Šan-tung

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šan-tung
山东省
Chybí zde svobodný obrázek
Geografie
Provincie Šan-tung na mapě
Provincie Šan-tung na mapě
Hlavní město Ťi-nan
Status provincie
Souřadnice
Rozloha 157 100 km²
Nejvyšší bod Tchaj-šan (1545 m n. m.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 99 470 000 (2016)
Hustota zalidnění 633,2 obyv./km²
HDP/obyv. 10 790 USD
Národnostní složení

Chanové 99,3%

Chuejové 0,6%
Správa regionu
Nadřazený celek Čínská lidová republika
Podřízené celky 17 prefektur
Tajemník Liou Ťia-i
Guvernér Kung Čeng
Sídlo Ťi-nan
Měna RMB
Oficiální web www.sd.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šan-tung (čínskýmí znaky: 山东; pchin-jinem: Shāndōng) je pobřežní provincie Čínské lidové republiky ve východní Číně. Má rozlohu 157 100 km² a žije v ní téměř 100 miliónů obyvatel. Jedná se o jednu z nejlidnatějších a ekonomicky nejrozvinutějších provincií. Provincie Šan-tung hrála již od počátku čínské civilizace významnou roli a sloužila jako stěžejní kulturní a náboženské místo pro taoismus, čínský buddhismus a konfucianismus. Hlavním městem je subprovinční město Ťi-nan.

Na území provincie se nachází rodiště Konfucia, město Čchü-fu, a posvátná hora Tchaj (Tchaj-šan), která je nejvyšším vrcholem provincie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Novodobá provincie Šan-tung byla vytvořena během dynastie Ming, po mandžuském dobytí Číny a ustanovení dynastie Čching roku 1644 získala své (přibližně) moderní hranice.

V průběhu devatenáctého století byla Čína, a především její pobřežní provincie včetně Šan-tungu, stále více vystavována západnímu vlivu. Roku 1987 se město Čching-tao stalo německou koncesí, podobně se o rok později město Wej-chaj stalo koncesí britskou. Zbytek Šan-tungu byl obecně považován za součást německé sféry vlivu.

Provincie Šan-tung byla jedním prvních míst, kde vypuklo boxerské povstání. Roku 1899 byl guvernérem provincie jmenován generál Jüan Š’-kchaj, aby potlačil povstání; funkci zastával tři roky.

Během první světové války bylo německé Čching-tao okupováno Japonskem, kterému po skončení války dle Versailleské smlouvy také připadlo. Nespokojenost čínské veřejnosti s tímto výsledkem, označovaným jako "Šantungská otázka", následně vedla ke vzniku Hnutí čtvrtého května. Šan-tung se vrátil pod čínskou kontrolu až roku 1922 po mediaci Spojenými státy během Washingtonské konference, roku 1930 se vrátilo i město Wej-chaj.

Během druhé čínsko-japosnké války a následně druhé světové války byl Šan-tung okupován Japonskem, a to až do japonské kapitulace v září 1945. Během roku 1945 již některé části Šan-tungu byly ovládány komunistickými silami, přičemž během následujících let postupně získali kontrolu nad provincií. Jednotky Kuomintangu se z provincie stáhly v červnu 1949. V říjnu toho roku byla založena Čínská lidová republika.

V posledních letech se Šan-tung v důsledku značného ekonomického rozvoje stal jednou z nejbohatších provincií Číny.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Provincie Šan-tung se nachází na východním okraji Severočínské roviny a na Šantungském poloostrově. Ze severu provincii omývá Pochajské moře, konkrétně Lajčouský záliv a Pochajský průliv; východní a jižní pobřeží Šan-tungu omývá Žluté moře. Na severozápadě Šan-tung hraničí s provincií Che-pej, na západě s provincií Che-nan, a na jihu s provinciemi An-chuej a Ťiang-su.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Šan-tung leží v mírném podnebném pásu, na hranici mezi vlhkým subtropickým podnebím a vlhkým kontinentálním podnebím se střídáním čtyř ročních období. Léta bývají teplá a deštivá, zimy suché a chladné. Průměrné teploty se pohybují mezi −5 až -1 °C v lednu a mezi 24 až 28 °C v červenci.

Roční srážkový úhrn se pohybuje mezi 550 až 950 mm, přičemž většina srážek v důsledku monzunových vlivů nastává v létě.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Členění provincie Šan-tung
Mapa provincie # Název (čínsky) Sídelní městský obvod Počet obyvatel (2010)
český přepis znaky pchin-jin
Shandong prfc map.png
Subprovinční město
1 Ťi-nan 济南市 Jǐnán Shì Š'-čung 6 814 000
2 Čching-tao 青岛市 Qīngdǎo Shì Š'-nan 8 715 100
Městská prefektura
3 Pin-čou 滨州市 Bīnzhōu Shì Pin-čcheng 3 748 500
4 Te-čou 德州市 Dézhōu Shì Te-čcheng 5 568 200
5 Tung-jing 东营市 Dōngyíng Shì Tung-jing 2 035 300
6 Che-ce 菏泽市 Hézé Shì Mu-tan 8 287 800
7 Ťi-ning 济宁市 Jìníng Shì Š'-čung 8 081 900
8 Laj-wu 莱芜市 Láiwú Shì Laj-čcheng 1 298 500
9 Liao-čcheng 聊城市 Liáochéng Shì Tung-čchang-fut 5 789 900
10 Lin-i 临沂市 Línyí Shì Lan-šan 10 039 400
11 Ž’-čao 日照市 Rìzhào Shì Tung-kang 2 801 100
12 Tchaj-an 泰安市 Tài'ān Shì Tchaj-šan 5 494 200
13 Wej-fang 潍坊市 Wéifāng Shì Wej-čcheng 9 086 200
14 Wej-chaj 威海市 Wēihǎi Shì Chuan-cchuej 2 804 800
15 Jen-tchaj 烟台市 Yāntái Shì Laj-šan 6 968 200
16 Cao-čuang 枣庄市 Zǎozhuāng Shì Š'-čung 3 729 300
17 C'-po 淄博市 Zībó Shì Čang-tien 4 530 600

Paleontologické objevy[editovat | editovat zdroj]

Především v městském okrese Ču-čcheng je od 60. let minulého století objevováno velké množství zkamenělých pozůstatků dinosaurů z období pozdní křídy (asi před 74 – 66 miliony let). V roce 2008 bylo objeveno zhruba 11 000 fosilních kostí dinosaurů a od té doby byla v této oblasti otevřena nová muzea s paleontologickou tematikou. Název okresu (v angličtině Zhucheng) nese ve svém vědeckém jméně například velký dravý dinosaurus Zhuchengtyrannus magnus nebo ceratopsid Sinoceratops zhuchengensis.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shandong na anglické Wikipedii.

  1. https://dinosaurusblog.com/2016/08/08/dinosauri-mesto-v-cine/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]