Ptakopánví
![]() Stratigrafický výskyt: Svrchní trias až konec křídy, asi před 229 až 66 miliony let | |
![]() Pánevní pletenec ptakopánvých dinosaurů | |
Vědecká klasifikace | |
---|---|
Říše |
živočichové (Animalia) |
Kmen |
strunatci (Chordata) |
Podkmen |
obratlovci (Vertebrata) |
Třída |
plazi (Reptilia) |
Nadřád |
dinosauři (Dinosauria) |
Řád |
ornitoscelidi (Ornithoscelidi) Seeley, 1888 |
Podřád |
ptakopánví (Ornithischia) |
Infrařády | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ptakopánví (Ornithischia) byli obvykle býložraví dinosauři, tradičně chápaní jako jedna ze dvou velkých vývojových skupin dinosaurů, dnes však řazeni po boku teropodů do taxonu Ornithoscelida. Byli úspěšnou skupinou býložravých živočichů a během rané i pozdní křídy byli nejpočetnější skupinou dinosaurů. Podle některých výzkumů by jejich předky mohli být silesauridi, tedy dinosauromorfové z období triasu.[1]
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
V roce 1887 rozdělil britský paleontolog Harry Govier Seeley dinosaury podle stavby pánve na dva řády: ptakopánvé a plazopánvé. Pánev ptakopánvých skutečně připomíná pánev ptáků, podobně jako oni má i pánev ptakopánvých dva dopředu směřující výběžky stydké kosti. Jedná se o znak konvergentní evoluce, protože ptáci jsou ve skutečnosti potomky plazopánvých. Dnes se však přikládáme k jinému rozdělení dinosaurů, než dle morfologie pánve (viz níže v odstavci "Zařazení")
Takto utvářená pánev poskytovala oporu břišní stěně a objemným střevům v břišní dutině. Všichni ptakopánví byli býložravci a dlouhá střeva potřebovali k trávení těžko stravitelné rostlinné potravy.
Dalším znakem ptakopánvých je zobák krytý rohovinou. Část spodní čelisti, která podkládá zobák je tvořena kostí (os predentale) která se nevyskytuje u žádné jiné skupiny živočichů. Jen ti nejprimitivnější ptakopánví mají zuby i v přední části tlamy.
Zuby v zadní části tlamy byly malé, rychle rostoucí a zakončené ploškami, které sloužily k rozmělňování rostlinného materiálu. K zamezení vypadávání potravy se vyvinuly lícní torby. Ptakopánví byli jedinými býložravými dinosaury, kteří dokázali potravu zpracovávat už v ústní dutině. Živili se obvykle nízko rostoucí vegetací, v převažující míře kapradinami a jehličinami.[2]
Ptakopánví se často pohybovali po čtyřech, a to i bipední formy. Obvykle ani zdaleka nedosahovali velikosti sauropodů (s výjimkou obřích rodů, jako byl čínský hadrosaurid Shantungosaurus[3]), proti dravcům se často bránili pomocí tělesných pancířů nebo rohů. Nejmenší zástupci této skupiny dosahovali velmi malých rozměrů, například dosud nepopsaný argentinský heterodontosaurid byl dlouhý jen asi 43 cm.[4]
Zařazení[editovat | editovat zdroj]
V současné době je nejspíš taxon třeba chápat jako součást vyšší skupiny dinosaurů s názvem Ornithoscelida, která jej sdružuje s teropody. Tato myšlenka byla poprvé nastíněna roku 2017 a popírá tradiční rozdělení dinosaurů na ptakopánvé a plazopánvé. Dnes proto na evoluční vývojové vztahy dinosaurů nahlížíme takto:[5]
Dinosauria – dinosauři
- Ornithoscelida – ornitoscelidi
- Theropoda – teropodi
- Ornithischia – ptakopánví
- Saurischia – plazopánví (v upravené podobě)
- Sauropodomorpha – sauropodomorfové
- Herrerasauridae – hererasauridi
Klasifikace[editovat | editovat zdroj]
- Pisanosaurus
- Čeleď Heterodontosauridae
- Čeleď Fabrosauridae
- Podřád Thyreophora – obrnění dinosauři
- Infrařád Stegosauria
- Infrařád Ankylosauria
- Cerapoda
- Podřád Ornithopoda
- Čeleď Hypsilophodontidae
- Infrařád Iguanodontia
- Čeleď Hadrosauridae – kachnozobí dinosauři
- Podřád Marginocephalia
- Infrařád Pachycephalosauria
- Infrařád Ceratopsia – rohatí dinosauři)
- Podřád Ornithopoda

Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Müller, R. T.; Garcia, M. S. (2020). A paraphyletic ‘Silesauridae' as an alternative hypothesis for the initial radiation of ornithischian dinosaurs. Biol. Lett. 16(8): 20200417. doi: 10.1098/rsbl.2020.0417
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2020/06/19/jak-nakrmit-nodosaurida/
- ↑ Xing, Hai; et al. (2014). "Comparative osteology and phylogenetic relationship of Edmontosaurus and Shantungosaurus (Dinosauria: Hadrosauridae) from the Upper Cretaceous of North America and East Asia". Acta Geologica Sinica-English Edition. 88 (6): 1623–1652.
- ↑ Marcos G. Becerra & Mariano A. Ramírez (2018). Locomotor morphotypes, allometry, linear regressions and the smallest sizes in Ornithischia: estimating body length using hind limb variables. Ameghiniana. doi: 10.5710/AMGH.27.06.2018.3189
- ↑ https://matthewbaronpalaeo.com/2018/04/13/what-i-think-about-ornithichia/
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Sereno, P. C. (1986). "Phylogeny of the bird-hipped dinosaurs (order Ornithischia)". National Geographic Research. 2 (2): 234–256.
- Ali Nabavizadeh (2018). New reconstruction of cranial musculature in ornithischian dinosaurs: implications for feeding mechanisms and buccal anatomy. The Anatomical Record. doi: https://doi.org/10.1002/ar.23988