Mao Ce-tung

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mao Ce-tung
Mao Ce-tung
Mao Ce-tung
Rodné jméno 毛澤東
Narození 26. prosince 1893
Šao-šan, Čína
Úmrtí 9. září 1976 (82 let)
Peking, ČLR
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo odpočinku Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ1154819 (od 18. září 1976)
Alma mater Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ10870085 (19101911)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ4126571 (19111911)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ4126639 (19121912)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ4126742 (1913 – červen 1918)
Povolání politik, básník, spisovatel, autor, filosof a knihovník
Politická strana Komunistická strana Číny
Manžel/ka Luo Yixiu (od 1908)
Yang Kaihui (19201930)
He Zizhen (19281938)
Ťiang Čching (20. listopadu 19389. září 1976)
Děti Mao Anying, Mao Anqing, Mao Anlong, Yang Yuehua, Li Min a Li Na
Rodiče Mao Yichang a Wen Qimei
Příbuzní bratři Mao Ce-min a Mao Ce-tchan
Podpis Mao Ce-tung - podpis
Citát
Politická moc vyrůstá z hlavně pušky.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mao Ce-tung (tradiční čínština: 毛澤東, zjednodušená čínština: 毛泽东, pīnyīn: Máo Zédōng; nové jméno: Rùnzhī 润芝) (26. prosince 18939. září 1976) byl od ledna 1935 tajemníkem a od roku 1943 předsedou Komunistické strany Číny. Zvítězil v občanské válce s nacionalisty a od roku 1949 byl nejvýznamnější osobností v nově vzniklé komunistické Čínské lidové republice, a to až do své smrti v roce 1976. Měl oficiální přezdívku Velký kormidelník (伟大舵手). Spolu s Josifem Stalinem a Adolfem Hitlerem patří ke třem nejkrutějším diktátorům 20. století, připisuje se mu několik desítek milionů obětí,[1] přesto se však dosud v Číně těší úctě; je například dosud vyobrazen na čínských bankovkách.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve vesnici Šao-šan v poměrně bohaté rolnické rodině v provincii Chu-nan, vzdělání se mu dostalo v Čchang-ša. Mao se následně věnoval vyučování a novinařině. V roce 1918 začal pracovat v knihovně Pekingské univerzity a na rozdíl od svých současníků nevyužil možnosti studovat v cizině. V Pekingu se seznámil s myšlenkami marxismu a v roce 1921 pomáhal budovat Komunistickou stranu Číny.

Revolucionář, vojevůdce a tvůrce maoismu[editovat | editovat zdroj]

Jako revolucionář se věnoval organizování rolníků v politickou sílu a roku 1928 se zúčastnil povstání, po jehož neúspěchu se uchýlil do sovětu v Ťiang-si. Obklíčení této oblasti Čankajškovými silami vedlo k tomu, že Mao spolu s dalšími soudruhy zahájili takzvaný Dlouhý pochod - právě během něj se Mao prosadil jako vůdce. V polovině 30. let, kdy jeho zdecimované síly dorazily do Jen-anu, již byl Mao s to bránit se Stalinovu tlaku na dosazení promoskevského vedení. V této době si vytvořil kult osobnosti a vyvinul i vlastní politickou filosofii, která vešla ve známost jako Mao Ce-tungovo myšlení (maoismus).

Vyhlášení ČLR v Pekingu 1. října 1949

Spojenectví s Kuomintangem během války proti Japoncům a pomoc Moskvy mu umožnily vybudovat značnou vojenskou sílu a rozšířit síť guerillových jednotek. Schopnost udržet stranu při životě i v těch nejtěžších podmínkách a rozhodná vítězství během občanské války mu po vytvoření Čínské lidové republiky 1. října 1949 přinesla obrovský věhlas.

Vláda Velkého kormidelníka[editovat | editovat zdroj]

Maovi systém sovětského stylu, vytvořený po roce 1949, nevyhovoval. Proto se v roce 1958 rozhodl přistoupit k Velkému skoku vpřed, který měl zemi rychle přiblížit komunistické Utopii. Avšak následný hladomor přinesl smrt zhruba 20–40 milionům lidí. Totální fiasko Velkého skoku bylo pro Maa těžkou ranou a ponížením. Ve snaze obnovit svou prestiž a moc, s účelem eliminovat nepřátele, zahájil v roce 1966 Kulturní revoluci, během níž byli postiženi všichni členové strany, které podezříval z neposlušnosti.

Mao Ce-tung a americký prezident Richard Nixon v roce 1972

V roce 1959 Mao narušil vztahy se Sovětským svazem a Čínu odřízl od většiny zemí komunistického bloku. Byl přesvědčen, že se neodvratně blíží atomová válka se Sovětským svazem. Proto zemi uvrhl do stavu horečného zbrojení, které do jeho smrti téměř úplně zruinovalo hospodářství.

Rudý teror[editovat | editovat zdroj]

Mao Ce-tung je zodpovědný za smrt 40 až 70 milionů lidí prostřednictvím hladu, nucených prací a poprav. Na počátku 50. let zavedl politiku vybrat pro veřejnou popravu alespoň jednoho statkáře, ale obvykle několik, prakticky v každé čínské vesnici, což si vyžádalo odhadem 2 až 5 milionů obětí.[2]

Poslední léta vlády[editovat | editovat zdroj]

V roce 1969 vyhlásil devátý sjezd strany Mao Ce-tunga neomezeným vůdcem Číny a jeho manželka Ťiang Čching byla zvolena členem politbyra KS Číny. Desátý sjezd strany v roce 1973 postavení Maa a Ťiang Čching potvrdil, ale Mao Ce-tung už s přibývajícím věkem svůj mocenský vliv pomalu ztrácel. O politiku se příliš nestaral a většinu času trávil se svými mladými milenkami. Mao Ce-tung zemřel 9. 9. 1976 ve věku 82 let.

Po smrti[editovat | editovat zdroj]

Obří portrét Mao Ce-tunga na bráně Nebeského klidu v Pekingu

Po jeho smrti vypukl boj o moc mezi zastánci pragmatického proudu a radikální skupinou, známou jako gang čtyř, která se vytvořila kolem vdovy Ťiang Čching. Ta byla později odsouzena k smrti, nakonec však dostala doživotí.

Jeho ostatky jsou uloženy v mauzoleu na centrálním náměstí Tchien-an-men (též Náměstí nebeského klidu) v Pekingu.[3] Na tomto náměstí na bráně Nebeského klidu zůstává i obří Maova fotografie. Podle průzkumů veřejného mínění 85 % Číňanů Maovy zásluhy převažují nad jeho chybami. Stejný náhled má i současné vedení KS Číny.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Source List and Detailed Death Tolls for the Twentieth Century Hemoclysm
  2. Feigon, Lee(2002). Mao: A Reinterpretation. Chicago: Ivan R. Dee. ISBN 978-1-56663-458-8. : "By 1952 they had extended land reform throughout the countryside, but in the process somewhere between two and five million landlords had been killed."
  3. Lidovky cz, ČTK.. Má na svědomí desítky milionů životů. Mao Ce-tung je symbolem teroru. Lidovky.cz [online]. 2013-12-26 [cit. 2013-12-26]. Dostupné online.  
  4. PUR, Práce. Mao Ce-tunga si Čína ponechá. I s jeho chybami. Novinky.cz [online]. 2013-12-28 [cit. 2013-12-28]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]