Plateosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPlateosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias, 227 až 210 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Model plateosaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
ČeleďPlateosauridae
RodPlateosaurus
Binomické jméno
Plateosaurus engelhardti
von Meyer, 1837
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plateosaurus („plochý ještěr“) byl rod poměrně velikého, po čtyřech chodícího býložravéhoprosauropoda“, který žil v období pozdního triasu, zhruba před 227 až 210 milióny let.[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jednoho z nejznámějších a také nejrozšířenějších evropských dinosaurů z období triasu. V roce 2019 byl typovým druhem učiněn Plateosaurus trossingensis, formálně popsaný roku 1913.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Dva plateosauři – ekologická scenérie.

Tento z mnoha více či méně kompletních koster (přes 100 exemplářů) známý dinosaurus patřil mezi nejhojnější dinosaury své doby. Potvrzují to i nálezy jeho fosilií v Německu, Švýcarsku, Anglii, Švédsku, Francii a Grónsku.[3] Lebky některých exemplářů ze Švýcarska ukazují, že se možná jednalo o nové druhy tohoto rodu nebo dokonce o dosud neznámý samostatný rod sauropodomorfa.[4][5]

Některé domnělé exempláře plateosaura však již byly v průběhu doby popsány pod jinými vědeckými jmény, například druh Ruehleia bedheimensis[6] nebo Schleitheimia schutzi. Jihoafrický rod Plateosauravus byl původně popsán jako další druh tohoto rodu, ve skutečnosti se ale jednalo pouze o blízce příbuzný taxon z čeledi Plateosauridae.[7]

V průběhu triasu bylo možné dostat se suchou nohou z jižní Gondwany až do oblasti dnešního Grónska, jak ukazuje objev sauropodomorfních dinosaurů (možná právě rodu Plateosaurus) z doby před asi 214 miliony let.[8]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jde o prvního dinosaura, o kterém víme, že žil ve stádech. Ta pravděpodobně neustále migrovala za potravou. Živil se nízko rostoucím rostlinstvem, ale byl schopen se postavit na zadní a spásat horní větve stromů či stromových kapradin. Jednalo se o jednoho z prvních velkých a značně rozšířených dinosaurů v období svrchního triasu na území současné Evropy.

Plateosaurus disponoval relativně dlouhým krkem a ocasem, podobně jako jiní vyspělí plateosauridi. Na dlouhém krku měl hlavu, jež byla robustnější než například u anchisaura. V tlamě měl mnoho malých lopatkovitých zubů, které mu pomáhaly ukusovat potravu. Ta se zpracovávala až v žaludku pomocí gastrolitů – kamenů, které drtily potravu. Ze sudovitého trupu mu vyrůstaly dlouhé zadní končetiny, dvakrát tak dlouhé jako přední, které byly sice krátké, ale silné. Z pěti prstů předních končetin byl největší palec, zatímco krajní dva prsty zakrněly. Na prvních třech prstech byly velké zahnuté drápy, kterými se bránil a kterými vyhrabával podzemní části rostlin.

Porovnání velikosti člověka s plateosaurem.

Růst a rozměry[editovat | editovat zdroj]

Růst těla zástupců rodu Plateosaurus podle nejnovějších studií do značné míry závisel na vnějších podmínkách. Někteří přestali růst už po dosáhnutí délky 4,8 m (nejmenší známé exempláře), zatímco jiné dosahovaly více než dvojnásobné velikosti[9] s váhou okolo 4 až 5 tun. Takovýto typ růstu, třebaže je typický pro plazy, nemusí znamenat, že plateosauři měli metabolizmus plazího typu (jak argumentuje např. Gregory S. Paul[10]). Druh P. engelhardti dosahoval délky 8,5 metru a hmotnosti 1,9 tuny. Druh P. longiceps byl o trochu menší, při délce 8 metrů dosahoval hmotnosti 1,3 tuny.[11][12] Podle jiného odhadu dosahovaly exempláře druhu P. engelhardti hmotnosti zhruba 920 kilogramů.[13]

V roce 2020 byla publikována první popisná studie s tematikou osteologie postkraniální kostry (tj. kostry mimo lebku) u mláděte plateosaura. Tento malý a velmi mladý jedinec ze souvrství Klettgau ve Švýcarsku dostal přezdívku "Fabian" a zaživa byl dlouhý asi 2,3 metru a vážil kolem 40 kilogramů. Stupeň osifikace je u tohoto exempláře stejně vysoký jako u dospělých exemplářů, což je neobvyklá skutečnost.[14][15][16] Tito dinosauři byli i ve velmi nízkém věku již velmi podobní dospělcům (tělesnými proporcemi i způsobem růstu).[17]

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Plateosaurus byl zástupcem čeledi Plateosauridae, jíž dal i své jméno. Blízce příbuznými rody jsou brazilské taxony Unaysaurus a Macrocollum a grónský rod Issi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Benton, Michael, J. (2019). Dinosaurs Rediscovered (The Scientific Revolution in Paleontology). Thames and Hudson, London (str. 62-63). (anglicky)
  2. International Commission on Zoological Nomenclature (2019). Opinion 2435 (Case 3560) – Plateosaurus Meyer, 1837 (Dinosauria, Sauropodomorpha): new type species designated. The Bulletin of Zoological Nomenclature 76(1): 144-145. doi: https://doi.org/10.21805/bzn.v76.a042
  3. https://scitechdaily.com/everyones-unique-paleontologists-reveal-great-variability-within-dinosaur-species/
  4. Jens N. Lallensack, Elżbieta M. Teschner, Ben Pabst, and P. Martin Sander (2021). New skulls of the basal sauropodomorph Plateosaurus trossingensis from Frick, Switzerland: Is there more than one species? Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00804.2020
  5. https://phys.org/news/2021-02-dinosaur-species-unique.html
  6. Galton, P. M. (2001). "Prosauropod dinosaurs from the Upper Triassic of Germany", In Colectivo Arqueologico-Paleontologico de Salas, C. A. S. (Eds.): Actas de las I Jornadas Internacionales sobre Paleontologia de Dinosaurios y su Entorno, 25-92.
  7. https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_p/plateosauravus.php
  8. Dennis V. Kent and Lars B. Clemmensen (2021). Northward dispersal of dinosaurs from Gondwana to Greenland at the mid-Norian (215–212 Ma, Late Triassic) dip in atmospheric pCO2. Proceedings of the National Academy of Sciences. 118(8): e2020778118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2020778118
  9. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  10. Archivovaná kopie. dml.cmnh.org [online]. [cit. 2007-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-03. 
  11. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  12. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 167 (anglicky)
  13. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
  14. Darius Nau, Jens N. Lallensack, Ursina Bachmann, and P. Martin Sander (2020). Postcranial osteology of the first early-stage juvenile skeleton of Plateosaurus trossingensis from the Norian of Frick, Switzerland. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00757.2020
  15. https://www.uni-bonn.de/news/254-2020
  16. https://phys.org/news/2020-11-baby-dinosaurs-adults.html
  17. https://www.sciencedaily.com/releases/2020/11/201106123313.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Česká literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]