Ptakopánví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPtakopánví
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias až konec křídy, asi před 229 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Pánevní pletenec ptakopánvých dinosaurů
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
ŘádOrnithoscelida (Ornitoscelidi)
Seeley, 1888
Podřádptakopánví (Ornithischia)
Infrařády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ptakopánví (Ornithischia) byli obvykle býložraví dinosauři, tradičně chápaní jako jedna ze dvou velkých vývojových skupin dinosaurů, dnes někdy řazení po bok teropodů do taxonu Ornithoscelida. (Toto novější pojetí systematiky však není obecně uznáváno.)[1] Nejstarším známým zástupcem tohoto kladu může být problematický argentinský druh Pisanosaurus mertii, žijící před asi 229 miliony let.[2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Byli úspěšnou skupinou býložravých živočichů a během rané i pozdní křídy byli nejpočetnější skupinou dinosaurů. Podle některých výzkumů by jejich předky mohli být silesauridi, tedy dinosauromorfové z období středního až pozdního triasu.[3][4]

Jejich geografické rozšíření bylo značné, fosilie těchto dinosaurů byly nalezeny na území současných Špicberků (fosilní otisky stop ornitopodních dinosaurů staré kolem 125 milionů let, tedy z období rané křídy) nebo v oblasti současné Antarktidy.[5] Fosilie rozmanité biodiverzity těchto dinosaurů známe například i z oblasti současného Thajska (resp. jihovýchodní Asie).[6]

Jak ukazují novější výzkumy, vývojové cesty k herbivorii (býložravosti) se u ptakopánvých dinosaurů brzy v průběhu jejich evoluce rozdělovaly a vedly jinými evolučními cestami. Některé vývojové pochody u tohoto kladu proto mohou být nepředvídatelné a ubírat se spíše náhodnými cestami.[7]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

V roce 1887 rozdělil britský paleontolog Harry Govier Seeley dinosaury podle stavby pánve na dva řády: ptakopánvé a plazopánvé. Pánev ptakopánvých skutečně připomíná pánev ptáků, podobně jako oni má dva dopředu směřující výběžky stydké kosti. Jedná se o znak konvergentní evoluce, protože ptáci jsou ve skutečnosti potomky plazopánvých. Dnes se však odborníci přiklánějí k jinému dělení dinosaurů než dle morfologie pánve (viz níže v odstavci „Zařazení“).

Takto utvářená pánev poskytovala oporu břišní stěně a objemným střevům v břišní dutině. Všichni ptakopánví byli býložravci a dlouhá střeva potřebovali k trávení těžko stravitelné rostlinné potravy. Stavba pánevního pletence spolu s hrudním košem mohla být významná také k dýchání ptakopánvých dinosaurů.[8]

Dalším znakem ptakopánvých je zobák krytý rohovinou. Část spodní čelisti je tvořena kostí (os predentale), která se nevyskytuje u žádné jiné skupiny živočichů. Jen ti nejprimitivnější ptakopánví mají zuby i v přední části tlamy.

Zuby v zadní části tlamy byly malé, rychle rostoucí a zakončené ploškami, které sloužily k rozmělňování rostlinného materiálu. K zamezení vypadávání potravy se vyvinuly lícní torby. Ptakopánví byli jedinými býložravými dinosaury, kteří dokázali potravu zpracovávat už v ústní dutině. Živili se obvykle nízko rostoucí vegetací, v převažující míře kapradinami.

Ptakopánví se často pohybovali po čtyřech, a to i bipední formy. Obvykle ani zdaleka nedosahovali velikosti sauropodů (s výjimkou obřích rodů, jako byl čínský hadrosaurid Shantungosaurus[9]); častou obranou proti dravcům byl pancíř nebo rohy. Nejmenší zástupci této skupiny byli drobní, například dosud nepopsaný argentinský heterodontosaurid byl dlouhý přibližně 43 cm.[10]

Ptakopánví i plazopánví dinosauři patřili do kladu Archosauria a jejich blízkými příbuznými tedy ve skutečnosti nebyli ještěři (jako je leguán, varan, ještěrka nebo chameleon), navzdory mylně uváděnému označování dinosaurů jako „pravěcí ještěři“ nebo „veleještěři“.[11]

Pro dinosaury je endotermie ("teplokrevnost") sdíleným odvozeným znakem od jejich předků, ačkoliv u ptakopánvých dinosaurů mohly některé vývojové linie přejít druhotně k ektotermii. Velcí teropodi a sauropodi však byli endotermní, nikoliv gigantotermní (jak se dříve často předpokládalo).[12] Výzkum založený na rozboru biomarkerů oxidačního stresu ve stehenních kostech dinosaurů a dalších obratlovců ukazuje, že teplokrevní (endotermní) byli patrně všichni plazopánví dinosauři, zatímco mezi ptakopánvými nalezneme převážně potenciálně "studenokrevné" druhy nebo zástupce s jinými fyziologickými adaptacemi.[13]

