Pisanosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPisanosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, před 228 až 216 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzezření pisanosaura
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)?
Řád ptakopánví (Ornithischia)?
Čeleď Pisanosauridae
Rod Pisanosaurus
Binomické jméno
Pisanosaurus mertii
Casamiquela, 1967
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pisanosaurus („Pisanův ještěr“) byl býložravý, přibližně jeden metr dlouhý a několik kilogramů vážící dinosaurus nebo spíše dinosauriform. Pohyboval se po dvou nohách a byl přizpůsoben pro velmi rychlý běh. V čelistech měl zuby tak natěsnané, že vytvářely jakési ostří. Známý je z úlomků lebky a ostatních částí těla. Objevily se názory, že pozůstatky připisované pisanosaurovi jsou ve skutečnosti jen jakousi chimérou, a tedy patří více živočichům. Patří k nejstarším dnes známým dinosaurům. Žil přibližně před 228 až 216 milióny let na území dnešní Argentiny. Při délce 1[1] až 1,3 metru vážil kolem 2 kilogramů.[2] Podle jiného odhadu dosahoval tento dinosaurus hmotnosti asi 35 kilogramů.[3]

Reklasifikace[editovat | editovat zdroj]

Novější výzkum ukazuje, že pisanosaurus ve skutečnosti zřejmě nebyl nejstarším ptakopánvým dinosaurem (jak bylo dlouhou dobu předpokládáno), ale spíše vývojově primitivním dinosauriformem, možná silesauridem.[4][5] Tuto hypotézu potvrzuje a dále rozvíjí i další studie, podle které skupina ptakopánvých dinosaurů (Ornithischia) v období triasu ještě vůbec neexistovala.[6]

Pisanosaurus jako silesauridní dinosauromorf.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 214 (anglicky)
  3. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
  4. https://paleonerdish.wordpress.com/2017/08/08/pisanosaurus-revisited/
  5. http://www.extinctblog.org/extinct/2017/11/12/remeasuring-pisanosaurus
  6. Matthew G. Baron (2017). Pisanosaurus mertii and the Triassic ornithischian crisis: could phylogeny offer a solution? Historical Biology. doi: http://doi.org/10.1080/08912963.2017.1410705

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Casamiquela, R. M. (1967). „Un nuevo dinosaurio ornitisquio triásico (Pisanosaurus mertii; Ornithopoda) de la Formación Ischigualasto, Argentina“. Ameghiniana 4 (2): 47–64.
  • Federico L. Agnolín & Sebastián Rozadilla (2017). Phylogenetic reassessment of Pisanosaurus mertii Casamiquela, 1967, a basal dinosauriform from the Late Triassic of Argentina. Journal of Systematic Palaeontology. doi: 10.1080/14772019.2017.1352623
  • Baron, M. G., Norman, D. B. & Barrett, P. M. (2017). A new hypothesis of dinosaur relationships and early dinosaur evolution. Nature 543, 501–506. doi: 10.1038/nature21700
  • Padian, K. (2013). The problem of dinosaur origins: integrating three approaches to the rise of Dinosauria. Earth and Environmental Science Transactions of the Royal Society of Edinburgh, Available on CJO. doi:10.1017/S1755691013000431

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]