpora tradiční dinosauří systematiky. OSEL.cz [online]. 31. července 2020. Dostupné online. (česky)
- ↑ Müller, R. T.; Garcia, M. S. (2020). A paraphyletic ‘Silesauridae' as an alternative hypothesis for the initial radiation of ornithischian dinosaurs. Biol. Lett. 16(8): 20200417. doi: 10.1098/rsbl.2020.0417
- ↑ SOCHA, Vladimír. Dinosauři ze Špicberků. OSEL.cz [online]. 11. května 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2020/06/19/jak-nakrmit-nodosaurida/
- ↑ Xing, Hai; et al. (2014). "Comparative osteology and phylogenetic relationship of Edmontosaurus and Shantungosaurus (Dinosauria: Hadrosauridae) from the Upper Cretaceous of North America and East Asia". Acta Geologica Sinica-English Edition. 88 (6): 1623–1652.
- ↑ Marcos G. Becerra & Mariano A. Ramírez (2018). Locomotor morphotypes, allometry, linear regressions and the smallest sizes in Ornithischia: estimating body length using hind limb variables. Ameghiniana. doi: 10.5710/AMGH.27.06.2018.3189 Archivováno 29. 6. 2018 na Wayback Machine
- ↑ https://matthewbaronpalaeo.com/2018/04/13/what-i-think-about-ornithichia/
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Sereno, P. C. (1986). "Phylogeny of the bird-hipped dinosaurs (order Ornithischia)". National Geographic Research. 2 (2): 234–256.
- Nabavizadeh, A. (2018). New reconstruction of cranial musculature in ornithischian dinosaurs: implications for feeding mechanisms and buccal anatomy. The Anatomical Record. doi: https://doi.org/10.1002/ar.23988
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptakopánví na Wikimedia Commons - Článek o zubech ptakopánvých dinosaurů na webu Everything Dinosaur (anglicky)
- Článek o evolučním původu ptakopánvých dinosaurů (anglicky)