Zařazení[editovat | editovat zdroj]

V současné době je nejspíš taxon třeba chápat jako součást vyšší skupiny dinosaurů s názvem Ornithoscelida, která jej sdružuje s teropody. Tato myšlenka byla poprvé nastíněna roku 2017 a popírá tradiční rozdělení dinosaurů na ptakopánvé a plazopánvé. Dnes proto na evoluční vývojové vztahy dinosaurů nahlížíme takto:[14]

Dinosauria – dinosauři

Kladistická definice Ornithischia:[15]

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Rekonstruovaná kostra tyreofora pinakosaura

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ SOCHA, Vladimír. Zemětřesení v dinosauří systematice. OSEL.cz [online]. 30. března 2017. Dostupné online.  (česky)
  2. ↑ SOCHA, Vladimír. Další podpora tradiční dinosauří systematiky. OSEL.cz [online]. 31. července 2020. Dostupné online.  (česky)
  3. ↑ Müller, R. T.; Garcia, M. S. (2020). A paraphyletic ‘Silesauridae' as an alternative hypothesis for the initial radiation of ornithischian dinosaurs. Biol. Lett. 16(8): 20200417. doi: 10.1098/rsbl.2020.0417
  4. ↑ COLLINS, Sarah; CAMBRIDGE, University of. Shaking the dinosaur family tree: How did 'bird-hipped' dinosaurs evolve?. phys.org [online]. [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SOCHA, Vladimír. Dinosauři ze Špicberků. OSEL.cz [online]. 11. května 2021. Dostupné online.  (česky)
  6. ↑ Sita Manitkoon, Uthumporn Deesri, Prapasiri Warapeang, Thanit Nonsrirach & Phornphen Chanthasit (2023). Ornithischian dinosaurs in Southeast Asia: a review with palaeobiogeographic implications. Fossil Record. 26 (1): 1-25. doi: https://doi.org/10.3897/fr.26.e93456
  7. ↑ Button, D. J.; et al. (2023). Multiple pathways to herbivory underpinned deep divergences in ornithischian evolution. Current Biology. 33: 1–9. doi: https://doi.org/10.1016/j.cub.2022.12.01
  8. ↑ RADERMACHER, Viktor J; FERNANDEZ, Vincent; SCHACHNER, Emma R. A new Heterodontosaurus specimen elucidates the unique ventilatory macroevolution of ornithischian dinosaurs. eLife. 2021-07-06, roč. 10, s. e66036. Dostupné online [cit. 2022-10-18]. ISSN 2050-084X. DOI 10.7554/eLife.66036. 
  9. ↑ Xing, Hai et al. Comparative osteology and phylogenetic relationship of Edmontosaurus and Shantungosaurus (Dinosauria: Hadrosauridae) from the Upper Cretaceous of North America and East Asia. Acta Geologica Sinica-English Edition. 2014, 88 (6): 1623–1652.
  10. ↑ Marcos G. Becerra & Mariano A. Ramírez (2018). Locomotor morphotypes, allometry, linear regressions and the smallest sizes in Ornithischia: estimating body length using hind limb variables. Ameghiniana. doi: 10.5710/AMGH.27.06.2018.3189 Archivováno 29. 6. 2018 na Wayback Machine.
  11. ↑ Proč dinosauři rozhodně nejsou jen přerostlými ještěrkami. iDNES.cz [online]. 2021-10-30 [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Wiemann, J.; et al. (2022). Fossil biomolecules reveal an avian metabolism in the ancestral dinosaur. Nature (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1038/s41586-022-04770-6
  13. ↑ SOCHA, Vladimír. Dinosauři byli teplokrevní jako ptáci. OSEL.cz [online]. 16. června 2022. Dostupné online.  (česky)
  14. ↑ MATTHEWBARONPALAEO. What I think about Ornithischia [online]. 2018-04-13 [cit. 2022-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ NORMAN, David B; BARON, Matthew G; GARCIA, Mauricio S; MÜLLER, Rodrigo Temp. Taxonomic, palaeobiological and evolutionary implications of a phylogenetic hypothesis for Ornithischia (Archosauria: Dinosauria). S. zlac062. Zoological Journal of the Linnean Society [online]. 2022-09-01 [cit. 2022-09-26]. S. zlac062. ISSN 1096-3642. DOI 10.1093/zoolinnean/zlac062. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ptakopánví&oldid=22328575“