Plateosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPlateosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, 216 až 199 mil. let
alternativní popis obrázku chybí
Model plateosaura
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Sauropodomorpha
Čeleď Plateosauridae
Rod Plateosaurus
Binomické jméno
Plateosaurus engelhardti
von Meyer, 1837
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plateosaurus („plochý ještěr“) byl poměrně veliký, po čtyřech chodící býložravý "prosauropod", který žil před 212 až 204 milióny let.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento z mnoha více či méně kompletních koster (přes 100 exemplářů!) známý dinosaurus patřil mezi nejhojnější dinosaury své doby. Potvrzují to i nálezy jeho fosílií v Německu, Švýcarsku, Anglii, Švédsku, Francii a Grónsku.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jde o prvního dinosaura, o kterém víme, že žil ve stádech. Ta pravděpodobně neustále migrovala za potravou. Živil se nízko rostoucím rostlinstvem, ale byl schopen se postavit na zadní a spásat horní větve stromů či stromových kapradin.

Dva plateosauři

Plateosaurus disponoval relativně dlouhým krkem a ocasem, podobně jako jiní vyspělí plateosauridi. Na dlouhém krku měl hlavu, jež byla robustnější než například u anchisaura. V tlamě měl mnoho malých lopatkovitých zubů, které mu pomáhaly ukusovat potravu. Ta se zpracovávala až v žaludku pomocí gastrolitů - kamenů, které drtily potravu. Ze sudovitého trupu mu vyrůstaly dlouhé zadní končetiny, dvakrát tak dlouhé jako přední, které byly sice krátké, ale silné. Z pěti prstů předních končetin byl největší palec, zatímco krajní dva prsty zakrněly. Na prvních třech prstech byly velké zahnuté drápy, kterými se bránil a kterými vyhrabával podzemní části rostlin.

Porovnání velikosti člověka s plateosaurem.

Růst a rozměry[editovat | editovat zdroj]

Růst těla zástupců rodu Plateosaurus podle nejnovějších studií do značné míry závisel na vnějších podmínkách. Někteří přestali růst už po dosáhnutí délky 4,8 m (nejmenší známé exempláře), zatímco jiné dosahovaly více než dvojnásobné velikosti[1] s váhou okolo 4 až 5 tun. Takovýto typ růstu, třebaže je typický pro plazy, nemusí znamenat, že plateosauři měli metabolizmus plazího typu (jak argumentuje např. Gregory S. Paul[2]). Druh P. engelhardti dosahoval délky 8,5 metru a hmotnosti 1,9 tuny. Druh P. longiceps byl o trochu menší, při délce 8 metrů dosahoval hmotnosti 1,3 tuny.[3][4] Podle jiného odhadu dosahovaly exempláře druhu P. engelhardti hmotnosti zhruba 920 kilogramů.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  2. http://dml.cmnh.org/2005Dec/msg00510.html
  3. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  4. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 167 (anglicky)
  5. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sander, M., and Klein, N. (2005). Developmental plasticity in the life history of a prosauropod dinosaur. Science 16 December 2005:1800-1802.
  • Cox, Barry, R.J.G. Savage, et al.. (1999). Encyclopedia of Dinosaurs & prehistoric creatures. 14 July 2007:pg 124.
  • Von Meyer, H. (1837). Mitteilung an Prof. Bronn (Plateosaurus engelhardti). Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie 316.