Shantungosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxShantungosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 70 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
V popředí kostra druhu Shantungosaurus giganteus
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád ptakopánví (Ornithischia)
Nadčeleď Hadrosauroidea
Čeleď Hadrosauridae
Podčeleď Saurolophinae
Rod Shantungosaurus
Binomické jméno
Shantungosaurus giganteus
Hu, 1973
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Shantungosaurus („Ještěr ze Šantungu“) byl jedním z největších hadrosauridních dinosaurů. Žil v období pozdní křídy na území dnešní Číny (provincie Šan-tung, souvrství Wangshi Group). Na hlavě neměl žádné výrazné výrůstky, patří tedy mezi „ploskolebé“ hadrosaury (kachnozobé dinosaury ze skupiny saurolofinů).

Rozměry[editovat | editovat zdroj]

Shantungosaurus byl jedním z největších hadrosauridů, a tím i ptakopánvých dinosaurů vůbec. Největší vystavená kostra (v Čínském geologickém institutu v Pekingu) měří na délku 14,72 metru a hmotnost jejího majitele zaživa zřejmě výrazně přesáhla 8 tun. Lebka měří na délku 163 cm. Největší jedinci pak přesáhli délku 16 metrů a hmotnost 17 tun.[1] Zhuchengosaurus maximus (popsaný v roce 2007), dosahující délky až 16,6 metru, byl v roce 2011 zařazen právě do tohoto rodu. Je prakticky jisté, že se jedná o jednoho z největších ptakopánvých dinosaurů vůbec[2].

Velikostní srovnání největších hadrosauridů

Objev[editovat | editovat zdroj]

Tento rod byl objeven již roku 1964 a formálně popsán o devět let později, dnes je známo celkem 5 nekompletních koster. Podle všech znaků je nejbližším příbuzným šantungosaura severoamerický rod Edmontosaurus. Gigantický exemplář, objevený roku 2008 ve východočínském Šan-tungu a popsaný jako Huaxiaosaurus aigahtens, je ve skutečnosti nejspíš jen odrostlým jedincem šantungosaura.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Roger B. J. Benson, Gene Hunt, Matthew T. Carrano & Nicolás Campione (2017). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12329 http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/pala.12329/full
  2. http://dinosaurusblog.wordpress.com/2015/09/21/dinosauri-velikostni-rekordmani/