Ptakopánví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPtakopánví
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias až konec křídy, asi před 200–66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Pánevní pletenec ptakopánvých dinosaurů
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Reptilia)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád ptakopánví (Ornithischia)
Seeley, 1888
Podřády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ptakopánví (Ornithischia) byli obvykle býložraví dinosauři, tvořící jednu ze dvou velkých vývojových skupin dinosaurů. Byli úspěšnou skupinou býložravých živočichů a během rané i pozdní křídy byli početnější než příslušníci druhé skupiny, dinosauři plazopánví.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

V roce 1887 rozdělil britský paleontolog Harry Govier Seeley dinosaury podle stavby pánve na dva řády: ptakopánvé a plazopánvé. Pánev ptakopánvých skutečně připomíná pánev ptáků, podobně jako oni má i pánev ptakopánvých dva dopředu směřující výběžky stydké kosti. Jedná se o znak konvergentní evoluce, protože ptáci jsou ve skutečnosti potomky plazopánvých.

Takto utvářená pánev poskytovala oporu břišní stěně a objemným střevům v břišní dutině. Všichni ptakopánví byli býložravci a dlouhá střeva potřebovali k trávení těžko stravitelné rostlinné potravy.

Dalším znakem ptakopánvých je zobák krytý rohovinou. Část spodní čelisti, která podkládá zobák je tvořena kostí (os predentale) která se nevyskytuje u žádné jiné skupiny živočichů. Jen ti nejprimitivnější ptakopánví mají zuby i v přední části tlamy.

Zuby v zadní části tlamy byly malé, rychle rostoucí a zakončené ploškami, které sloužily k rozmělňování rostlinného materiálu. K zamezení vypadávání potravy se vyvinuly lícní torby. Ptakopánví byli jedinými býložravými dinosaury, kteří dokázali potravu zpracovávat už v ústní dutině.

Ptakopánví se často pohybovali po čtyřech, a to i bipední formy. Obvykle ani zdaleka nedosahovali velikosti sauropodů (s výjimkou obřích rodů, jako byl čínský hadrosaurid Shantungosaurus[1]), proti dravcům se často bránili pomocí tělesných pancířů nebo rohů. Nejmenší zástupci této skupiny dosahovali velmi malých rozměrů, například dosud nepopsaný argentinský heterodontosaurid byl dlouhý jen asi 43 cm.[2]

Pochybnosti[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2017 se objevují pochybnosti o přirozenosti a validitě taxonu Ornithischia. Podle některých paleontologů (například Matthewa Barona) jsou ptakopánví ve skutečnosti kladem spadajícím pod některé větší skupiny "plazopánvých" dinosaurů. Jedním z důkazů je i fakt, že z období triasu dosud neznáme prakticky jedinou nezpochybnitelnou fosilní kostru ptakopánvého dinosaura.[3]

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Rekonstruovaná kostra tyreofora pinakosaura

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Xing, Hai; et al. (2014). "Comparative osteology and phylogenetic relationship of Edmontosaurus and Shantungosaurus (Dinosauria: Hadrosauridae) from the Upper Cretaceous of North America and East Asia". Acta Geologica Sinica-English Edition. 88 (6): 1623–1652.
  2. Marcos G. Becerra & Mariano A. Ramírez (2018). Locomotor morphotypes, allometry, linear regressions and the smallest sizes in Ornithischia: estimating body length using hind limb variables. Ameghiniana. doi: 10.5710/AMGH.27.06.2018.3189
  3. https://matthewbaronpalaeo.com/2018/04/13/what-i-think-about-ornithichia/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sereno, P. C. (1986). "Phylogeny of the bird-hipped dinosaurs (order Ornithischia)". National Geographic Research. 2 (2): 234–256.
  • Ali Nabavizadeh (2018). New reconstruction of cranial musculature in ornithischian dinosaurs: implications for feeding mechanisms and buccal anatomy. The Anatomical Record. doi: https://doi.org/10.1002/ar.23988

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]