Šan-tung
| Šan-tung 山东省 | |
|---|---|
 | |
| Geografie | |
.svg) Provincie Šan-tung na mapě | |
| Hlavní město | Ťi-nan |
| Status | provincie |
| Souřadnice | 36°24′ s. š., 118°24′ v. d. |
| Rozloha | 157 100 km² |
| Nejvyšší bod | Tchaj-šan (1545 m n. m.) |
| Časové pásmo | UTC+08:00 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 99 470 000 (2016) |
| Hustota zalidnění | 633,2 obyv./km² |
| HDP/obyv. | 10 790 USD |
| Národnostní složení | Chanové 99,3% Chuejové 0,6% |
| Správa regionu | |
| Stát |  Čína |
| Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
| Podřízené celky | 17 prefektur |
| Tajemník | Liou Ťia-i |
| Guvernér | Kung Čeng |
| Měna | RMB |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | CN-37 a CN-SD |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šan-tung (čínskýmí znaky: 山东; pchin-jinem: Shāndōng) je pobřežní provincie Čínské lidové republiky ve východní Číně. Má rozlohu 157 100 km² a žije v ní téměř 100 miliónů obyvatel. Jedná se o jednu z nejlidnatějších a ekonomicky nejrozvinutějších provincií. Provincie Šan-tung hrála již od počátku čínské civilizace významnou roli a sloužila jako stěžejní kulturní a náboženské místo pro taoismus, čínský buddhismus a konfucianismus. Hlavním městem je subprovinční město Ťi-nan.
Na území provincie se nachází rodiště Konfucia, město Čchü-fu, a posvátná hora Tchaj (Tchaj-šan), která je nejvyšším vrcholem provincie.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Novodobá provincie Šan-tung byla vytvořena během dynastie Ming, po mandžuském dobytí Číny a ustanovení dynastie Čching roku 1644 získala své (přibližně) moderní hranice.
V průběhu devatenáctého století byla Čína, a především její pobřežní provincie včetně Šan-tungu, stále více vystavována západnímu vlivu. Roku 1897 se město Čching-tao stalo německou koncesí, podobně se o rok později město Wej-chaj stalo koncesí britskou. Zbytek Šan-tungu byl obecně považován za součást německé sféry vlivu.
Provincie Šan-tung byla jedním prvních míst, kde vypuklo boxerské povstání. Roku 1899 byl guvernérem provincie jmenován generál Jüan Š’-kchaj, aby potlačil povstání; funkci zastával tři roky.
Během první světové války bylo německé Čching-tao okupováno Japonskem, kterému po skončení války dle Versailleské smlouvy také připadlo. Nespokojenost čínské veřejnosti s tímto výsledkem, označovaným jako "Šantungská otázka", následně vedla ke vzniku Hnutí čtvrtého května. Šan-tung se vrátil pod čínskou kontrolu až roku 1922 po mediaci Spojenými státy během Washingtonské konference, roku 1930 se vrátilo i město Wej-chaj.
Během druhé čínsko-japonské války a následně druhé světové války byl Šan-tung okupován Japonskem, a to až do japonské kapitulace v září 1945. Během roku 1945 již některé části Šan-tungu byly ovládány komunistickými silami, přičemž během následujících let postupně získali kontrolu nad provincií. Jednotky Kuomintangu se z provincie stáhly v červnu 1949. V říjnu toho roku byla založena Čínská lidová republika.
V posledních letech se Šan-tung v důsledku značného ekonomického rozvoje stal jednou z nejbohatších provincií Číny.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Poloha
[editovat | editovat zdroj]Provincie Šan-tung se nachází na východním okraji Severočínské roviny a na Šantungském poloostrově. Ze severu provincii omývá Pochajské moře, konkrétně Lajčouský záliv a Pochajský průliv; východní a jižní pobřeží Šan-tungu omývá Žluté moře. Na severozápadě Šan-tung hraničí s provincií Che-pej, na západě s provincií Che-nan, a na jihu s provinciemi An-chuej a Ťiang-su.
Klima
[editovat | editovat zdroj]Šan-tung leží v mírném podnebném pásu, na hranici mezi vlhkým subtropickým podnebím a vlhkým kontinentálním podnebím se střídáním čtyř ročních období. Léta bývají teplá a deštivá, zimy suché a chladné. Průměrné teploty se pohybují mezi −5 až -1 °C v lednu a mezi 24 až 28 °C v červenci.
