V tomto článku je použita zastaralá šablona "Infobox Čínská provincie". Náhradou za ni má být šablona "Infobox - region", tou by se měla nahradit.

Chu-pej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Chu-pej

Zkratka : e 鄂 (è)

Stát Čínská lidová republika
Správní středisko Wu-chan (武汉)
China-Hubei.png
Rozloha
- celková
- část území
- voda (%).

187 400 km² (13.)
1,95 %
 %
Počet obyvatel
- celkově (2008)
- přírůstek obyvatelstva
- hustota osídlení

57 110 000 ob. (9.)
4,68 % (ročně)
319 ob./km²
HDP
- celkový (2002)
- z národního HDP
- HDP/os

497,563 M RMB (9.)
4,86 %
8330 RMB
Administrativní status provincie


Chu-pej (čínsky: 湖北; pinyin: Húběi) je provincie v Čínské lidové republice s hlavním městem Wu-chan. Její název znamená doslova „severně od jezera“: míněno je jezero Tung-tching-chu.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Hraničí s pěti provinciemi (Šen-si na severozápadě, Che-nan na severu, An-chuej na východě, Ťiang-si na jihovýchodě, Chu-nan na jihu) a centrálně spravovaným městem na úrovni provincie Čchung-čching na západě.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Krajina v Chu-peji

Většinu území tvoří rovina okolo řek Jang-c’-ťiang a Chan-ťiang, posetá četnými jezery, pouze na západní hranici provincie se nachází pohoří Ta-pa-šan, dosahující nadmořské výšky přes tři tisíce metrů. V místě, kde těmito horami protéká Jang-c’-ťiang, leží největší hydroelektrárna na světě, známá jako Tři soutěsky. Podnebí Chu-peje je subtropické a vlhké, významně ovlivňované sezónními monzuny. Provincie patří k největším čínským producentům rýže, pěstuje se také pšenice, bavlník a čajovník, významný je rybolov. Horské oblasti jsou pokryté lesy a bývají využívány k turistice: v zimě se zde dá lyžovat, v létě nejsou sužovány vedry. Těží se borax, apatit, tyrkys, měď a železná ruda. Významnými průmyslovými centry jsou metropole Wu-chan a Š'-jen, sídlo největší čínské automobilky Tung-feng. Důležitým dopravním uzlem s velkými loděnicemi a rozvinutou energetikou je I-čchang. Centrem vzdělanosti je Wu-chanská univerzita, založená roku 1893.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla už v neolitu jedním z center rozvoje čínské civilizace. V prvním tisíciletí zde existovalo království Čchu, od dob dynastie Čchin je součástí Číny. Provincie existuje v současných hranicích od 17. století, do té doby byla součástí většího celku známého jako Chu-kuang. Na podzim roku 1911 zde proběhlo Wu-čchangské povstání, jehož úspěch vedl k zániku čínského císařství. V létě 1954 postihly kraj okolo Dlouhé řeky katastrofální záplavy, které si vyžádaly přes třicet tisíc životů.

Převážnou většinu obyvatel tvoří Chanové, pouze v horách na západě existuje autonomní rajón Šen-nung-ťia, kde žijí Tchuťiaové a Hmongové.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Členění provincie Chu-pej
Mapa provincie # Název (čínsky) Sídelní městský obvod Počet obyvatel (2010)
český přepis znaky pchin-jin
Mapa území
Subprovinční město
1 Wu-chan 武汉市 Wǔhàn Shì Ťiang-an 9 785 392
Městská prefektura
2 E-čou 鄂州市 Èzhōu Shì E-čcheng 1 048 672
3 Chuang-kang 黄冈市 Huánggāng Shì Chuang-čou 6 162 072
4 Chuang-š' 黄石市 Huángshí Shì Chuang-š'-kang 2 429 318
5 Ťing-men 荆门市 Jīngmén Shì Tung-pao 2 873 687
6 Ťing-čou 荆州市 Jīngzhōu Shì Ša-š' 5 691 707
7 Š'-jen 十堰市 Shíyàn Shì Čang-wan 3 340 843
8 Suej-čou 随州市 Suízhōu Shì Ceng-tu 2 162 222
9 Siang-jang 襄阳市 Xiāngyang Shì Siang-čcheng 5 500 307
10 Sien-ning 咸宁市 Xiánníng Shì Sien-an 2 462 583
11 Siao-kan 孝感市 Xiàogǎn Shì Siao-nan 4 814 542
12 I-čchang 宜昌市 Yíchāng Shì Si-ling 4 059 686
Autonomní prefektura
13 En-š' (tchuťiaská a miaoská) 恩施土家族苗族自治州 Ēnshī Tǔjiāzú Miáozú Zìzhìzhōu En-š' (město) 3 290 294
Městská podprefektura
14 Tchien-men 天门市 Tiānmén Shì 1 418 913
15 Čchien-ťiang 潜江市 Qiánjiāng Shì 946 277
16 Sien-tchao 仙桃市 Xiāntáo Shì 1 175 085
Lesní obvod
17 Šen-nung-ťia 神农架林区 Shénnóngjià Línqū 76 140

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubei na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]