Sauropodomorpha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxSauropodomorfové
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias - svrchní křída před 231,4 až 66 miliony lety
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Sauropodomorpha
von Huene, 1932
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sauropodomorpha („sauropodomorfové“) byla poměrně rozsáhlá skupina dlouhokrkých býložravých dinosaurů, kteří postupně přešli na kvadrupední (čtyřnohý) způsob chůze a stali se z nich největší suchozemští živočichové všech dob s hmotností až kolem 100 tun[1] a délkou i přes 50 metrů (sauropodní dinosauři).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rekonstrukce vzezření plateosaura.

Taxon Sauropodomorpha byl vytvořen německým paleontologem von Huenem v roce 1932. Zahrnuje menší primitivní formy (Panphagia, Saturnalia) i pozdější gigantické rody jako byl Argentinosaurus nebo Puertasaurus. Tento taxon byl dlouho členěn mezi skupiny prosauropodů Prosauropoda (dnes již nepoužívaný taxon) a sauropodů Sauropoda. Mezi nejznámější rody patří evropský Plateosaurus.[2]

Ukazuje se také, že evoluce raných forem těchto dinosaurů byla velmi rychlá a jejich biodiverzita již v období rané jury mnohem větší, než se dříve předpokládalo.[3] To dokládají například také početné fosilní stopy a série stop, objevované na území Afriky i jinde.[4]

V období triasu byla tato skupina rozšířená zejména na území jihozápadní Gondwany, tedy současné Jižní Ameriky. Nalézáme zde malé archaické formy zhruba do hmotnosti 50 kilogramů, robustnější riojasauridy i první obří formy ze skupiny lessemsauridů.[5]

Druhová rozmanitost[editovat | editovat zdroj]

S počtem přibližně 373 vědecky platných (validních) druhů, popsaných k červenci roku 2020 jsou sauropodomorfové druhou nejpočetnější a druhově nejrozmanitější skupinou druhohorních dinosaurů (po teropodech, kteří mají ještě zhruba o sto platně popsaných druhů více).[6]

Paleobiologie[editovat | editovat zdroj]

Vědecká studie z roku 2018 ukazuje, že morfologii a celkový vzhled fosilií bazálních sauropodomorfů (a zřejmě i dalších dinosaurů) mohla značně ovlivnit komprese hornin, tedy sedimentárního nadloží.[7]

Po dlouhou dobu bylo předpokládáno, že obří sauropodi museli žít ve vodě, která nadnášela jejich ohromná těla. V 50. letech 20. století ale bylo prokázáno, že sauropodi se nemohli potápět hlouběji pod hladinu (pod úroveň horní části trupu), protože by je velmi rychle zahubilo působení hydrostatického tlaku.[8]

Histologický výzkum dokládá, že vývojově primitivní (bazální) sauropodomorfové procházeli fází rychlého růstu, jejich růst se ale v době pohlavní dospělosti nezastavil a v pomalejším tempu stále pokračoval až do smrti daného jedince. Častou kostní nemocí těchto i jiných dinosaurů byla pravděpodobně osteomyelitida.[9]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Taxonomie Sauropodomorpha podle Bentona, 2004.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). "A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot". Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
  2. Rémi Lefebvre, Ronan Allain, Alexandra Houssaye & Raphaël Cornette (2020). Disentangling biological variability and taphonomy: shape analysis of the limb long bones of the sauropodomorph dinosaur Plateosaurus. PeerJ, 8: e9359. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.9359
  3. Rodrigo T. Müller & Maurício S. Garcia (2019). Rise of an empire: analysing the high diversity of the earliest sauropodomorph dinosaurs through distinct hypotheses. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2019.1587754
  4. Riyaad Mukaddam, Emese M. Bordy, Martin G. Lockley & Kimberley E. J. Chapelle (2020). Reviving Kalosauropus, an Early Jurassic sauropodomorph track from southern Africa (Lesotho). Historical Biology. doi: 10.1080/08912963.2020.1834542
  5. Diego Pol, Alejandro Otero, Cecilia A. Apaldetti & Ricardo J. Martínez (2021). Triassic sauropodomorph dinosaurs from South America: The origin and diversification of dinosaur dominated herbivorous faunas. Journal of South American Earth Sciences. 103145. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2020.103145
  6. SOCHA, Vladimír. Dinosauří statistika roku 2020. OSEL.cz [online]. 8. července 2020. Dostupné online. 
  7. Rodrigo Temp Müller; et al. (2018). Under pressure: Effect of sedimentary compression on the iliac morphology of early sauropodomorphs. Journal of South American Earth Sciences. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2018.09.005
  8. https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-potapeni-brontosaurus-potapeni.A191122_123441_veda_mla
  9. Carla de Cerff, Emil Krupandan & Anusuya Chinsamy (2020). Palaeobiological implications of the osteohistology of a basal sauropodomorph dinosaur from South Africa. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1833000

Literatura[editovat | editovat zdroj]