Roční srážkový úhrn se pohybuje mezi 550 až 950 mm, přičemž většina srážek v důsledku monzunových vlivů nastává v létě.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]| Mapa provincie | # | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | Počet obyvatel (2010) | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| český přepis | znaky | pchin-jin | ||||
| ||||||
| Subprovinční město | ||||||
| 1 | Ťi-nan | 济南市 | Jǐnán Shì | Š'-čung | 6 814 000 | |
| 2 | Čching-tao | 青岛市 | Qīngdǎo Shì | Š'-nan | 8 715 100 | |
| Městská prefektura | ||||||
| 3 | Pin-čou | 滨州市 | Bīnzhōu Shì | Pin-čcheng | 3 748 500 | |
| 4 | Te-čou | 德州市 | Dézhōu Shì | Te-čcheng | 5 568 200 | |
| 5 | Tung-jing | 东营市 | Dōngyíng Shì | Tung-jing | 2 035 300 | |
| 6 | Che-ce | 菏泽市 | Hézé Shì | Mu-tan | 8 287 800 | |
| 7 | Ťi-ning | 济宁市 | Jìníng Shì | Š'-čung | 8 081 900 | |
| 8 | Laj-wu | 莱芜市 | Láiwú Shì | Laj-čcheng | 1 298 500 | |
| 9 | Liao-čcheng | 聊城市 | Liáochéng Shì | Tung-čchang-fut | 5 789 900 | |
| 10 | Lin-i | 临沂市 | Línyí Shì | Lan-šan | 10 039 400 | |
| 11 | Ž’-čao | 日照市 | Rìzhào Shì | Tung-kang | 2 801 100 | |
| 12 | Tchaj-an | 泰安市 | Tài'ān Shì | Tchaj-šan | 5 494 200 | |
| 13 | Wej-fang | 潍坊市 | Wéifāng Shì | Wej-čcheng | 9 086 200 | |
| 14 | Wej-chaj | 威海市 | Wēihǎi Shì | Chuan-cchuej | 2 804 800 | |
| 15 | Jen-tchaj | 烟台市 | Yāntái Shì | Laj-šan | 6 968 200 | |
| 16 | Cao-čuang | 枣庄市 | Zǎozhuāng Shì | Š'-čung | 3 729 300 | |
| 17 | C'-po | 淄博市 | Zībó Shì | Čang-tien | 4 530 600 | |
Paleontologické objevy
[editovat | editovat zdroj]Především v městském okrese Ču-čcheng je od 50. let 20. století objevováno velké množství zkamenělých pozůstatků dinosaurů zejména z období pozdní křídy (asi před 74 až 66 miliony let).[1] Také jsou zde však objevovány lokality starší, spadající do rané křídy (a tzv. Jeholské bioty).[2] V roce 2008 bylo objeveno zhruba 11 000 fosilních kostí dinosaurů a od té doby byla v této oblasti otevřena nová muzea s paleontologickou tematikou. Název okresu (v angličtině Zhucheng) nese ve svém vědeckém jméně například velký dravý dinosaurus Zhuchengtyrannus magnus nebo ceratopsid Sinoceratops zhuchengensis.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shandong na anglické Wikipedii.
- ↑ Yongqing Liu, Hongwei Kuang, Kemin Xu, Zhenguo Ning, Nan Peng, Shengxian Du & Jun Chen (2019). Cretaceous Stratigraphy, Paleoenvironment and Terrestrial Biota in Shandong Province. Open Journal of Geology 9 (10): 650-653. doi: 10.4236/ojg.2019.910065.
- ↑ Jun Wang, Chang-Fu Zhou, Fred Jourdan and Su-Chin Chang (2021). Jehol fossils from the Jiaolai Basin of Shandong, North China: review and new perspectives. Geological Society, London, Special Publication: SP521 Mesozoic Biological Events and Ecosystems in East Asia. doi: https://doi.org/10.1144/SP521-2021-138
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2016/08/08/dinosauri-mesto-v-cine/
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šan-tung na Wikimedia Commons
